Kategorie článků:
Podoby – Elijahu
6/2016 Dneska je 21. února. Jak pro koho, dalo by se špekulovat.
I maďarský dabing v krizi…
6/2016 Herecká asociace informuje
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Uhde píše Levínskému
6/2016 Ahoj, René, mně se zdá, že Tvůj problém spočívá v tom, že jsi doma v oboru, ze kterého vzcházejí dramatičtí autoři jen výjimečně. Je to jejich genetická přednost, pokud neodhadnou příliš optimisticky univerzálnost podnětů pramenících z úzce oborových znalostí. Jestli...
Dobře stravitelný digest
6/2016 Třikrát byl v Česku (dvakrát v rámci mezinárodních festivalů) předveden pokus dostat román Jonathana Littella Laskavé bohyně na divadelní prkna. Pokud jde o to, obhájit hodnotu předlohy, pak podle mého soudu neuspěl ani jeden z nich.
Opulentní marnost Bouře
6/2016 Nastudováním jedné z nejpůsobivějších a také posledních Shakespearových her, romance Bouře, se činohra Moravského divadla Olomouc přihlásila k letošnímu 400letému výročí alžbětinského dramatika. Pro režiséra Michaela Taranta, známého svým výrazně efektním scénickým...
Prachšpatnou noc a děsný sny!
6/2016 Poměrně rozsáhlou pohádkovou prózu Daniely Fischerové Pohoršovna zdramatizoval pro plzeňskou Alfu tamní dramaturg Pavel Vašíček a jako zatím svou druhou režií se s ní předvedl jeden z nejvýraznějších členů herecké trupy Petr Borovský.
Sugestivní montáž úlomků
6/2016 Divadlo Na zábradlí pokračuje v autorských pokusech, v nich pohlíží na ikony české kultury dvacátého věku. Naposledy v inscenaci s poeticko-ironickým názvem Krásné psací stroje! podrobil výzkumu fragmenty života a tvorby Jana Zábrany, Josefa Škvoreckého, Jiřího Koláře a...
Mluví se a mluví
6/2016 Páté přes deváté. Proud slov. Písmena, litery. Spíš četba napsaného na přeskáčku jako na školní akademii než dialogy a monology. Koláž citací, možná (zřejmě) inspirovaná postavou Jiřího Koláře a jeho poetikou, hra se slovíčkařením, tak trochu surreálně poetistické...
Meziprostor
6/2016 Ten výraz zní docela obyčejně; jako označení nějakého prostoru, který je mezi dvěma jinými prostory. Leč je to také pojem, jenž otevírá možnosti jistého neobvyklého teoretického přemýšlení o divadle. Je mu věnována taková malá, útlá knížečka, která se jmenuje Mezi s...
Zároveň Být i Nebýt aneb Daniel Špinar, mimořádný český režisér, vstupuje na evropskou scénu
6/2016 Je užitečné nahlédnout české divadlo z jiné než jen domácí perspektivy. Proto se studií profesorky Národní a filmové akademie v Sofii, autorky třinácti odborných knih o divadle a dvou beletrií (jedna byla vydána v devíti zemích) vracíme k Hamletovi v nastudování Švandova...
Kamila Polívková: Výbuch sopky, který nezastavíš
6/2016 Kamila Polívková (1975), původní profesí kostýmní výtvarnice, ale dnes i výrazná divadelní režisérka (Hrdinové jako my, Víra, láska, naděje a Sam v bývalém Divadle Komedie, Den opričníka, Mileniny recepty, Říše zvířat a Skugga Baldur ve Studiu Hrdinů, Vévodkyně a...
Scénická poema o básníkovi
6/2016 Martin Františák a Petr Maška jako scenáristé a první z této autorské dvojice také jako režisér vzdali čest Zdeňku Rotreklovi za jeho lidskou i básnickou velikost. Svou skladbu po rotreklovsku nazvali Podezřelá krajina s anděly. Premiéru uvedla Mahenova činohra 18. února v...
Psychedelický exkurz do islandské mytologie
6/2016 Duchovní hloubka skandinávské mytologie, sepjatost člověka s přírodou či extrémní stavy mysli – tyto i další motivy vytváří v inscenaci Skugga Baldur (Syn stínu) hutnou emocionální scénickou kompozici protkanou množstvím symbolů a metafor. Východiskem se pro Kamilu...
Zabít je přece tak snadné…
6/2016 Po dvaceti letech od prvního uvedení na české scéně je Zabiják Joe považován za klasiku coolness divadla. Pamatuji si, jak tenkrát v Činoherním klubu v roce 1996 byli mnozí z kritiků zaskočeni a pohoršeni nejen tématem, ale i jazykem hry. Od té doby se už ovšem změnilo...
Neonacistický nepřítel
6/2016 Drama Henrika Ibsena Nepřítel lidu patří mezi jeho nejhranější díla. Svědčí to o jeho aktuálnosti a především o tom, že některé negativní společenské jevy se bez ohledu na dobu nemění. Bylo by proto zpozdilé vykládat text ekologicky, protože závadná voda v lázních,...