Zemřela Anna Barová
V roce 1974. FOTO archiv NDB
Anna Barová
30. 3. 1932 Plzeň – 23. 9. 2015 Brno
Jedna z nejvýznamnějších mezzosopranistek brněnského Národního divadla, profesorka Hudební fakulty JAMU.
Narodila se v učitelské rodině. Hudební a dramatické nadání zdědila po matce, která hrávala ochotnické divadlo. Po maturitě na reálném gymnáziu absolvovala kurs mikrobiologie a biochemie Vysoké školy zemědělské v Praze, pak navštěvovala pěvecké oddělení konzervatoře v Praze.
S. Prokofjev: Zásnuby v klášteře – Anna-Barová (Dueňa) a Jan Hladík (Mendoza), Janáčkova opera Brno, 1970. FOTO archiv NdB
Po absolvování studia na pražské AMU ve třídě Josefa Kühnav roce 1959 přijala angažmá v opeře Městských divadel v Lipsku a následovala tak svého manžela, barytonistu Jiřího Bara, angažovaného v lipské opeře již od roku 1956. V Lipsku patřila k sólistickým oporám divadla plných deset let. Zpívala zde nejprve mladé altové role, jedna z prvních byla Lola v Mascagniho opeře Sedlák kavalír, Končakovna v Knížeti Igorovi, altové role Mozartových oper, přes které se dostala až k hudebním dramatům Verdiho. Rozvíjela cílevědomě svůj muzikální, hlasový a komediální talent a utvořila v lipském období řadu postav, z nichž k nejvýznamnějším patřila Ulrika v Maškarním plese. Lipsko poskytlo Anně Barové velkou zkušenost a bohatou příležitost vytvořit si repertoár přesahující někdy dokonce i vymezený obor. Její nejvlastnější doménou byl lyrický mezzosoprán.
L. Janáček: Její pastorkyňa – G. Abrahamová (Jenůfa) a A. Barová (Stařenka Buryjovka) – ND Brno 1972. FOTO RAFAEL SEDLÁČEK /archiv NDB
Po jejím návratu se v roce 1969 stala sólistkou opery tehdy Státního divadla v Brně a tomuto souboru byla věrná až do roku 1992. Za tuto dobu ztvárnila v Brně role v osmdesáti operních inscenacích. Z jejích zdejších rolí připomeňme Bizetovu Carmen, Janáčkovu Kabanichu z Káti Kabanové, Čajkovského Olgu z Evžena Oněgina, paní Meg ve Verdiho Falstaffovi, Suzuki v Pucciniho Madama Butterfly, Záviše ve Smetanově Čertově stěně, ale také Rosinu z Rossiniho Lazebníka sevillského.
Role, které zde tlumočila, byly zároveň důkazy neobyčejné muzikálnosti pěvkyně; vroucí v lyrických scénách, niterné ve všech proměnách a podobách, které na jeviště přinášel její mladistvý a sympatický zjev a které dovedla naplnit hlubokým prožitkem svého vyrovnaného, zvučného, dobře školeného příjemně znějícího hlasu.
M. Štědroň: Kuchyňské starosti – R. Novák (Skladatel) a A. Barová (Paní) – ND Brno 1979. FOTO RAFAEL SEDLÁČEK / archiv NDB
Koncertní zpěv, k němuž vždy inklinovala, se stále prolínal s její uměleckou prací v opeře a tvoří velkou kapitolu v její umělecké kariéře. Schopnost odstíněného přednesu učinila z umělkyně význačnou interpretku písňové tvorby. Vedle písní zpívala v oratoriích a kantátách; pěvecky a dramaticky dokonalý umělecký přednes tlumočila v BachověVánočním oratoriu, Beethovenově Missesolmenis, Händlově Mesiáši, v Mozartově Requiem, Mši c moll a jiných dílech. Na svém kontě má také řadu nahrávek pro Supraphon.
Od roku 1990 se věnovala výuce nastupující generace pěvců na JAMU.
Jiří Antonín Benda: Romeo a Julie – Camilla, Capelletova sestra: Anna Barová, Laura, Juliina přítelkyně: Natalie Romanová, Julie, jeho dcera: Jaroslava Janská, Státní divadlo Brno, r. Emil Frelich, 1978. FOTO RAFAEL SEDLÁČEK / archiv DÚ
Poslední rozloučení se koná dnes, ve středu 30. září 2015 ve 14 hodin v kostele Zvěstování Panny Marie v Brně – Tuřanech. Po mši svaté bude tělo zesnulé uloženo do rodinného hrobu v Brně – Židenicích.
/Převzato z NDB/
Komentáře k článku: Zemřela Anna Barová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
