Kategorie článků:
Starý klaun může být dobrý, ale starý mim je vzácnost
aneb Pierre Byland bilancuje
Opožděný rozhovor s Bořivojem Navrátilem
Tento rozhovor měl vyjít před řádkou let v týdeníku Reflex v době, kdy se Bořivoj Navrátil chtěl rozloučit s divadlem. Nakonec nevyšel a rozloučení se také nekonalo. Důvod? Bořivoj se nechtěl smířit s tím, že interview může mít jen omezený počet...
Dopis z Frankfurtu
Poslední říjnový víkend ve Frankfurtu pro mě začal jako všechny předešlé – procházkou u Mohanu se psem. Můj labrador vyháněl kachny z trávníku do vody. Popoběhl, zastavil se těsně před kachnou, ta vzlétla a přistála za hlasitého kejhání o pár...
Bolestná cesta útěku z morálního marasmu
Filmy Roberta Sedláčka a producenta Radima Procházky jsou v kontextu české kinematografie výjimečné. Na jednu stranu na ně sice diváci příliš nechodí, na stranu druhou se oba dva tvrdohlavě pokoušejí o osobitou reflexi soudobé společnosti. Nejinak tomu je...
Fragmenty rozhlasu: Pozoruhodná to žena
V přehlídce rozhlasových dokumentů Přemýšlení mikrofonem zazněl i portrét Soni Červené Vše dobré i zlé se nám vrátí, který připravil Jan Herget (Český rozhlas 3 – Vltava premiérově 30. října).
Štastný konec černé komedie?
Krasivyj, krasivyj!, provolávaly ruské turistky před Karlovarským městským divadlem. Měly pravdu, budova je to opravdu honosná. V posledních letech byla však městu spíše pro ostudu. Nebo spíše naopak – město s divadlem nakládalo tak, že...
MARTIN MEJZLÍK: Nemám potřebu se odhalovat
Martin Mejzlík patří k nejvýraznějším osobnostem Východočeského divadla v Pardubicích. Není příbuzný s hercem Divadla Na zábradlí Miloslavem Mejzlíkem. Při rozhovoru v klubu divadla jsme se poprvé setkali tváří v tvář, jde o neokázalého...
Komické poťouchlosti v decentním balení
Činoherní – a rovněž operní – dramaturgie brněnské Reduty vykazuje za uměleckého vedení Petra Štědroně značnou míru progresivity. Je proto možná překvapivé, že po vesměs původních novinkách či pronikavých dramatizacích současných autorů pojednaných...
Cesty do minulých životů
Slavný román Jacka Londona Tulák po hvězdách se na repertoáru světových i českých divadel objevuje zřídka: jako by se svými mnoha rovinami jevištnímu zpracování vzpíral. V krátkém čase se paradoxně dostává na česká (a konkrétně...
Muzikál trochu přebarvený
Proč zase Divotvorný hrnec? Říkám si pokaždé, kdy se naivně revoltující muzikál z roku 1947 objeví na zdejším repertoáru. Ostravská inscenace je devatenáctou polistopadovou, v průměru tedy skoro jedno nastudování ročně! Inu je to šikovné...
Měna a divadelní inflace
Ten nápad je originální, jeho provedení textové a divadelní už o něco méně. Brněnské HaDivadlo připravilo k oslavám státního svátku inscenaci Česká měna. Je důležité zmínit, že titul vznikl na objednávku obecně prospěšné...
Tartuffe jako fraška
U příležitosti Fričových variací na tartuffovské téma v Divadle Na zábradlí (Tartuffe Games 2009) jsem si připomněl dvě starší význačné inscenace naznačující různé interpretační možnosti klasické hry. Inscenaci Rogera Planchona a kolektivu Théatre de la Cité de...
Vyšponovaný patos „středověké detektivky“
Romantický thriller, tak bychom asi dnes charakterizovali osudově spjaté příběhy cikánské tanečnice Esmeraldy, fyzicky znetvořeného zvoníka Quasimoda a hříšnou vášní spalovaného arcijáhna Frolla z pařížského chrámu Notre Dame, tvořících osu slavného románu...
Umění – životu nebezpečné!
Inscenace Agnes v pražském Divadle Komedie není vlastně klasickou dramatizací stejnojmenného románu švýcarského autora Petera Stamma. Viktorie Knotková z knihy vybrala určité tematické a motivické linie, jako by...
Ustálená moderna
Velmi obyčejný byt: Vlevo kuchyně, jíž dominuje stůl, za ním u stěny kredenc a lednička, prostor vpravo označuje lůžko jako jiný pokoj. V jeho stěně jsou dveře do koupelny, jimiž se otevírá pohled na umyvadlo a vanu; v pozadí tohoto prostoru je ještě...
18. října—1. listopadu
18. října Divadelník a překladatel Karel Kraus, spojený především s legendárním Divadlem za branou, obdržel v Buquoyském paláci v Praze francouzské státní vyznamenání Řád za zásluhy. Jde o hodnost vysokého důstojníka, což je čtvrtý stupeň...
Sto roků od samoty
První stránky Marquézova románu jsem četl na záchodě. Jediné místnosti, kde člověk mohl být sám. S knihou i s myšlenkami. Na studentské koleji stejně jako v každodenním průměrném rodinném životě. Četl jsem uchvacující příběh právě tam, kde jen...
