Kategorie článků:

V Národním muzeu zářily hvězdy

Benefiční koncert Hvězdy září pro Ukrajinu 17. května v Národním muzeu v Praze spojil hned několik událostí. V prosinci byla v nové budově bez vernisáže a větší pozornosti veřejnosti otevřena výstava Když hvězdy září s podtitulem Osobnosti české Thálie dvou století.

Ivo Osolsobě: Ostenze, hra, jazyk

Přemýšlela jsem o své divadelní bibli – ačkoli v mém případě se určitě myslí bible teatrologická – dlouho, leč nakonec k ničemu nedošla.

Na vrcholu

Na vrcholu divokých kopců se nic nedozvíte. V tom je celá ta magie toho místa. Hřbet dávný příšery. Pokud už tam je nějaká kaplička, je to trochu ztráta času. Démoni z podivnejch kopců různýho i hrůznýho ladění schovávaj se teď na místech, kde by je ani zkušenej mág...

Klára Hanáková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času

Budiž světlo žárové (X) Počátky elektrického osvětlení v divadle

V létě 1881 se zprávy z Paříže předhánějí v superlativech, ale málokterý divadelník si může dopřát výlet za žárovkou a kochat se zázračným světlem jako londýnský impresário Richard D’Oyly Carte, který má odvahu k plynovému osvětlení svého nového Savoy Theatre...

Čtěte a hrajte Jandla

humanistää! (zrušení jistot) – tak zní titul a podtitul inscenace hry ernsta jandla, již ve vídeňském volkstheateru nazkoušela režisérka claudia bauer.

Ivan Vyrypajev: Katastrofa ruského umění

Ruský dramatik a polský občan Ivan Vyrypajev (*1974) navštívil 30. května Prahu, aby zhlédl uvedení absolventské inscenace své studentky Ingy Antarktingy a v Divadle X10 navázal diskusí s překladatelkou Terezou Krčálovou.

Opera z poklidného města

Hlavná ulica v Košicích je široký bulvár, spíš úzké dlouhé náměstí obklopené starobylými domy. Uprostřed něj stojí na spodním konci kostel a hned nad ním Východoslovenské divadlo, přes „půlulici“ pak honosný hotel Slavia. Jako by se tu zastavil čas a návštěvník se...

Diana Balyko: V Rusku je spousta zbabělců

Běloruská dramatička, básnířka a prozaička Diana Balyko (*1979), která je v současné době v rezidenci v pražském Národním divadle, má za sebou velmi dramatickou zkušenost. Za poslední rok jsme s rodinou dvakrát přišli o domov.

A zase ten scénář… O dvou českých filmech z Febiofestu

Na Febiofestu, přesunutém z tradičního březnového a covidového zářijového termínu na přelom dubna a května, se v rámci premiér českých filmů objevily dva výrazné hrané snímky.

Ještě nedávno rázně představovala Babičku

Nepíše se mi to snadno při tak náhlé, smutné a nečekané události. Ještě před krátkým časem jsme si s Marií Durnovou telefonovali a domlouvali se o možné nové spolupráci. Nedávno, jen před několika týdny, stála Marie na našem jevišti v Ypsilonce, kde rázně představovala...

Josef Abrhám: jaký člověk, takový herec

Když dostal mladý Josef Abrhám po první úspěšné herecké sezoně 1964/1965 v Divadle na Vinohradech nabídku do Národního divadla, zrovna se zakládal Činoherní klub. Volba pro něj byla jasná: soubor nejen generačně spřízněných duší v intimním prostoru, ve kterém je možné...

Teresa Schel: Konečně stojím pevně na nohou

Za ztvárnění Ženy v Kellyho monodramatu Holky a kluci Teresa Schel (rozená Branna) právě získala Jihočeskou Thálii. Oceněním stvrdila, že je po osmnáctiletém angažmá v Jihočeském divadle skutečně plnoletou členkou. Během setkání jsme se zastavili u zásadních křižovatek...

Zastavit stát!

Kolega Jan Kolář publikoval v Divadelních novinách vcelku výstižnou recenzi o obnovené premiéře Suchého a Havlíkova Nižního Novgorodu (Co je v módě v semaforském Novgorodě, DN 9/22). Rád bych k ní dodal pár poznámek spíše kontextujícího než korigujícího charakteru.

Hezky si poplakat

Programové brožuře ostravské inscenace opery Julese Masseneta Manon vévodí pěkné zamyšlení Ľudmily Michalkové o stylovém vývoji operní hudby ústící do Massenetova sjednocení tří národních stylů. Dobře se čte, ale ona stylová syntéza se mi hůř poslouchá. Takový...

Tam v Karviné?

Ostravské Divadlo Petra Bezruče uvedlo ve světové premiéře dramatizaci bestselleru Karin Lednické Šikmý kostel. Jde o volbu logickou i racionální, neboť populární románová kronika je pevně spjata s regionem, a inscenace tak dramaturgicky navazuje na dlouhodobou tematickou linii.

Když dva klauni nečekají na Godota

O čem je nová hra Karla Steigerwalda Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí), těžko soudit. Prolínají se v ní motivy, historky, paradoxní výroky a bonmoty nejrůznějšího druhu a nakonec i ta překroucená dětská říkanka o volech, co vypili vodu, a všechny tyto prvky spojuje jen...