…příští VVlna /next waVVe (no. 5)
Slavnostní večer s předáváním poct festivalu
Vždycky, když přijde nějaké ocenění, tak je to ošemetná věc, protože je to tradičně směs povýšení a ponížení, jak už o tom psal Thomas Bernhard. Díkybohu jsem nedostal např. Seifertovu cenu, kde bych musel procházet bolestivým dilematem – na straně jedné čtvrt milionu, na straně druhé odporný Seifert, o předchozích laureátech ceny nemluvě. Pocta festivalu next vawe není spojena s žádnou finanční částkou, což je samozřejmě strašlivá nehoráznost. Na druhou stranu ve společnosti Petra Boháče, Davida Mírka a samozřejmě Vladimíra Hulce je dobře a cenu lze přijmout – zejména když ji Jakub Čermák a Depresivní děti Toužící po penězích předávali tak dehonestačním způsobem, což to příjemně vyvážilo a odpatetizovalo.
Večer v režii Depresivních dětí TPP byl naprosto vynikající. Ono udělat předávací ceremoniál je v podstatě nejtěžší, i když nedoceněná disciplína, jak pro moderátora, tak pro režii. Když se navíc má dít na alternativním festivalu, jehož diskurs je, přiznejme si, k nějaké oficialitě vždycky poněkud nedůvěřivý, vytváří to podmínky skoro nesplnitelné, což přiznávali i sami pořadatelé – prý se to až dosud nikdy nepovedlo. O to větší je vítězství Jakuba Čermáka, Martina Faláře a Depresivních dětí TPP. Bernhard v podobě muzikálu, módní přehlídka z 80. let, úvodní i závěrečná rozjásaná Lady carneval s výtečným Jiřím Novotným coby Karlem Gottem, ale především pestrobarevná moderace Jakuba Čermáka, který suverénně a s nadhledem – o extrémní kráse pochopitelně nemluvě – rozdával ze svého slovního pokladu.
Pravým majstrštykem bylo ovšem pojetí samotných ocenění – zásadě jde o jednoduché nápady, ale vždycky je podstatné provedení, a to vždycky vyšlo na jedničku, tedy, když jsem dostával cenu já, za kritiku, pochopitelně mi byl ocitována ostrá recenze na Depresivní děti TPP, kterou jsem kdysi napsal, s uvedením „my k vám máme totiž velmi osobní vztah“, když dostávali cenu FKK, moderátor a s ním i všichni Depresivní děti TPP se svlékli do naha (Hofman s Mockem se zaskočit nenechali, zůstali oblečení, leč kytkou, zrcadlem i rukama pokoušeli konferenciéra), nechyběla ani scénka „tu cenu jsem měl dostat já“ (u Boháče a Křivánkové) a „co tak asi dělá producent“ s Davidem Mírkem. To, co se popsat úplně nedá, poněvadž se projevovalo ve stylu, atmosféře a výtvarné podobě show, bylo přesně to ideální propojení dekadence a perverzity, o které, jak věřím, Depresivní děti TPP vždycky usilovaly.
Později vystoupil ještě, za hlasitého povzbuzování Miřenky Čechové, Alex Švamberk, redaktor deníku Právo, s výborně lhostejnou kapelou a velmi profesionální striptérkou v kousku nazvaném S/M Night Club Beauty and the Beast. Pak už následoval veselý večírek. S Miřenkou Čechovou jsme chvíli hovořili o sexuálních úchylkách, o nichž nás později zasvěceně poučil Dr. Ivan Žáček. (Ještě pozděj během večera měl nasazenou dámskou paruku, ale to už je jiná historka). Byl mi objasněn původ názvu Tantehorse a něco málo jsem se dozvěděl i o tom, jak si Depresivní děti TPP léčí deprese. Hofman s Mockem byli příjemně arogantní. Kateřina Jírová si nepřála být jmenována. Nechyběl slavný český spisovatel David Zábranský ani budoucí legenda českého divadla Kryštof Pavelka. S El Presidentem jsme v pozdní fázi debaty dospěli k jasnému sloganu „Švejdu pověsit“. A vůbec to bylo pěkné a milé.
Je na místě shrnout, kdo letošní Pocty Next Wave dostal, a drobně ohodnotit. Živoucí poklad alias cenu za celoživotní přínos si odnesl Ctibor Turba. K tomu není co dodávat. Osobností roku se stal Petr Boháč. „Ten Boháč je takovej divnej“, jak mi řekl nedávno dramaturg jednoho festivalu na dotaz, kdy pozvou Spitfire. Objev roku: Jindřiška Křivánková. Projektem roku je Hulcem protežované dílo Hofmana, Mocka a FKK Polka na kvadrát, známá též jako Valčík v koncentráku. Na festivalu bude pochopitelně provedeno, v neděli. Významnější poctou je pro ně pochopitelně skutečnost, že FKK byli vyhozeni z letošního Jiráskova Hronova. Producent roku David Mírek za cenné ostravské aktivity. Publikační čin roku: Vojtěch Varyš za „razantní vstup do internetové diskuse o divadle“. A to už si zaslouží potlesk.
Doporučená hudba: Karel Gott – Noční král http://www.youtube.com/watch?v=_ms5uLAW1IE
Komentáře k článku: …příští VVlna /next waVVe (no. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
oLga fRaitová
… odporný Seifert, o předchozích laureátech ceny nemluvě ?? – prosím??
11.10.2010 (11.06), , Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš
co je na tom přesně nepochopitelného?
11.10.2010 (15.49), , Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš
ad Seifert doporučuji Protest k udělení Nobelovy ceny: http://www.blisty.cz/art/40367.html
11.10.2010 (15.53), , Trvalý odkaz komentáře,
oLga fRaitová
díky za odkaz, ale popravdě mi nepřijde příliš relevantní názor profesorů londýnské katedry slovanských a východoevropských studií, kteří jsou ve svém dopísku schopni napsat, že „Seifert byl, spolu s velkým počtem spisovatelů trvalejší hodnoty, v roce 1929 vyloučen z Komunistické strany Československa, avšak v padesátých letech se ukázal být mistrem takových sentimentálních žvástů, jaké se čekaly od básníků, neschopných věnovat se traktoristkám. V poslední době píše Seifert verše přesládlé, nevolnost vyvolávající sebelítosti.“
proboha, co je zase tohle za nehoráznost, to jste mi radši neměl ukazovat !!:) věta o traktoristkách no comment.. článek není přesně datován, nicméně počítám, že je z roku 1984, kdy Seifert dostal Nobelovu cenu, tzn. že v té době autoři těžko mohli znát Seifertova díla samizdatová, která psal od konce 60. let (v té době dochází v Seifertově době k obratu a nejcennější sbírky jsou právě z let 70.). ty ovšem mohly vyjít až po roce 1989.. nechce se mi navíc věřit, že by zahraniční profesoři povšechných slovanských literatur měli možnost načíst všechna díla v originále a vycházet z vlastní autentické četby … už proto pro mě nemá článek žádnou vypovídací hodnotu … předpokládám ale, že Vy ve svém kategorickém odmítnutí Seiferta vycházíte z vlastní čtenářské zkušenosti – skutečně vám celá jeho tvorba přijde odporná?
04.11.2010 (1.00), , Trvalý odkaz komentáře,
oLga fRaitová
… ačkoliv, já Vám názor na Seiferta neberu, to je skutečně věc osobního vkusu a co se týče jeho Nobelovy ceny, to je samozřejmě věc nespravedlivá k ostatním českým spisovatelům, otázka kritérií udělování Nobelovy ceny by mě také zajímala..
spíš mě zaujala Vaše věta – „odporný Seifert, o předchozích laureátech ceny nemluvě“ – pokud mluvíte o těchto „odporných“ laureátech • Jáchym Topol, Ludvík Kundera, Václav Havel, František Listopad, Ivan Martin Jirous, Michal Ajvaz, Jiří Suchý, Viktor Fischl, Josef Škvorecký, Miloslav Topinka, Jiří Gruša, Zdeněk Rotrekl, Pavel Šrut, Jiří Kratochvil, Věra Linhartová, Karel Milota, Jiřina Hauková, Zbyněk Hejda, Petr Kabeš, Antonín Brousek, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Josef Hiršal, Ivan Wernisch, Jiří Kolář, Emil Juliš, Karel Šiktanc, Ivan Diviš, Ludvík Vaculík, Dominik Tatarka – pak by mě zajímalo: kterého českého autora si ceníte?
(… ale neberte to jako polemiku, nebo útok na svou osobu, já jsem toho teď přečetla na státnice hodně a právě ten Seifert na mě silně zapůsobil.. tak to je spíš jen taková poznámka a dotaz.. 🙂
04.11.2010 (1.11), , Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš
celá ne, Na vlnách TSF mi přišlo pěkný. ale jak mnoho jných ke stáru zblbnul. a je zcela nepochybně přeceněný.
k Pynsentovi a spol. nemáte pravdu, samozřejmě že čtou a četli v originále. jinak je na něm sympatické to zpochybňování národních model.
jinak k tématu jsme se dostali i zde: http://www.divadelni-noviny.cz/%E2%80%A6pristi-vvlnanext-wavve%E2%80%A6-no-8/#comments (asi od půlky)
04.11.2010 (7.54), , Trvalý odkaz komentáře,