Kategorie článků:

Září 2010

Rudolf Pellar, Mirko Matoušek, Martin Štěpánek, Evžen Turnovský

Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi

A teď jedu do Hradišča, jak se u nás doma říkalo Uherskému Hradišti, kde režíruju večer ke stotřicátému výročí narození primáše Samka Dudíka z Myjavy. Samko obrovsky ovlivnil moravskou lidovou muziku. Janáček ho zbožňoval, doporučil na Světový hudební festival ve...

Varyš píše Kyselovej (a naopak)

Milá Evo, občas se zasním nad pohledem do repertoáru oblastních divadel... Drahý Vojtěch, už dávno si zo zásady „nemaľujem“, aké by bolo fajn, fajn, fajn, fajnový, keby sa hrali aj iní autori alebo autorky, nielen ruskí lekári alebo nevýrazní alžbetínski herci...

Alternativa bez šancí?

Olomouc – zakleté město bez divadelní budoucnosti, město konzervativního publika. I tak by mohl být nadepsán článek, v němž se – už poněkolikáté – zabývám těžce pochopitelnými okolnostmi, jež s železnou pravidelností zmaří každý sebemenší pokus o vytvoření...

Co je ukryto za deskou?

Dne 10. září 2010 došlo před domem č. 2020 v ulici Barbory Kobzinové, významné měštky a mecenášky německobrodské z 18. století, ke kuriózní události: za přítomnosti asi 300 občanů nyní havlíčkobrodských byla na rodném domě dosud žijícího umělce Pavla Landovského,...

Když to nevím, tak se sakra zeptám

Občanské sdružení Mezery uvedlo 10. září v Památníku Vojna v Lešeticích u Příbrami premiéru a zároveň derniéru scénického dokumentu Československý uran jako daň za osvobození. Pro mnohé návštěvníky bývalého zajateckého tábora (1947 – 1949), poté tábora nucených...

In a Out Divadelné Nitry 2010

Letošní, 19. ročník nejvýznamnějšího slovenského mezinárodního divadelního festivalu nesl podtitul Out of Normal. Toto „heslo“ bylo naplněno už tím, že festival trval čtyři dni místo obvyklých šesti. Důvod tohoto neplánovaného „autu z normálu“? Nedostatek financí. V...

Jocelyn Clark: Národní divadlo má mluvit s národem

Divadlo Archa zahájilo novou divadelní sezonu mezinárodním projektem Tady jsem člověkem! Here I Am Human!, k jehož přípravě kromě slavné britské kapely Tiger Lillies a režiséra Jiřího Havelky přizvali i irského dramatika Jocelyna Clarka, který v letech 2001 až 2005 působil jako...

Polákům to jde nějak líp…

Pražské nakladatelství Na Konári vydalo po předloňských scénářích Alfréda Radoka další divadelní titul: na první pohled nenápadnou publikaci jednoduše nazvanou Čtyři polské hry. Název to není úplně přesný: úvodní text Helmuta Kajzara Další díl (KaDeWe) je sice...

Úvahy posttelevizní – Kýč náš vezdejší…

Všichni ti, kdo týdny dopředu halasili v médiích o unikátní události, o obnovené premiéře velkolepého němého filmu J. S. Kolára s nově nastudovanou původní hudbou Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, jako by se spolu s oficiálními účastníky celé té tryzny v Rudolfinu,...

Petr Kofroň: Evropská hudba končí smrtí Richarda Strausse

Za to odpoledne vykouřil krabičku cigaret. Když jsem mu naslouchal, vzpomněl jsem si na jednu větu Jana Wericha: Na světě je zavedeno, že mnoho blbců si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jenom ti nejchytřejší si hrají na hloupé.

Nituška v rytmu jazzu

Život si libuje v paradoxech. Když byl Jiří Suchý mlád, neměl operetu rád a Semafor založil i jako určitou opozici vůči tomuto žánru. Ve zralém věku se ale vrací právě k ní a jako poslední premiéru uvádí ve svém divadle osvědčenou Mam’zelle Nitouche. Je však pojata...

Operní psycho

Režisér Luděk Golat přenesl jednu ze svých v Ostravě nedokončených aktivit do Plzně. Tamní vedení divadla neprohloupilo, když projekt určený pro dnes už renomovanou operní soutěž v Szegedu (měla to být druhá ostravská účast na ní) přijali, i když uvedením soudobé opery...

Nechte si zdokonalit tělo

Představení začíná hodně zprudka, když za virblu bubnu vyvalil škvírou v oponě ošklivou nahou řiť Martyn Jacques! Pak ukázal pitvornou zmalovanou tvář skřeta z hitlerovských berlínských šantánů, o jehož nejen sexuální identitě se lze jen dohadovat. Vlezle zpívá a hraje...

Vidět a slyšet Luďka Munzara

Za vznikem projektu stáli bývalý umělecký šéf Violy Vladimír Justl a rozhlasový redaktor, známý empatií při kladení otázek i naslouchání odpovědím, Robert Tamchyna. Justl se premiéry bohužel nedočkal, Tamchyna se objevuje na jevišti. V poloimprovizovaném tvaru se Munzara...

Klišé, jež využívá sebe samo

Scéna je téměř prázdná, v holých šedivých zdech vyniká kontrast mezi jásavostí barevné šminky a ubohostí falešné estrády. Důraz je kladen spíše na kostýmy, které odkazují k době vzniku textu, a propracované svícení. Herci vcházejí na scénu dveřmi, jež propojují...

Jen současný kostým nestačí

Škoda, že režisér Learovy dcery Goneril a Regan obdařil jen kostýmy se současnými prvky a barevnou charakteristikou. Z inscenace tak skoro mizí i jejich vztah k Edmundovi – jistě, ve slovech tu obsažen je – zvláště pak u Regan Barbory Lukešové. Té je kdoví proč přisouzena...