Nejen o samotě
Loneliness and Stuff je nejnovější inscenace skupiny Ufftenživot – tedy Sáry Arnsteinové a Jiřího Šimka, nedávných absolventů herectví DAMU katedry alternativního a loutkové divadla. Vypráví o mezilidských (a především milostných) vztazích, samotě a individualismu prostřednictvím stylizovaného pohybu, tance a slova.
Loneliness and Stuff není příběh muže a ženy, je to příběh dvou individuí, které potřebují druhé, aby mohli najít sami sebe. FOTO ARCHIV SOUBORU
První inscenace – loutkový Králíček, která vznikla na motivy komiksu Králíčkovy sebevraždy a Boba a Bobka, byla ještě školním projektem. Jejich druhý počin Gog zkoumal člověka a individuální já. Tento pohybový projekt byl volně inspirován novelou italského spisovatele Giovanniho Papini.
Loneliness and Stuff se dá rozdělit na několik částí. V první se potkávají dva mladí lidé, kteří k sobě na první pohled patří – oba tanečníci jsou oblečeni do stejných lyžařských svetrů a podobných kalhot. Snaha se setkat a sblížit je však vždy neúspěšná. Pomalé přibližovaní performerů skončí pokaždé minutím, skrývajícím v sobě především bázeň. Mezi postavami se sice vytvoří nějaké pouto, nejedná se však o vazbu natolik silnou, aby je udržela po celou dobu pohromadě.
V druhé části inscenace svlékají oba performeři svetry a vystavují diváky obnaženosti. Sára Arnsteinová je pak oblečena pouze do růžových kalhot a sportovní podprsenky s nápisem „run“, který přímo vybízí k párkrát zmiňovanému útěku. Jiří Šimek se po chvíli tanečního svádění začíná svlékat. nakonec zůstane oděn pouze v šedých boxerkách. Tato situace je ironizovaná zpomaleným dětinským smíchem Sáry Arnsteinové, ve kterém se mísí zvědavost, nadšení i trapnost.
Performeři začínají jednat samostatně, odděleně. Jejich taneční nebo slovní monolog je však několikrát přerušen druhým hercem, který právě nejedná a nedokáže si sám v prázdném prostoru poradit. Potřebuje zastiňovat toho druhého a sám exhibovat. V této části je zkoumán spíše jedinec než dvojice. Zároveň jsou diváci uváděni do rozpaků obnažeností performerů, která balancuje na hranici přirozenosti a nekomfortu.
V závěru vystupují oba perfomeři opět spolu. Pokračují ve snaze najít a uchopit sebe a zároveň toho druhého. Opět bezúspěšně. Pokora, s jakou postavy přijímají svůj nelehký životní úděl, je stvrzena v závěru, kdy oba odhodlaně sní půlku citronu, zcela bez zaváhání či náznaku nechutě.
Loneliness and Stuff není příběh muže a ženy, je to příběh dvou individuí, které potřebují druhé, aby mohli najít sami sebe. Nechybí patos, vrší se zde monology, sebeironické a stylizované výrazy a extatické taneční kreace. Vše se snoubí v jeden logický celek. Jedinou nelogičností inscenace jsou chvilkové promluvy Sáry Arnsteinové anglicky, přičemž Jiří Šimek hovoří po celou dobu pouze česky. Sice to zdůrazňuje nedorozumění mezi oběma postavami, tento význam je však popírán ve chvílích, kdy herečka promlouvá česky. Jedinou jistotu tak nečekaně přináší boxerky Jiřího Šimka, které svým popiskem „Native“ opět ironizují celou situaci.
Preciznost Loneliness and Stuff je založená na měsících studií a příprav. Téma samoty a lidských vztahů je příjemně, nepodbízivě představeno a je pouze na divákovi, jak silně se bude do situací vciťovat, nebo zda se nechá jen příjemně unášet.
Ufftenživot – Sára Arnsteinová a Jiří Šimek: Loneliness and Stuff. Hudba Ivo Sedláček, ligth design Štěpán Hejzlar a David Prokopič. Premiéra 15. dubna 2016 ve Studiu ALTA.
Komentáře k článku: Nejen o samotě
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
