Kategorie článků:
K rozhovoru s náměstkem Petrem Orieščíkem
Překvapilo mě, že koncepce nebyla součástí výběrového řízení na ředitele divadla.
Výročí 16.−30. dubna
Kluka Zdeněk, skladatel (16. 4. 1947) △ Plívová Lenka, dramaturgyně (16. 4. 1947) △ Pýcha Petr, dramatik (16. 4. 1972) △ Smutná Jitka, herečka (16. 4. 1952) △ Štěpnička Jiří, herec (16. 4. 1947) △ Belanová Květa, sólistka opery (17. 4. 1927) △ Brázda Tomáš, sólista...
Vzpomínka na Jirku
Odešel Jirka Vondráček, spolužák z katedry divadelní a filmové vědy na Filozofické fakultě UK, kde se nás tehdy – v osmdesátých letech na dálkovém studiu – sešla docela zajímavá sestava lidí.
Ingmar Bergman: Laterna magica
Memoáry umělců patří ke čtenářsky oblíbeným žánrům, i když je přísní historikové považují za doplňkové, ne-li okrajové čtivo, faktograficky sice užitečné, pokud pamětník udrží na uzdě staromileckou fabulaci. O to vzácnější jsou výpovědi, které v ohlédnutí za...
Mince
Stalo se, nebo by se to mohlo stát, že do dobře utajený podzemní školy, třeba filozofický až teologický, je nasazenej kádr, naprosto spolehlivej, důvěryhodnej, oddanej nějaký jednoduchý poučce, který jeho nadřízený (nikdy je neviděl) říkají doktrína.
Došlo do redakce
Blondýna: Nevolej mi do nebe! Galén, 38:59 min Nechtěj mě v undergroundu / prý jsem moc hezká / dělám moc něžnou srandu / moc se mi tleská… Pedagožka literárně-dramatického oboru na ZUŠ Rakovník a divadelní lektorka amatérských festivalů Eva Suková vystupuje od roku 2016 jako...
Budiž světlo žárové (VI)
Počátky elektrického osvětlení v divadle
Morvarid Ramezani: Čeští divadelníci mezi sebe nepouštějí cizince snadno
Divadelní herečka a režisérka z Íránu Morvarid Ramezani žije už sedm let v České republice. Za tu dobu se naučila česky a v naší zemi získala dokonce trvalý pobyt.
Panychida za lidské vztahy
Za téměř půlstoletí kritické a recenzní práce jsem si vytyčil jako pravidlo, že člověk nemá do hodnocení posuzovaného díla vnášet vlastní resentimenty a animozity, natož rovnou osobní mindráky či momentální nálady. A irituje mě dodnes, když občas z kritických výkonů...
Z pomezí dvou světů
Režisér Václav Kadrnka má odvahu tvořit okrajové, obtížně srozumitelné filmy. Důsledně se drží stylové čistoty minimalismu a ze svých vizí nic neslevuje. I v nejnovějším snímku lze jasně rozeznat jeho nezaměnitelný rukopis. Tři dosavadní Kadrnkovy opusy spojuje téma...
Narodil jsem se na Ukrajině
V Oděse. Nejsem Ukrajinec ani Rus. Jsem Žid a občan Izraele trvale žijící v Čechách. V roce 1973 se mně a mým rodičům podařilo za cenu velkých trápení emigrovat do Izraele. Byli jsme považováni za zrádce a tak se k nám chovaly jak úřady, tak obyčejní lidé. Pro mě to...
Saša Myšková: Vždycky jsem se ptala proč
Herečka, režisérka a profesorka herecké výchovy Alexandra Myšková se narodila 4. dubna 1922 v Praze. Divadelní konzervatoř absolvovala v roce 1941. Následovalo angažmá v Divadélku pro 99, ve Studiu Národního divadla pod vedením Jindřicha Honzla, v Realistickém divadle (1948–1950)...
My jsme jedna rodina
Padouch, nebo hrdina. Každý ten slogan z Limonádového Joea dnes zná a vždycky znovu si říkám, jak se v něm poznává česká společnost.
Válka se psy
Román Jacka Londona Volání divočiny patří do rodiny těch děl, v nichž se vinou lidského konání něco nebo někdo vymkne svým tvůrcům z kontroly a začne ohrožovat lidstvo.
Jižní spojka 2022
Jihočeské divadlo z Českých Budějovic v březnu opět zavítalo do Prahy, tentokrát se sedmi inscenacemi. Zastoupeny byly počiny činoherního, baletního i operního souboru a také Malého divadla.
Kouzlo neviditelnosti
Režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Preslová, umělečtí vedoucí pražského Divadla NoD a pravidelní spolupracovníci Malého divadla v Českých Budějovicích (Lesák zde působí coby kmenový režisér), tentokrát pro scénu Jihočeského divadla zaměřenou na divadlo pro...
