Kategorie článků:
DN 4
Komentář Josefa Hermana Přicházejí, odcházejí, maršálové se vrací k nedávnému konkursu na post uměleckého šéfa činohry Národního divadla. Jak známo, osm oslovených režisérů se odmítlo do konkursu přihlásit, takže ředitel ND Ondřej Černý mohl být nakonec rád, když...
Více ilustrace než snu
Aréna Ostrava - Hra snů (upravená verze příspěvku na semináři festivalu Ost-ra-var 2010)
Poslední komentáře
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936)Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena MašínováPro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16)Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf StärzDěkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
- on Divadlo jako škola lidskostiÚsilí krok za krokem otevírat možnosti mezilidské…
Život je jinde
Reakce Vojtěcha Varyše na polemiku Michala Háby Divadlo mezi dobrem a zlem z DN 2/2010 (nekrácená verze).
Letos vymeteme kouty (rozhovor s Janem Burianem)
Rozhovor o financích a legislativě určitě nepatří mezi nejvděčnější žánry: diváci v hledištích začasté nic netuší o problematice „pod čárou ponoru“.
Jednogenerační atak na klasiku
DISK DAMU – V. Vančura, P. Ondruch, Z. Janál: Markéta, dcera Lazarova. Režie Pavel Ondruch, dramaturgie Zdeněk Janál, výprava Zuzana Mazáčová, hudba Vladimír Hirsch. Premiéra 15. ledna 2010.
Idioti svázaní vlastními (b)řemeny
HaDivadlo Brno – Lars von Trier: Idioti. Adaptace Burkhard C. Kominski, překlad Michal Kotrouš. Režie Jiří Honzírek, scéna Radomír Otýpka, kostýmy Eva Jiřikovská, hudba Ivan Acher, úprava a dramaturgie Vendula Borůvková. Premiéra 20. ledna 2010.
Přicházejí, odcházejí, maršálové
Všech osm vybídnutých k účasti na konkursu na post šéfa činohry Národního divadla odmítlo a místo poté obhájil stávající šéf Michal Dočekal.
Co na sebe vím II
Bloudění s Brechtem-Proti sterilnímu realismu-Iks znamenalo neznámou
Zmatky Matky T.
Roxy/NoD Praha – Lucie Trmíková: Lamento. Hudba Miloš Orson Štědroň. Režie Jan Nebeský, kostýmy Petra Vlachynská, scéna Jan Nebeský a Jakub Myslín. Premiéra 20. ledna 2010.
Árpád Schilling zkoumá, jak dupou městští králíci
Schillingova touha po propojení divadla s jinými formami živého umění ho přivedla až do Chalons en Champagne, kde s šestnácti studenty absolventského ročníku cirkusové školy vytvořil inscenaci Urban Rabbits.
Steffi Thórs
Nedávno jsem přijela z Islandu. Poté, co jsem strávila dlouhé pracovní dny ve své rodné zemi, se můj pohled na umění a vůbec svět kolem hodně proměnil.
Jiří Štrébl: Říkali mi soustrastně Herr Schauspieler
Jiřího Štrébla znám drahně let. Kdysi z malostranského Rubínu, v posledních letech z Divadla Komedie anebo projektů Divadelního studia Továrna.
Co takhle něco plnokrevného?
A protože si myslíme, že v současném českém divadelním (i filmovém) světě existuje plejáda autorů, jejichž autorská i režijní spolupráce by pro „dramatiku“ České televize byla obohacením, položili jsme jim tři otázky...
