Zemřela Ivana Loudová
FOTO archiv Jazzport
8. 3. 1941 Chlumec nad Cidlinou – 25. 7. 2017 Praha
Hudební skladatelka a pedagožka.
Od pěti let se učila hře na klavír u své matky, po níž zdědila hudební nadání a absolutní sluch, od šesti let hrála na housle, věnovala se též baletu, komponovat začala ve třinácti letech. Po maturitě na gymnáziu v Novém Bydžově (1958) byla přijata do 3. ročníku pražské konzervatoře, kde studovala skladbu u Miloslava Kabeláče (1958–61), pokračovala na AMU u Emila Hlobila (1961–66) a v aspirantuře tamtéž u Miloslava Kabeláče (1968–72). Na základě konkurzu (1970) získala stipendium francouzské vlády pro studium skladby na pařížské konzervatoři u Oliviera Messiaena a André Joliveta. Současně absolvovala stáž v experimentálním studiu Groupe de Recherches Musicales v Centre Bourdan při ORTF u Pierra Schaeffera (1971).
Po ukončení studií se věnovala skladatelské profesi ve svobodném povolání i ve spolupráci s rozhlasem, divadly či filmem. Získala řadu cen v domácích i zahraničních skladatelských soutěžích (Jihlava, Jirkov, Olomouc, Praha, Mannheim, Arezzo, Moskva, Verona, Pittsburgh aj.) včetně Heidelbergské umělecké ceny za rok 1993. Příležitostně se věnovala teoretické a pedagogické činnosti. V 80. letech spolupracovala se souborem American Wind Symphony Orchestra v USA.
Repro archiv
Od roku 1992 vyučovala skladbu a hudební teorii na hudební fakultě AMU (1994 docentura, 2006 profesura). Mezi jejími žáky byli skladatelé Zdeněk Bartošík, Radim Bednařík, Jakub Dvořáček, Martin Klusák, Jiří Lukeš, Roman Pallas a další. Její kompoziční třídou na HAMU prošla i řada stážistů ze zahraničí. Jako hostující profesor vedla mistrovské skladatelské kursy v Německu (Unna) a v Rakousku (Edlach-Reichenau). Od roku 1996 vedla na AMU studio soudobé hudby „Studio N“, se kterým rozvíjela řadu aktivit v oblasti poznávání hudby 20. a 21. století.
Vedla skladatelské kurzy v USA, v Německu a v Rakousku a její dílo bylo oceněno v mnoha domácích i zahraničních soutěžích. Byla často zvaná do mezinárodních soutěžních porot (Evropský hudební festival mládeže v belgickém Neerpeltu, Mezinárodní skladatelská soutěž mladých skladatelů Bratislava aj.). Její skladby jsou vydávány tiskem ve světových nakladatelstvích a řada jich byla nahrána na zvukové nosiče. Kromě vysokoškolské výuky se zabývala i popularizací soudobé hudby a vykonala řadu přednášek pro Hudební mládež a posluchače konzervatoře.
Repro archiv
Je autorkou početného a významného skladatelského díla, které spojuje osobitý tvůrčí projev s vnitřně jednotným hudebním myšlením a jehož konstantním základem je moderně pojatá modalita (podobně jako tomu bylo u jejích dvou skladatelských vzorů a učitelů, Miloslava Kabeláče a Oliviera Messiaena). V české hudební kultuře je jednou z mála uznávaných žen-skladatelek, které se úspěšně prosadily v kompozičním i pedagogickém oboru. Mnohé z jejích skladeb byly vydány tiskem jak v zahraničí (Edition Peters, G. Schirmer, Inc., BIM Editions, Editio Bärenreiter, Schott Music International ad.), tak u domácích nakladateltví (ČHF, Panton, Editio Supraphon, Editio Bärenreiter Praha).
V podání významných interpretů byla značná část jejího díla nahrána u nás i v zahraničí. Panton vydal v roce 1998 její profilové CD v ediční řadě Protokol XX s průřezem její tvorbou orchestrální i komorní. CD obsahuje skladatelčina reprezentativní díla jako Rhapsody in Black, Gnómai, Nocturno pro violu a smyčce, Spleen. Hommage à Charles Baudelaire pro orchestr, Smyčcový kvartet č. 2, Koncert pro bicí, varhany a orchestr dechových nástrojů. Nedávno vyšlo CD se soubornými nahrávkami jejích skladeb pro sólové nástroje a instrumentální dua (Music for One, Music for Two, P 2009). Dvě její komorní kompozice byly povinnými skladbami na Mezinárodní interpretační soutěži festivalu Pražské jaro – Sonata angelica pro trombón a klavír (1999) a Canto solitario pro housle sólo (2003). Premiéry jejích skladeb se často konají v zahraničí, např. Ad caelestem harmoniam na festivalu ve Fiuggi (1998), Smyčcový kvartet č. 3 „Renaissance\“ v roce 2002 v arabském Muscatu (Sultanát Omán), písňový cyklus Lunovis na festivalu v Salcburku (podzim 2005), na festivalu Pražské jaro např. Mudrosloví (2004), Sinfonia numerica (2006). Několik jejích sborových kompozic má v repertoáru dívčí sbor Permoník.
V roce 2014 na oslavách 95. výročí založení OSA. FOTO archiv OSA
Za svou tvorbu obdržela mimo jiné výroční cenu Heidelberger Kunstpreis 1993, Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby za rok 2015 a Cenu Ochranného svazu autorského 2017.
Ceny v zahraničních skladatelských soutěžích:
1967 – Rhapsody in Black, baletní hudba, čestné uznání v Mezinárodní soutěži GEDOK v Mannheimu
1978 – Malá vánoční kantáta pro dětský sbor, trubku a harfu, 2.cena v IV. Mezinárodní přehlídce Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi v Moskvě
1978 – Sonetto per voci bianche, dětský sbor a cappella, 1. cena v Mezinárodní sklad. soutěži Guido d´Arezzo v Itálii
1980 – Dramatic concerto pro bicí sólo a dechový symfonický orchestr, cena za nejúspěšnější soutěžní skladbu 1. Mezinárodní interpretační soutěže v oboru bicích, Pittsburgh, USA
1994 – Spleen-Hommage a Charles Baudelaire a Chorál pro orchestr, vítězné skladby mezinárodního konkurzu GEDOK v Mnichově
1993 – Heidelberská umělecká cena za celoživotní dílo
Teoretické práce
I. Loudová: Moderní notace a její význam, vyd. HAMU 1998
Zemřela po dlouhé těžké nemoci. O jejím úmrtí informoval její syn Tomáš Haase.
Komentáře k článku: Zemřela Ivana Loudová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
