Kategorie článků:
Kultura 2016

20/2015 Unie zaměstnavatelských svazů uspořádala (3. 11.) za účasti ministra kultury D. Hermana konferenci pro asociace hájící smysluplnou existenci živé a neživé kultury v naší zemi. Za HA jsem ve svém příspěvku sumarizoval, s čím se divadelní soubory v praxi setkávají. Vyjímám:...
Uhde píše Levínskému

20/2015 Ahoj, René, jsem pod čerstvým dojmem představení, které 8. listopadu uvedl Deutsches Theater Berlin v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Miliardářka Klára Zachanasjanová slíbila městu Güllenu miliardu pod podmínkou, že někdo zavraždí Alfréda Illa, který...
Svět bez Boha – Dialog Wrocław (17.–24. října 2015)

20/2015 Ve Wrocławi se v druhé polovině října konal 8. ročník Mezinárodního festivalu Dialog, který má frekvenci jednou za dva roky. Letos byl výjimečný tím, že dlouholetá ředitelka Krystyna Meissnerová dopředu oznámila, že končí a rezignuje na svoji funkci.
Odile Sankara: Dokud hlava žije, ryba není mrtvá

20/2015 Odile Sankara je nejen jednou z prvních profesionálních burkinafaských a ve Francii nejznámějších afrických hereček. Je také sestrou revolucionáře, legendárního prezidenta Burkiny Faso Thomase Sankary.
Rok Leara

20/2015 Motto: Dítě ve mně čte, protože lepší je vědět, a idealista ve mně věří, že divadlo tím bude lepší. Clara Lorenzi
Klasika jako filmový krvák aneb Estetika vraždění

20/2015 Reklamní kampaň k premiéře nové filmové verze Macbetha v režii australského režiséra Justina Kurzela nabízí atraktivní thriller o zabijákovi prahnoucím po moci s výpravnou podívanou. Zavádějící jsou i běžně používané slogany o Shakespearově dramatu jako „hře o...
EVA SALZMANNOVÁ: Chvála pedagogickému bláznovství

20/2015 Herečka Národního divadla Eva Salzmannová už dvacet let učí na DAMU budoucí herce. Nedávno své pedagogické působení, jež je jedním z podstatných témat našeho rozhovoru, stvrdila docentským titulem. Sešly jsme se těsně po jejím návratu ze zájezdu s Městským divadlem Kladno,...
Byla s ním potíž

20/2015 Letošní dvojí životní jubileum Jakuba Jana Ryby (1765–1815) přispělo k hlubšímu zájmu o skladatele a pedagoga, který je znám jen skrze své nejznámější dílo, Českou mši vánoční Hej, Mistře!. Východočeské divadlo v Pardubicích uvedlo hru Věry Maškové se stejným...
Bulvár ve stínu šibenice

20/2015 Nejlepší reklamou je skandál. Tak by možná reagovala Adina Mandlová na zprávu, zveřejněnou v den premiéry Pankrác ’45 ve Švandově divadle. Stejnou výchozí situaci – fiktivní setkání Lídy Baarové a Adiny Mandlové v pankrácké cele – totiž použila před Martinou Kinskou...
Naděje, nebo konec?

20/2015 Východočeské divadlo Pardubice se pokusilo na Malé scéně dokázat, že Samuel Beckett je něčím víc než jen respektovaným klasikem, který sice obsadil místo v encyklopediích, ale se současným hledištěm rezonuje sporadicky. Zvolilo si k tomu jeho Šťastné dny, které navíc...
Hlavně je to všechno jedno

20/2015 Jídlo. Téma Kamily Polívkové. Na konci Štréblova monologu v Hrdinové jako my všechny diváky nahnala k rautovému stolu. Aby se najedli, aby se stali spoluúčastníky oficiální události, spoluviníky Klause Uhltzschta.
Drama kolektivní viny v Mahenově činohře

20/2015 Šéf Mahenovy činohry a režisér Martin Františák se předvedl na domácí scéně v plném lesku uvedením vlastní adaptace filmového příběhu Jiřího Křižana Je třeba zabít Sekala.
V tenatech studijní práce

20/2015 Brněnský Buranteatr má od léta nové vedení a – zdá se – mění i cíle svého směrování. Zatímco původní zakladatelé, režisér Michal Zetel a dramaturg Jan Šotkovský, byli přesvědčeni, že: hlavní povinností divadla je bavit a zaujmout diváka, ať dramaty, či komediemi,...
Najít, přeložit, zrežírovat, zahrát

20/2015 To všechno učinil pro první české uvedení muzikálu Andrewa Lloyd Webbera Pískání po větru v Městském divadle v Brně Petr Gazdík. Britský klasik objevil další působivý příběh ve stejnojmenné novele Mary Hayley Bellové z roku 1957 o uprchlém vězni, kterého najdou děti na...
Potkali se u Špinara

20/2015 Daniel Špinar se na Nové scéně pustil do trochu nebezpečného textu. Divadelní hra Protection (v českém překladu Spolu/Sami) německé autorky Anji Hillingové se skládá z trojice poetických dialogů, jejichž protagonisté tápavě hledají cestu k citovému i jinému sblížení.