Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Byla s ním potíž

    Letošní dvojí životní jubileum Jakuba Jana Ryby (1765–1815) přispělo k hlubšímu zájmu o skladatele a pedagoga, který je znám jen skrze své nejznámější dílo, Českou mši vánoční Hej, Mistře!. Východočeské divadlo v Pardubicích uvedlo hru Věry Maškové se stejným názvem, která se zabývá Rybovou osobností.

    Hej, Mistře!

    Uprostřed Jakub Jan Ryba (Tomáš Lněnička) FOTO JAN FAUKNER

    O Rybovi existuje již hra Josefa Boučka, v první verzi z roku 1977 dokonce uváděná pod názvem Vstaň, mistře!, v pozdější z osmdesátých let pak jako Noc pastýřů, jež prošla úspěšně řadou domácích jevišť včetně činohry pražského Národního divadla.

    Boučkův text je ovšem poplatný romantizující, skladatelovu osobnost očišťující tendenci, zatímco Mašková se snaží postihnout Rybův osud v jeho složitosti a nejednoznačnosti. A budiž řečeno, že se jí to daří, alespoň v inscenaci Michaela Taranta, která nesleduje Rybovo působení v Rožmitále lineárně vedeným příběhem, ale mozaikou scén skládajících divácky poutavý, nepopisný a historicky poučený obraz společnosti, jež Rybovu osvětovému konání v duchu francouzského osvícenství a josefinských reforem kladla nutný odpor.

    Text hry, režie i herecký výkon Tomáše Lněničky zobrazují Rybu jako rozporuplnou osobnost, vedenou nejen hudebním talentem, pedagogickými schopnostmi a dobrými úmysly, ale i prudkostí, zarputilostí a čímsi, co hra nazývá „temnou duší“ a co nakonec Rybu dovedlo až k následování sebevražedného gesta jeho idolu, antického filosofa Seneky.

    I četné další postavy nejsou pojaty černobíle, ať už je to farář Zachar (Jan Hyhlík), lesmistr Rak (Zdeněk Rumpík), nádeník Úlovec (Ladislav Špiner), kaplan Česaný (Josef Láska) až po Rybovy syny. V inscenaci zazní pochopitelně i část Rybovy pastorální mše, jakož i další citace jeho skladeb, a to v kvalitním živém pěveckém provedení herců pardubického souboru, Komorního orchestru Bona Nota a dětského souboru Radost.

    Dalo by se jistě polemizovat s místy, jež vyznívají příliš proklamativně, případně s hudební dramaturgií inscenace, ale podstatnější je, že v Pardubicích vznikla obrazivá a emotivní inscenace, v níž se v dobrém světle prezentuje prakticky celý herecký soubor. A že to bude divácky oblíbený repertoárový kousek, o tom není pochyb. Za pochvalu stojí i informačně obsažný a dobře zpracovaný program.

    Východočeské divadlo Pardubice – Věra Mašková: Hej, Mistře!. Námět a inscenační úprava Michael Tarant a Zdeněk Janál, režie Michael Tarant, scéna a kostýmy Milan David, hudební nastudování Václav Trunec. Premiéra 17. října 2015. (Psáno z reprízy 28. října 2015.)


    Komentáře k článku: Byla s ním potíž

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,