Když vás všecko sere
O blogu 1000 věcí, co mě serou jsem se dozvěděl až ve chvíli, kdy bylo jasné, že půjdu na jeho dramatizaci, kterou zinscenovala punková odnož libereckého Divadla F. X. Šaldy, tedy zlopověstné Divadlo F. X. Kalby, ve spolupráci s podobně zaměřenou odnoží měšťáckého Divadla pod Palmovkou – Studiem PalmOFFka. Začal jsem si v blogu číst a mám v plánu prokousat se všemi osmi sty šedesáti pěti dozatímními „hejty“.
Seriál 1000 věcí, co mě serou je seznam nepříjemností, které vás na cestě životem mohou potkat. Od problému s vybalováním zavazadel, přes zjištění naprosté neschopnosti cokoli vlastnoručně vyrobit. Všechny tyto nepříjemnosti se pochopitelně do jednoho přibližně osmdesátiminutového představení vejít nemohou, takže tvůrci, především člen liberecké části souboru Tomáš Dianiška, který je zde veden jako „úprava“, byli nuceni vybrat jen zlomek, nadto takový, aby aspoň rámcově tvořil jistou, byť poněkud vratkou narativní strukturu. Nutno však říct, že ačkoli se tato základní příběhová linie nese v duchu: holka pozná kluka, holka s klukem začne chodit, holka s klukem maj kluka kámoše, tenhle novej kluk začne balit holku, ta to chce, ale i nechce, nakonec se se svým bejvalým rozejde, je v depresi, chodí na rande, ty nevycházej a vše končí existenciálním zlomem: když je kluk hodnej, tak se mi nelíbí, když je kluk zlej, tak se mi taky nelíbí! Je to linie celkem nosná, člověk ji vlastně dost dobře zná, a především z ní tvůrci neudělali lacinou červenou knihovnu, ale poměrně komplexní životní příběh se vším, co do něj patří – tedy mejdan, táborák, mejdan, čajovna a zase mejdan.
O příběh jde v případě inscenace 1000 věcí, co mě serou aneb Tvoje bába je komedie samozřejmě až v poslední řadě. Stejně jako v blogu se jedná o různá zastavení v běhu života, při nichž aktéři pěkně od plic vyjádří svůj názor na cokoli. Ani scéna není příliš komplikovaná, vévodí jí bar, za nímž po celou dobu stál člověk v zeleném blyštivém těsném overalu – po pravdě asi jediné slabé místo v inscenaci, ve které zdánlivě není co zkazit. Tento barman představení zahájil rozsvícením tisíce žárovek, pak měl asi tři repliky, v nichž pouze smlouval o cenu za lístek na nějakou disko kapelu v Berlíně, a jinak za barem prostě stál a tvářil se jako barman. Což v podstatě znamená, že občas dělal, jako že utírá skleničky, že pouští muziku či obhlíží lokál. Spíše než postavu připomínal kulisu a je škoda, že nebyl nějak víc využit potenciál, který bar jako líhniště celé řady „hejtful“ situací nepochybně nabízí.
Ostatní herci, tedy vedle zmíněného Dianišky ještě Barbora Kubátová a Jakub Albrecht, se spíše drželi ironické či groteskní polohy. Zejména Barbora Kubátová často svým výrazem připomínala nedostižnou Katherine Parkinson z legendárního sitcomu IT Crowd. Ono vlastně i 1000 věcí, co mě serou je spíš takovým sitcomem poslepovaným z řady dílčích gagů k vybraným „hejtům“, ale kupodivu to funguje i jako poněkud absurdní zrychlený let životem pár lidí.
Inscenace není intelektuálním psychem, ale není to ani laciná řachanda. Říkají se tu věci, s nimiž má většina z nás bližší než blízké zkušenosti, a říkají je lidé, kteří působí jako my. Žádné kostýmy (až na výjimky), jen hlášky ověřené tisíci „lajky“, a hlavně diváckou zkušeností. Nejzajímavější je ovšem cesta, jakou tyto hlášky urazily – na začátku reálný problém přetavený v literární fikci a nakonec ztvárněný v „hyperreálné“ inscenaci.
Studio PalmOFFka a Divadlo F. X. Kalby – Blog 1000 věcí, co mě serou: 1000 věcí, co mě serou aneb Tvoje bába je komedie. Režie František Xaver Kalba, úprava Tomáš Dianiška, scéna a kostýmy Lucie Halgašová. Premiéra 28. listopadu 2014 v Rock Café.
Komentáře k článku: Když vás všecko sere
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)