Nová síť informuje (No. 2)
Martin Musílek: Je to ještě kultura?
Varnsdorf nedávno hostil celoregionální setkání partnerů networku Nová síť. V těchto pro běžný život i kulturu „komplikovaných“ končinách bylo pár dní poněkud živěji. Toto setkání následoval pátý ročník festivalu Vítr z hor, jehož iniciátorem je současný ředitel Městského divadla ve Varnsdorfu Martin Musílek.
Ředitel Městského divadla ve Varnsdorfu Martin Musílek FOTO ARCHIV
Jste ve Varnsdorfu ředitelem Městského divadla, které nabízí poměrně odvážnou dramaturgii. Máš při plánování programu volnou ruku?
Volnost mé ruky je úměrná schopnosti diváka vnímat současné divadlo, jeho nové formy, témata a případnou interdisciplinaritu. Ale když nemá člověk v mé pozici odvahu a divákům nic nového nenabídne, tak za chvíli žádný divák nebude, neboť jak se svět otáčí a lidé s ním, otáčí se i divadlo a diváci s ním. Akorát to nejde samo, ale musí se s divákem pracovat. Jako městská scéna jsme povinni nabízet kulturní program pro všechny občany a občánky našeho města a jeho okolí, a z toho důvodu musí být i nabídka hodně pestrá, od uměleckých počinů až po nenáročné zábavné pořady.
Myslíte, že je důležité být aktivní na radnici, mít vliv na městský rozpočet? Nebo to spíš nedělá dobrotu?
Aktivní by měl být člověk v mé pozici vždycky, ať už k tomu má jakékoliv podmínky. Důležitá je komunikace a z vlastní zkušenosti vím, že je neustále potřeba politiky přesvědčovat a nepolevovat v tom. Oblastí, kam by mohly jít městské finance, je mnoho a tak je třeba se o ně tak trochu prát. Nejhorší je, když se vedení města odmítá bavit o financování divadla a kultury, jako tomu bylo například za minulého vedení v našem městě. To jsem v tom byl prakticky sám a čelil jen neustálé kritice.
Nacházíte se v pohraničí, zajímá se český divák o to, co se děje těsně za hranicemi?
Samozřejmě že zajímá, za hranici se jezdí nakupovat do supermarketů a za turistikou. V okolí je krásná příroda, památky a mnoho zajímavostí. A pokud jde o kulturu, tak Češi jezdí na vánoční trhy do sousedních obcí a samozřejmě i do Drážďan. Je to ještě kultura? Nicméně ať nejsem příliš příkrý, situace se pomalu mění a občas si i našinec najde cestu například na koncert u našich sousedů. Sám pořádám česko-německý jazzový festival, a přestože na koncertech pořádaných v Čechách je asi polovina německých posluchačů, na koncertech v Německu bývají průměrně dva čeští posluchači. Problém spočívá asi hlavně v ceně vstupného, která je zpravidla dvojnásobná, než na jakou jsou lidé zvyklí u nás. Pokud jde o divadlo, tam Češi naráží na jednoznačnou bariéru v podobě jazyka. O mezinárodních festivalech se pak člověk málokdy dozví, neboť jsou málo u nás propagovány.
Na čem nyní pracujete?
Připravuji několik projektů, z toho dva mezinárodní. Jeden se týká současné hudby a její prezentace běžnému posluchači a druhý projekt, který připravujeme už více než rok, se jmenuje Opera bez pěvců. A jak už název napovídá, bude se jednat o realizaci interdisciplinárního představení, kde ústředním motivem bude opera, ale na jevišti se nebudou pohybovat zpěváci, nýbrž akrobaté, klauni, mimové, iluzionisté, činoherní herci a několik muzikantů. Kromě těchto dvou projektů pracuji na dalším ročníku festivalu Mandava Jazz, divadelním festivalu Vítr z hor, multižánrovém Festivalu pro radost, přípravě městských slavností v roce 2017 a také už i 2018. Mimo tyto aktivity pracuji s architektem města na možnostech rekonstrukce našeho divadla. Snad se podaří i realizovat několik projektů ve spolupráci s Hankou Strejčkovou, která by u nás ráda připravila v příštím roce alespoň dvě představení, jedno pro děti a jedno pro dospělé publikum.
Co vás v poslední době potěšilo?
Potěšilo mě mnoho drobností v podobě příjemných kulturních zážitků (např. koncert Maasa v Žitavě) a pak i zdařilý průběh realizace projektu 200 let Vincenze Pilze. V rámci tohoto projektu jsme uspořádali konferenci, připravili výstavu a odhalili novou sochu (autorka Paulina Skavova) varnsdorfskému rodáku, sochaři Vincenzi Pilzovi, který žil v 19. století, proslavil se a pak byl téměř zapomenut. Místní pivovar Kocour pro tuto příležitost pro nás uvařil speciální a velmi chutné pivo Vincenz.
Co vás naopak zklamalo?
V kultuře toho moc není, snad až na současné české filmy, z nichž je jich jen málo dobrých. Pak také úmrtí mých oblíbených muzikantů, např. Davida Bowieho. A mimo kulturu mám velké výhrady k politické reprezentaci naší země, ale to sem snad ani nepatří?
Co byste si přál?
K Vánocům? Toho by bylo! Ale vážně. Přál bych si, aby se na živou kulturu poskytovalo více financí a aby i místní podnikatelé byli ochotni sponzorovat více kulturu než je tomu dnes, kdy jde většina podpory do sportu. A pak také, abychom zdárně realizovali rekonstrukci parku před varnsdorfským divadlem a mohli jsme ho konečně pojmenovat po Vincenzi Pilzovi. Přeji si samozřejmě také, aby se podařila zrekonstruovat budova Městského divadla Varnsdorf. Na závěr bych si přál, jako každý kulturní činovník, aby divadlo přitahovalo stále více (spokojených) návštěvníků.
Komentáře k článku: Nová síť informuje (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
