Kategorie článků:

O minimalismu, epice a jiných formách divadla

V týdnu 22.–28. května se v polské Toruni konal již dvacátý ročník jednoho z nejvýznamnějších evropských divadelních festivalů Kontakt Toruň.

Básníci po padesáti letech

Do redakce dorazila letní zásilka nových titulů Větrných mlýnů. Brněnské divadelní nakladatelství poněkud nepravidelným tempem pokračuje v sešitové edici Současná česká hra (Dodo Gombár: Bez Boha dom, Jan Mikulášek a Vladimír Fekar: Charlie ve světlech moderní doby, Karel...

Stoppardova lahůdka pro intelektuály

Léto – čas veřejnoprávních televizních a rozhlasových návratů, prohrabování se v bezedných archivech… Český rozhlas 3 – Vltava připravil v sobotu 14. srpna odpoledne pro své posluchače inscenaci rozhlasové hry Toma Stopparda Albertův most, kterou v roce 1968 v Českém...

Ostravské ceny Divadelních novin

Vypadalo to na příjemný výlet. Prvně v životě Pendolinem – do Ostravy za pouhé tři hodinky! Redakční tajemnice Tereza nám po internetu vybrala sezení se stolkem pro dvě osoby. Kultura cestování 21. století, sice citelně dražší než obyčejným rychlíkem, ale vem to čert....

Štepkovo okno

Dvouapůlhodinové představení Radošinského naivného divadla Bratislava v rámci 16. ročníku festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové zprostředkovalo divákům další autorský projekt Stanislava Štepky pod názvem Mám okno. Látkově jde o příběh srovnatelný...

Mrzák, upíři i naháči v Hradci

Hradecké Divadlo evropských regionů je festival, na němž lze hekticky přebíhat z představení na představení (často, počítáme-li i off-program, jich může být k vidění pět až šest najednou). Letos přálo počasí, méně ovšem sponzoři (lépe řečeno jenom někteří ano)....

Remíza věčným šachem

Divadelní skupina Vosto5 existuje od roku 1997. Tehdy studenti pražského gymnázia Nad alejí – Ondřej Cihlář, David Kašpar a Petr Prokop – založili amatérský soubor. Začínali nejprve s interpretačním divadlem, záhy však začali psát a hrát autorské texty (především...

Z vybouřeného mládí ke státnické zralosti

Devízou „hradní“ verze režisérky Lucie Bělohradské je především zcela přesné obsazení hlavních rolí a angažování zdatných divadelních herců i do sebemenší epizody (všichni dobře mluví, Shakespeare respektive překlad Martina Hilského v jejich interpretaci tentokrát...

Stařenka na divadle

Do velkého bílého stanu praží srpnové slunce. Vedro k zalknutí. Vpředu na stupíncích a štokrlatech děti, za nimi sedí na skládacích židlích rodiče a hlídací tety, za řadami židliček zpocené mamky pohupují kočárky. Přes záda obecenstva směrem k pódiu létají pokyny,...

Miloš Štědroň

Tak nejprve mé milované knihy v duchu parafrázovaného verše Knihy, noty, sentiment, pojďte ke mně na moment. Jako vždycky čtu mnoho knížek současně – některé detailně (často z donucení), v jiných listuji. Rád etymologizuji a hřeším na zbytky filologického školení.

Rozhněvaní česko-slovenští blogeři a blogerky spílají divadlu (No. 9)

Milá Evo, píšu Ti zejména proto, že věřím, že ženský, slovenský a speciálně Tvůj pohled (ne nezbytně v tomto pořadí) může obohatit a třeba i rozčeřit vody této údajně neklidné stránky.

Kyselová odpovídá Varyšovi (No. 1)

Myslím si, že hodnotiť do akej miery sme/ste/sú mladí ľudia pohltení facebookom a internetom, je dnes už irelevantná otázka.

Varyš píše Kyselovej (No. 1)

Internet je revoluce jen pro staré, mladší ho berou jako něco nejen přirozeného, ale hlavně nevýznamného, prostě věc, nad kterou nemá smysl se pozastavovat.

DN 14

Políček od nové politické garnitury, který nám uštědřila jmenováním hokejového činovníka do funkce ministra kultury, česká kulturní veřejnost asi hned tak nezkousne. Jenže úvodní rozhodnutí Jiřího Bessera podpořit tzv. živou kulturu a posvítit si na zbytnělé instituce...

Dva prezidenti na pražských jevištích

Na sklonku pražské divadelní sezony byly uvedeny dvě původní české hry, v nichž se objevuje postava prezidenta Masaryka, inscenace Studia Ypsilon nazvaná TGM a hra Milady Součkové Historický monolog, uvedený činohrou Národního divadla. Zatímco v monodramatu Součkové je Masaryk...

Kajínek jako český maskulinní ideál

Na kriminální thriller Petra Jákla, inspirovaný příběhem nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka, přišlo jen o prvním víkendu 119 tisíc lidí. Rekordní číslo svědčí především o zvědavosti publika, kterou lze přikládat na vrub bulvárnímu kolotoči, točícímu...

Událost sezony, nebo zbytečný luxus?

Wilsonova Inscenace Janáčkova Osudu v roce 2002 znamenala jednu z největších událostí českého operního divadla počátku 21. století – podobně jako několik let předtím Radokova inscenace Katěriny Izmajlovny i ona získala přízeň nejen operních kritiků a zvítězila v Cenách...