Divadelní noviny > Festivaly Kritika
Nultý bod nezná hranice (No. 1)
Včera v Divadle v Celetné začal osmý ročník mezinárodního festivalu Nultý bod. Festivalu, jenž chce prezentovat projekty, které překračují hranice žánrů a druhů divadla. Festivalu, jenž během šesti dnů uvede sedm tanečních, pohybových, novocirkusových i loutkových představení. Jediné, co bude pravděpodobně chybět, je činohra…
Rychle pohyby rukou stvořily komára, nebo snad vrtulník? FOTO MICHAL HANČOVSKÝ
Post No Bills bylo zahajovací představení. Když už jsme u třídění umění do škatulek – sólovou, ani ne hodinovou produkci Kitt Johnson, uznávané dánské tanečnice a choreografky, bych označila jako fyzické divadlo. Performerka totiž svým tělem – končetinami, trupem, svaly, kůží, vlasy, pohledem – vypráví příběhy. Využívá tělo, aby vytvořila jevištní spoluhráče – zatahováním břicha stvoří vetřelce, pohybem rukou a prsty třeba motýla, nebo komára, nebo vrtulník, nebo neustálý vývoj.
Kitt Johnson vystoupila již na loňském Nultém bodě v (také sólovém) projektu Rankefod. Diváky provedla evolučním vývojem – od primitivního hmyzu ke králi zvířat. I nyní je jedním z motivů cesta, změna, snad zdokonalování.
Oficiální anotace Post No Bills zní: Představení je součástí sólových inscenací vytvářených skupinou X-Act Kitt Johnson, která se zaměřují na různé aspekty lidské existence. Zkoumají krizi jako kreativní transformátor. A vychází z názoru existenciální psychologie, že krize musí vést ke kritice a neměla by být pasivně snášena. Krize je předstupněm proměny.
Změna probíhá po celou dobu – nejprve přijde v černém, teroristicko-vojenském overalu, rukavicích, těžkých botách a černé kukle postava, která svou subtilní tělesnou schránkou dává tušit, že je ženského pohlaví. Vymezuje si prostor, který na bílém baletizolu a černých stěnách od počátku přísně geometricky ukrajuje také světelný design Mogense Kjempffa. Její pohyby jsou rázné, mužské. Zní agresivní, dunivá hudba. – Snad jste zaslechli i zvuk helikoptéry? Je nesprávné, když se vám před očima míhají obrazy z Terminátora a Akt X? Performerka postupně odhaluje ruce, břicho, vlasy (a potkává se se zmiňovanými spolu- či proti-hráči). Její pohyby jsou vláčnější, vytváří také groteskní, křehké situace. Až nakonec zůstává obnažená – zcela lidská a zranitelná. Jen v bílém spodním prádle přechází přes kaluž vody do lepšího světa.
A nakonec Kitt Johnson zůstává obnažená v kaluži vody… FOTO MICHAL HANČOVSKÝ
Dívat se na Kitt Johnson je fascinující, i když řeči jejího těla zcela nerozumíte. Neznamená to však, že se nudíte. Možná ani není čemu rozumět, performerka ukazuje cestu, ne cíl.
X-Act Kitt Johnson: Post No Bills. Choreografie, tanec Kitt Johnson, hudba Sture Ericson, light design Mogens Kjempff. Premiéra v dubnu 2015 v Halmlageret, Kodaň.
///
Více na i-DN:
Letošní Nultý bod bude vyprávět o intimitě, mytologii i existencilní krizi
Divadelní léto za hranicí žánrů
Komentáře k článku: Nultý bod nezná hranice (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
