Kategorie článků:

V+W se nám shůry smějí

12/2012 úvahy posttelevizní

Co Daniel Dvořák slíbil, a co splnil

12/2012 V Divadelních novinách zkusíme jednoduchou, relativně spravedlivou a účinnou metodu hodnocení divadel: porovnat skutečnost s projektem, jímž ředitel nebo šéf získal svůj post. Začneme v Národním divadle v Brně (NDB), v němž Daniel Dvořák končí...

Dušan Vitázek: Přišel jsem z lesa

12/2012 Trenčínský rodák a jeden z nejvýraznějších muzikálových tuzemských herců představuje dle mého soudu v posledních sezonách skutečnou hereckou hvězdu. Jednatřicetiletý mladý muž z muzikálového souboru Městského divadla Brno není nějakým mediálně vyprázdněným a...

Chameleón mezi festivaly

12/2012 Je škoda, že se v českém divadelním povědomí hledí na Divadelní Floru tak trochu mezi prsty. Tento pomyslný startér šňůry letních divadelních festivalů se totiž každý rok svléká ze staré kůže, proměňuje jako chameleón a učí jako mládě. Výběr činoherních...

Federativní republika Zlín

12/2012 Setkání neboli Stretnutie si ze setrvačnosti ještě říká mezinárodní divadelní festival, ale při jeho 17. ročníku to neplatilo. V hlavním programu měly zastoupení toliko dvě „zahraniční“ scény z Bratislavy: Astorka Korzo ’90 a Štúdio...

Staří rockeři, mámivé lesy

12/2012 Že mě po šedesátce na jevišti okouzlí zprofanovaná výchovná pohádka Budulínek, toho bych se nenadál ani v nejdivočejších recenzentských snech. Stalo se v Naivním divadle Liberec, pohádku patřičně poťouchle přepsal Vítek Peřina, nastudovala...

Koza jako obětní beránek?

12/2012 Hra Edwarda Albeeho Koza aneb Kdo je Sylvie? v režii Víta Vencla měla mít premiéru na malé scéně libereckého Divadla F. X. Šaldy už koncem loňského roku, ale kvůli administrativnímu šumu někde na cestě mezi divadlem a autorem,...

Elektra – událost v rámci možností

12/2012 Zahrát u nás Elektru Richarda Strausse je věc takřka nevídaná, je tedy třeba přivítat odvahu Janáčkovy opery v Brně pustit se do krajně obtížného úkolu. Podruhé – poprvé se tu hrála v roce 1961 v českém překladu Ferdinanda...

Zuzančina svatba

12/2012 Francouzský dramatik Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais se proslavil dvěma figarovskými komediemi (jež se staly předlohou dvou ještě slavnějších oper z pera G. Rossiniho a W. A. Mozarta).

O starých citech v nové optice

12/2012 Dramaturgickou linii slavných příběhů v novém vydání prodloužila brněnská Reduta nasazením inscenace Anna Karenina. Po Valmontovi či románu Jules a Jim uvádí rozsáhlý román Lva Nikolajeviče Tolstého v dramatizaci německého...

Bublinky nad Všeněckem

O nejnovější inscenaci Rozhovory s astronauty Divadla Letí.

Don Giovanni sukničkář (kritické teze)

Inscenace Dona Giovanniho ve Stavovském divadle se od předchozích liší tím, že režisérská dvojice SKUTR nahlédla Mozartovu operu nezaujatýma očima.

Kde není duše, není co píchnout

12/2012 Cyklisté na dosti podezřelých velocipédech stoupají táhlou jizerskou strání od Nové louky směrem k Olivetské hoře, když tu náhle jeden z nich seskočí a vrhne se do podrostu s výkřikem: Pozor, zmije! Ukáže se však, že podezřelé...

16.—27. května

12/2012 16. května Nezavřená okna Firma Supraphon vydala na dvou CD remasterované nahrávky jazzového klavíristy a skladatele Emila Viklického z let 1977–1985 V Holomóci městě / Okno / Dveře z let 1977–1985. V Holomóci městě vychází na CD vůbec poprvé. Desku jsme nahrávali...

Trochu cool a trochu crazy

12/2012 Když na to přijde, je mi úplně jedno, jestli magii večera spustí sofistikovaná německá depka z Komedie nebo závrať z eklektického braku v Karlíně. Populární kus může obnažovat netušené stejně dobře jako imaginativní vykloubená temňárna. Výkřik typu

Zdenek Merta

12/2012 Byly časy, kdy jsem byl v divadle, v kině nebo po různých výstavách téměř denně. Byly časy, kdy jsem pravidelně jezdil do Londýna nebo do New Yorku a byl jsem schopen vidět deset divadelních show za týden. Možná jsem v té době byl více „v obraze“....

Propadák měsíce

12/2012 Redakce s ulehčením konstatuje, že nemusí toto „vyznamenání“ udělit žádné inscenaci.