Malá mořská víla choreografa Jana Kodeta
Jan Kodet je oblíbený choreograf režijní dvojice Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Tentokrát společně vytvořili pohádkovou taneční inscenaci Malá mořská víla podle H. Ch. Andersena pro baletní soubor Národního divadla.
Klára Jelínková a soubor Baletu Národního divadla FOTO PAVEL HEJNÝ
Inscenace, která vznikla jistě s myšlenkou na dětské publikum, je příjemně dekadentní; právě tak jako hudba Zbyňka Matějů. Scéna Jakuba Kopeckého je vizuálně efektní, v mořských barvách, ornamentální v duchu kýčovitého spotřebního surrealismu. To je naprosto legitimní, kýč má v emocionální výchově dětí své významné místo. Takže předpokládám, že na „bílou, úplně doopravdickou“ plachetnici plovoucí jevištěm v závěru představení, na tento slabikářový zázrak jeviště psaný velkými tiskacími písmeny, děti nikdy nezapomenou.
Nejvlastnějším autorem této inscenace je její choreograf – Jan Kodet. Má proud představení v rukou od začátku do konce, hněte ten taneční, zároveň i narativní. I bez dekorací by byla jeho choreografie autonomním opusem. Možná by to stačilo. Možná by to tak bylo i lepší. Vodní motiv vedl Jana Kodeta k rozvedení pohybů vlnění a nadnášení. Obraz podmořského světa je nesen ženskou vlnivou melancholií, Kodet umí uplatnit osobní magii interpretek. Na (vysoce zachovalé) baletní Babičky (Tereza Podařilová / Miho Ogimoto) a jejich elegantní, vznešeně rozvlněné paže hledíme se vskutku posvátnou úctou.
Nejenom podmořský svět se nadnáší, ale i milenky (Magdalena Matějková / Alina Nanu / Aya Watanabe / Kristina Kornová) se ustavičně vznášejí v rukou milenců (Ondřej Vinklát / Matěj Šust). A co vznášejí; i rotují kolem mužských těl ve všech představitelných směrech a metají kozelce přes jejich záda.
Potřebě vlnění a nadnášení v této aktuální taneční pohádce jde vlastně ideálně vstříc celá současná taneční technika, kterou choreograf Jan Kodet skvěle ovládá a jejíž snahou je co nejvíc se odlepit od země, strávit ve vzduchu tolik času, kolik to fyzikální zákony dovolí – ve skocích, ve zvedačkách. Nikdy ještě nedošli tanečníci v zápase s gravitací tak daleko, jako v dnešní době, nikdy ještě se žádná generace nevznášela a nesetrvávala ve vzduchu nad zemí tak často a tak dlouho jako ta dnešní.
Nejcharakterističtější způsob, kterým vine choreograf Jan Kodet pohyb, je nekončící obtáčení; nejenom páry sólistů, ale žádný tanečník jako by nedokázal projít kolem druhého těla, aniž by se kolem něho tak či jinak obtočil. Když diváci odešli a hlediště se vyprázdnilo, zajisté zůstaly ještě dlouho svítit do šera kruhové, oválné a spirálovité siločáry po odeznělém tanci.
Choreograf Jan Kodet je nesporně zkušený a vynalézavý expert současné taneční techniky, kterou zde rozehrál s velkou invencí, ale co více – podařilo se mu současnou taneční techniku, která je ze své podstaty věcná a výkonnostní, uplatnit tak lyricky a romanticky, že odcházíme (a hlavně děti odejdou) s dojmem, že jsme zhlédli BALET, tedy sváteční divadelní romantické kouzlo. A to nejenom proto, že v útku současné taneční estetiky zůstaly přirozeně uplatněné některé baletní prvky, ale pro romantický opar, který z choreografie přes všechnu její strhující dynamiku vyzařuje.
Balet Národního divadla – Zbyněk Matějů: Malá mořská víla. Libreto Jan Kodet, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský. Choreograf Jan Kodet, režie SKUTR, hudební nastudování Andreas Sebastian Weiser, scénografie Jakub Kopecký, kostýmy Alexandra Grusková. Premiéra 10. listopadu 2016 ve Stavovském divadle.
Komentáře k článku: Malá mořská víla choreografa Jana Kodeta
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
