Kategorie článků:
Plzeňské třesky plesky (No. 5)
Poslední den hlavní části festivalu DIVADLO byl ve znamení excelentních hereckých, pěveckých a hudebních výkonů.
Benefice ve věci Reinerovy fresky
V sobotu 24. září se v pavilonu Reinerovy fresky v zámeckém parku Duchcov uskuteční výjimečné představení pražské skupiny Relikty HMYZu.
Plzeňské třesky plesky (No. 4)
Slzy minulosti a bouřky současnosti byly hlavním mottem sobotního programu festivalu DIVADLO Plzeň.
Poslední komentáře
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Poslední rozloučení se uskuteční při mši svaté ve…
- on Zemřela Marie Poesová Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 26. lis…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Stašku, poznal jsem Tě až po listopadu 1989. Byl j…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický S velkou lítostí jsem zaznamenala zprávu o odchodu…
- on Zemřel Petr Komínek Datum narození pana Komínka opraveno. Ve veřejných…
- on Zemřel Petr Komínek Šťastný let Péťovi. (Dovolím si upozornit na chybu…
- on Umění skrze manipulaci? Pane Janoušku, mrzí mě a zaskočilo Vaše rozhořčení…
Dědova mísa
Z jakýchsi důvodů jsem se v létě dostal k divadelní dramaturgii. Učil jsem ji řadu let – a dnes děkuji bohu, že už tomu tak není, neboť věru nevím, jakou metodiku bych zvolil, abych dosáhl cílů, jež jsem si při tomto konání předsevzal: naučit...
Život na korze IV
Když potlesk po našem „Godotovi” v Činoherním klubu ztichl, běžel jsem k herecké šatně. Přede dveřmi už stál Leoš Suchařípa a křičel na mě: Toho Dančiaka bych zulíbal! A potom rozrazil dveře a udělal, co říkal.
K operní fabrice
Radim Dolanský se na mne obrátil s důraznou stížností na teatrologa PhDr. Josefa Hermana, v níž reagoval na Hermanův komentář otištěný v DN č. 13. Vyjádření Josefa Hermana k této stížnosti...
Premiéry od 20. září do 4. října 2011
20. 9. Divadlo loutek Ostrava (Alternativní scéna) – Israel Horovitz: Lebensraum (Životní prostor). Překlad: Alexander Jerie. Režie: Marián Pecko. (Česká premiéra.) Divadlo Archa Praha – Forced Entertainment: Void Story. Režie: Tim Etchells. (Česká premiéra.) Divadlo...
Dva skladatelé, dva magoři
Zamyšlení brucknerovské Měl to Anton Bruckner těžký kříž s rozlamováním stavby, s otevíráním prostoru. Jak se prolámat, provolat? A byl jen Bůh? Co takhle běsi, masturbace a nekrofilie s nedojedenými řízky po právě popravených? Musí být nutně...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
máme tady měsíc, který neumí Jiří Peňás vyslovit a říká záfí. Doporučil jsem mu horňácké žárí. Tu zářijovou pranostiku paní Vaculíkové (Už zase jsou Vánoce…) jsem poprvé slyšel v modifikovaném podání Jiřího Pechy (Pecy). To jsme ještě byli...
Ohlížení s Bohdanem Holomíčkem
Tak už tu máme půlku září a když probírám svůj archiv a přemýšlím, po čem se pro čtenáře Divadelek „poohlédnout“, často na mě vyskakují obrázky Leoše Suchařípy. Poprvé jsem měl to štěstí ho fotit na jaře 1986 v Revizorovi Činoherního studia v Ústí nad...
Avignon 2011: Dost bylo postdramatismu!
Vilarovi se prý posmívali, když se rozhodl založit festival v provincii. Posměváčkům po čase smích přešel. I Vilar sám by se asi nestačil divit. A to nejen počtu produkcí – letos přes čtyřicet v rámci Festivalu In, z toho dvacet dva světových...
Tak tklivá, tak univerzální, tak krásná…
Příprava účasti Dejvického divadla na Mezinárodním divadelním festivalu ve finském Tampere trvala asi rok. Umělecké a technické podrobnosti se domluvily během několika dní, ale otázka peněz – jak je v kulturním světě běžné – se ukázala jako skutečný...
S Dejvickým divadlem ve finské sauně
Když Dejvické divadlo uvedlo divadelní adaptaci Kaurismäkiho filmu Muž bez minulosti, snad každého napadlo, jak by na ni asi reagovali finští diváci. Kaurismäki má ve Finsku podobné postavení jako u nás Hrabal nebo Menzel. Jeho filmy v podstatě zlidověly, mnohé situace...
Dopis z Prahy
Potřeboval jsem se dostat na poštu, než zavřou. Neponechal jsem nic náhodě a zjistil si dokonce, kdy mi jede tramvaj. Mohl jsem také pěšky, je to pár stanic, musel bych ale vyrazit zbytečně dřív a hlavně jít podél hlučících, smrdících a vůbec nepříjemných aut. Od čeho mám...
Jazz jako zpráva o stavu světa aneb Putování jedné busty za světlem
Zprávu o tom, že 7. srpna 2011 ve věku 99 let zemřel v Kanadě Jiří Traxler, jsem si přečetl na televizních titulcích v šumavském hotelu Annín. Proč ve mně právě v tomto prostředí vyvolala nejen řadu vzpomínek, ale i poněkud osobité srovnání dob...
Dobyvatelé nebezpečných území
Letošní mezinárodní festival Tanec Praha představil kvalitní program. Ovšemže je mi líto, že slevil z rozsahu a bohatosti a dal se na osvětovou dráhu v regionech. V zúžených mezích však program neměl slabá místa.
Jsme s ním (stále ještě)...