Kategorie článků:

O partnerství, které se vyplácí Rozhovor s Romanem Císařem

S dramaturgem a příležitostným překladatelem Romanem Císařem jsem se nejprve seznámil coby s autorem divadelní hry, kterou uvedlo Divadlo Labyrint. Název hry jsem úspěšně zapomněl, zato si dobře pamatuji, jak autor reagoval na mou zničující recenzi: shovívavým,...

Garanční prohlídka Činoherního klubu Zepředu zezadu

Vypůjčil jsem si Machoninův přístup a týden docházel do divadla Ve Smečkách na reprízy, abych jej prohlédl zepředu, a požádal o rozhovor dramaturga Romana Císaře, abych se dověděl i něco zezadu (narážka na slavnou Fraynovu komedii z divadelního zákulisí Zepředu zezadu,...

Sněz mě, ale poroď mého potomka a nauč ho létat

V Trutnově se tento víkend bude konat 1. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu Cirk UFF, na kterém vystoupí i francouzský soubor Akoreacro. Přinášíme rozhovor s jeho členy.

Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Studia Ypsilon

Přihlášku s požadovanými doklady je nutné podat tak, aby ji vyhlašovatel obdržel nejpozději dne 6. 11. 2024 do 14:00 hod. na adresu: Hl. m. Praha – Magistrát hl. m. Prahy, odbor kultury a cestovního ruchu, Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1, palác Adria.

Dědova mísa

Společenský týdeník Reflex (18/2011) uveřejnil bleskový výzkum agentury Approximate Truth, proč diváci nechodí na film Odcházení. Některé odpovědi jsou tak kuriózní, že by se daly klidně chápat jako recese.

Prostě… jako chlap při práci VI

Profi-udavači i amatéři, kteří udávání měli jako dobrovolnou zájmovou činnost, nemohli v našich pořadech najít tu kýženou inkriminovanou větu, které by se chytili. Když mi pak ke zpestření prvního několikahodinového výslechu četli vyšetřovatelé StB...

Na Oáze s Magorem

Tak tohle je definitivně konec. Nikoli všeho, ale mého psaní do Divadelních novin. Chtěl jsem přestat už vícekrát, vždycky mne Vladimír Hulec ještě přesvědčil, tentokrát už je bez šance. Když nejsem schopen napsat nic než blbosti, jak bych mohl doufat, že je někdo bude...

Zemřeli

Karel Janský, Ladislav Lakomý, Stanislav Stolbenko, Erik Pardus, Jan Trnka

Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi

Milý Ludvíku, vzpomněl jsem si několikrát v posledních týdnech, leža na lůžku, hleďa do tisku či na televizi, na příhodu z konce devadesátých let. Jakýsi Macek, zubař a politik, u něhož si nemůžu vzpomenout na jediný politický čin, krom hrabání pod sebe...

Ohlížení s Bohdanem Holomíčkem

1975. Léto na Hrádečku, kde se tahle parta domlouvala, jak dál… Píše o ní mimo jiné i pan Ludvík Vaculík v minulém čísle DN v dopise Břéťovi Rychlíkovi. Pro mladší a pro pořádek – na obrázku zleva Václav Havel, Karel Kosík, Ludvík Vaculík, Pavel Kohout a Alexandr...

Ko Un: Dění na zemi je odrazem dění na nebi

Jeden z nejvýznamnějších současných světových spisovatelů, korejský básník Ko Un (1933), byl v polovině května hostem 17. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2011. Do Prahy přijel podruhé. Poprvé zde byl v roce...

Vánice jako metafora

Strhující příběh lékaře Garina, který se s nasazením života vydá na nebezpečnou cestu sněhovou bouří a snaží se dopravit do odlehlé ruské vesnice zasažené epidemií spásnou vakcínu, je mistrovskou variací na ruskou literární klasiku okořeněnou špetkou sci-fi...

Třikrát z jednoho světa

Tři zvuková alba vzešlá z poetiky malých divadel šedesátých let jsou možná posledním „živým“ svědectvím o této éře a zároveň duchovním klimatu doby, které v tvorbě protagonistů malých scén „podloudně“ přežilo i v tzv. normalizaci....

Úvahy posttelevizní: Piškanderdulá aneb Etiketní podvod

Nedávno jsem tu v náčrtu vize zmagazínovatělé televize popsal osvědčený způsob, jak se zbavit nepohodlných kritických pořadů: smýkat s nimi v různých nepravidelných dopoledních, odpoledních či předpůlnočních časech tak dlouho, až se zbaví posledního...

Svatopluk Sem: Vyšel jsem z vinného sklípku

Urostlý mladý muž, který naposledy překvapil rolí Klingsora v pražském provedení opery Richarda Wagnera Parsifal. Vystudoval operní zpěv na konzervatoři v Českých Budějovicích, kde zůstal v angažmá Jihočeského divadla a nastudoval několik desítek zprvu...

Démon celý v černém

Martinu Otavovi se podařilo přivést liberecký operní soubor na výsluní relativně rychle podle jednoduchého receptu: do zaběhané dramaturgie vnesl nové tituly, ovšem osvědčených skladatelů v oblíbeném klasicko-romantickém stylu, dobře je obsadil a apartně vypravil.

Řečtí hrdinové i souhvězdí na pohotovosti

Konec letošní sezony je pro liberecké Naivní divadlo opravdu zdařilý. Nejenže má soubor za sebou úspěšné hostování v dalekém Hongkongu s inscenací Alibaba a čtyřicet loupežníků, ale i na domácí scéně se mu velice povedla inscenace nazvaná

Únos ze serailu jako barevná omalovánka

roblémy, které shledávám v nové inscenaci opery Wolfganga Amadea Mozarta Únos ze serailu ve Stavovském divadle, považuji za koncepční. Nemyslím, že se jen něco nepodařilo, ale že důvody, proč se tak stalo, jsou obecnější.