Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Dva odstíny slovensko-českého humoru

    Krátká Dlouhá – tedy dramaturgická linka Divadla v Dlouhé, která (mimo jiné) přináší komorní inscenace uváděné v divadelní kavárně – představila v této sezoně již třetí projekt. A je to slovenský večírek se vším všudy. Dvě aktovky Laca Keraty (dramatika, režiséra, herce, spoluzakladatele divadla Stoka) Chrobáci v krabici a Kvapky režíroval Svetozár Sprušanský (v současnosti šéfdramaturg Divadla Andreja Bagara v Nitře), pět rolí si rozdělili čtyři herci slovenské části souboru DvD – Magdalena Zimová, Martin Matejka, Martin Veliký a Peter Varga.

    Chrobáci v krabici

    Magdalena Zimová (Mila) a Martin Matejka (Milo) v první aktovce večera Chrobáci v krabici FOTO IRENA VODÁKOVÁ

     

    První jsou uváděny Chrobáci v krabici – dialog stařičkého (nebo alespoň opravdu dlouho spolu žijícího) páru, jenž se jmenuje značně „synchronizovaně“ Milo a Mila. Samozřejmě vám během chvilky v mysli vytanou všemožné hry Samuela Becketta – tito pinoživí tvorečkové jsou totiž stejného rodu a řádu. Hledají ve své škatuli nové, stále však stejně banální vzruchy, které by jim zpříjemnily přežívání „šťastných dní“. Bílá scéna evokující krabici, naddimenzovaný odpadkový koš – který je zde povýšen na pokladnici, „zombie“ nalíčení pomáhají hercům (Martinu Matejkovi a Magdaleně Zimové) vytvořit absurdní grotesku o každodenním, přízemním pachtění, z něhož nás vyléčí spánek, nebo ještě lépe smrt.

    Po přestávce přišlo zdánlivé odlehčení – personifikované Kvapky. Jenže, jaké mohou mít kapky starosti? Zda se jim splní životní meta – dostanou se do studny, nebo bude jejich putování ukončeno – vysosne je nějaký hmyz? Zpočátku ano, ale nakonec stejně hledají, s jakým protějškem stráví svůj jepičí život, než se opět reinkarnované objeví na této zelenomodré planetě. Mnohem živější, naoko veselejší a rozjuchanější aktovku o tak trochu jiném milostném trojúhelníku si herci (Martin Matejka, Martin Veliký a Peter Varga) užili do sytosti, nemalou měrou k tomu jistě přispěl i fakt, že dvě částečky vody jsou ženského pohlaví – mladá Flórka a vyžilejší Klára. Molitanové kostýmy zdůrazňující „nelidskost“ těchto postav (ačkoli gravitace působí na jisté partie kapek stejně jako na lidské bytosti) a vytříbené, iluzivní modrozelenobílé svícení vytvořilo dojem pohádkovosti, avšak ani tato báchorka nemůže mít opravdu šťastný konec.

    Ačkoli se může zdát, že tyto aktovky nejsou z našeho života, život ukazují více, než je milé. Pod maskou humoru (milého a rozverného, místy však i hodně hořkého a brutálního) se skrývá nelítostně pravdu připomínající obraz.

    A ještě jeden radostný zážitek tento večer v Dlouhé přináší. Texty nebyly přeloženy do češtiny!

    Divadlo v Dlouhé – Laco Kerata: Chrobáci v krabici, Kvapky. Režie Svetozár Sprušanský, výtvarná spolupráce Diana Strauszová, hudba Peter Zagar. Premiéra 14. května 2014 v divadelní kavárně Divadla v Dlouhé.


    Komentáře k článku: Dva odstíny slovensko-českého humoru

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,