Ples upírů po dvaceti letech
Rozumějme od prvního provedení dnes světového hitu Tanz der Vampire v Raimundově divadle ve Vídni 4. října 1997 (dva roky po premiéře pražského Draculy!). Vznikl podle hollywoodského filmu z roku 1967 (další kulaté výročí) Romana Polanského, který vtiskl jevištní podobu i muzikálové verzi. V našem kontextu připomeňme, že řadu dnes proslulých rakouských muzikálů iniciovala vídeňská radnice, která se dotacemi pokusila z Vídně stvořit světové muzikálové centrum. Přivézt Ples upírů do Prahy se už před pěti lety pokusila producentka Ema Krahulíková, uspěl až nyní Dr. František Janeček, který se na projekty nejvyššího kalibru specializuje.
Postavu Sarah alternuje Michaela Gemrotová FOTO GOJA MUSIC HALL
Po poslední produkci Fantoma opery zbyla v divadle GoJa Music Hall na pražském Výstavišti obří scénická konstrukce a lustr zavěšený nad hlavami diváků. Bourat to, a třeba jednou zase stavět, by zřejmě bylo příliš nákladné, proto Daniel Dvořák do své stavby pro Fantoma opery vestavěl v zásadě vídeňskou scénu Plesu upírů. Řešení je to přece jen poněkud pragmatické, vůbec je jakási praktičnost v nové produkci znát. Má všechno, co k ní patří, velkou propracovanou taneční i pěveckou company, živý, dobře hrající orchestr, nazvučení, nasvícení, hodně pěknou jevištní pohyblivou grafiku – ale ta jediná může opravdu konkurovat vídeňskému vzoru.
Proti originálu chybí pražské replice parodický nadhled, vlastní už filmové i muzikálové verzi. Ta do díla přimíchala okázalé jevištní efekty a samozřejmě pěveckou a taneční ekvilibristiku, parametry z podstaty věci spíš vážné. Michael Prostějovský se možná pokusil komiku posílit naivními veršíky, jinak si je nedovedu vysvětlit. Přesto je pražský Ples upírů spíš unyle barvitou podívanou, hlavně v první části, která je vlastně jen zdlouhavou expozicí, a kritiku si za to muzikál vysloužil už ve Vídni. Mimochodem, na Broadwayi propadl!
Součástí masivních promoakcí bylo veřejné hlasování o premiérovém obsazení, které do ústředních rolí zvolilo Mariana Vojtka coby Hraběte von Krolocka a Natálii Grossovou v roli Sarah. Vojtko však trochu distonuje a nepřijde mi tak charismatický, jak role upířího vládce vyžaduje. Grossová by ve čtrnácti letech v takovém příběhu vystupovat neměla, jakkoli už je mediální star a splňuje představu Sarah coby mladičké dívenky toužící poznat svět dospělých. Především její hlas ještě nemohl dorůst do interpretace tak obtížného partu, chybí mu objem, témbr i technika. Bez ní může mladičká, velmi talentovaná zpěvačka o hlas i nadějnou kariéru snadno přijít. Navíc spolu připomínají stárnoucího strýčka s mladičkou neteří, nic mezi nimi nejiskří. Jinak je muzikál obsazený pěkně: Profesora Abronsiuse provedl Pavel Vítek v patřičné groteskní nadsázce, stejně jako jelimánka Alfreda Lukáš Randák a Sářina otce Chagala Bronislav Kotiš. Nelze nezmínit parádní hlasy Michaely Noskové (Magda) a Renáty Podlipské (Rebecca).
Ale nelze opomenout ani to, že v deníku Právo vydávají za recenzi promotext, jehož autorka dlouhé týdny muzikál propagovala. Pražský Ples upírů nekalou pomoc nepotřebuje, myslím, že do zdejší muzikálové produkce dobře zapadne i se svými neduhy.
Dr. František Janeček, Filip Janeček, ve spolupráci s VBW International GmbH – Michael Kunze, Jim Steinman: Ples upírů. Hudební nastudování Michal Macourek, české přebásnění Michael Prostějovský, režie Radek Balaš, choreografie Leona Qaša Kvasnicová, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Roman Šolc, animace Ariadna Nikiforova. Česká premiéra 12. února 2017 v GoJa Music Hall v Praze.
Komentáře k článku: Ples upírů po dvaceti letech
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
