Bulgakov a Stalin jako Faust a Mefisto
Divadlo pod Palmovkou konečně zahájilo ve vlastním… A tuto událost se rozhodlo oslavit českou premiérou hry britského dramatika Johna Hodge Spolupracovníci. Text původně vznikal jako filmový scénář a tento fakt připomíná i způsob kladení a překrývání jednotlivých scén. Je jakousi surrealistickou revue, v níž netušíme, co je realita a co se hlavní postavě jen zdá.
Ondřej Volejník jako Bulgakov a Martin Hruška jako Stalin FOTO LEOŠ SKOKAN
Téma konfrontace dramatika Michaila Bulgakova a Josifa Vissarionoviče Stalina možná u nás vzbuzovalo předem jistá očekávání, a tak byl výsledný tvar – či spíše samotné pojetí této problematiky – hojně diskutován a některými už předem odsouzen jako nevhodný. Nahlédneme-li však do historie a životopisných údajů Michaila Bulgakova, je až neuvěřitelné, nakolik se autor drží potvrzených, i když chvílemi absurdně působících faktů – od Bulgakovovy nemoci, na kterou v roce 1940 zemřel, přes nevysvětlitelné propojení Bulgakova se Stalinem (i když většina Bulgakovových her byla zakazována, Stalin miloval jeho Dny Turbinových, opravdu je viděl patnáctkrát a navzdory zákazům veřejné prezentace dramatikovy tvorby nad ním prokazatelně držel ochrannou ruku). A zápletka, která stojí v centru hry, totiž psaní hry o Stalinových mladých letech, rovněž není vymyšlená. Bulgakov skutečně napsal v roce 1939 hru Batumi, která se měla hrát v MCHAT, ale nakonec se nikdy nehrála a archivy opustila až v roce 1988.
Hodge tedy jen dovedně spřádá nitky reálných faktů a proplétá je do jakési crazy komedie, kde se zrůdnost toho, co se za Stalina dělo v Rusku, dostává do jiných souvislostí. Důležitý je také fakt, že většina fabulací, reflektujících faustovský princip (odkaz k Bulgakovově Faustovi a Markétce), se děje pouze v protagonistově hlavě. V těchto snově rozostřených scénách má tedy příběh blízko k Trainspottingu, jehož je Hodge rovněž autorem.
Michal Lang je režisérem i autorem hudby k libeňské inscenaci. Opakující se divoká swingová variace na Internacionálu nabízí jistý klíč k chápání celku, evokuje jakýsi „tanec na vrcholu sopky“. V jednání postav se ukazuje (až příliš přímočaře), jak v podstatě hodný a zdánlivě neškodný strejda Stalin může s úsměvem na rtech jemnou manipulací iniciovat to nejhorší zlo a jak snadno se dobré úmysly Bulgakovovy mohou zvrátit a na tomto zlu se podílet. Příběh je rozehrán tak, že si nejsme tak úplně jisti, kdo je v příběhu Faustem a kdo Mefistem. Zdá se, že našeptávačem Stalinovi je zprvu Bulgakov, ale postupně shledáváme, že je to naopak. Protože začíná přejímat a opakovat slova a argumenty vůdce a považuje je za logické.
Stejně matoucí jako charakteristiky postav může být i výprava Karla Čapka, která vypadá z prvního pohledu realisticky – postel, psací stůl, skříň (prý přesná replika Bulgakovova bytu). Nicméně, používá se jich surreálně. Především skříň se stává centrálním bodem, který se může pohybovat na dlouhé ose zepředu až do hlubokého nitra scény, slouží jako místo, kde lze bydlet, ale odkud lze i beze stopy zmizet, a zároveň jako vstupní brána na pomezí reality a snu.
I hlavní představitelé mohou mít pro někoho rozčilující image, nicméně jak Ondřej Volejník v roli Bulgakova, tak Martin Hruška jako Stalin podávají solidní detailně propracované výkony. Stejně tak Lenka Langová v roli Bulgakovovy ženy Jeleny, předobrazu Faustovy věrné Markétky, a Jan Konečný jako vyšetřovatel NKVD, ztělesňující osud služebníků režimu, kteří balancují na ostří, protože tuší, že je kdykoli může potkat stejný osud jako ty, které ve jménu čehosi zatýkají a mordují.
Hra i její inscenace jsou v tomto smyslu dvojlomné, protože na jedné straně vyžadují znalost jistých historických souvislostí a zároveň jsou „servírovány“ chvílemi značně přímočaře. Otázka je, zda české publikum bude ochotno tuto kombinaci intelektuálního tématu ve spojení s téměř revuální prezentací přijmout.
Divadlo pod Palmovkou – Johna Hodge: Spolupracovníci. Překlad Zuzana Josková. Režie a hudba Michal Lang, scéna Karel Čapek, scéna Tomáš Kypta. Premiéra 2. října 2015.
Komentáře k článku: Bulgakov a Stalin jako Faust a Mefisto
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
