Kategorie článků:
Alena Urbanová: Mýtus divadla pro děti
(Artama 1993)
Cestou do společnosti
Při pomyšlení na větší shluk lidí kdekoli mu došlo, že bude ještě víc sám, než teď právě je. Osamění mezi hlasy a těly a k tomu ještě nesnesitelná hudba.
Došlo do redakce
Jiřina Bohdalová – Jiří Janoušek: Můj život mezi slzami a smíchem / Gustave Flaubert: Bouvard a PÉCUCHET – Dva písaři.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Budiž světlo žárové (IX) Počátky elektrického osvětlení v divadle
Divadelníci, kteří navštíví První mezinárodní elektrotechnickou výstavu v Paříži v létě 1881, chvátají do budovy Grand Opéra, kde jsou večer během představení plynové hořáky přisvětlovány různými obloukovkami a žárovkami od Edisona, Swana a Maxima. Za dva měsíce má...
Neznámá divadelní místa Londýna
Záplava žlutých narcisů, sluníčko, zeleň, plný Hyde Park piknikujících lidí – pocovidový Londýn člověka bezpochyby pozitivně naladí.
Júlia Rázusová: Herec by na svůj výšlap neměl jít s absolutní jistotou
Júlia Rázusová narušuje zaběhnuté stereotypy divadelní praxe na Slovensku hned několika způsoby. Před necelými deseti lety na druhé straně republiky od divadelního epicentra, Bratislavy, spoluzaložila nezávislé divadlo, jehož tvorbu znali diváci na východě i západě země.
Tahle žába není jen žlutá!
Výstražnou barvu nejjedovatější žáby světa, žluté pralesničky strašné, si vybral Festival francouzského divadla Sněz tu žábu pro vazbu stejnojmenného výboru pěti francouzských her, který vydal IDU v edici Současná hra.
Zneužité dědictví idejí Národního divadla
Od mannheimských přednášek Friedricha Schillera v osmdesátých letech 18. století bylo divadlo považováno za instituci schopnou nejlépe probouzet národní uvědomění, vést k podobnosti a souhlasnosti v mínění...
Rozchod, který opustil škatulku
Zatímco v zahraničí se podle úspěšných podcastů natáčejí filmové a seriálové adaptace, k českým uším dolehly prozatím jen tři fikční podcastové seriály, všechny výhradně v produkci Českého rozhlasu: Zkouškový, Neklid a Rozchod.
Dominik Teleky: Vzory hledám všude kolem sebe
Rozhovor s bývalým českým Alexandrovcem, předním slovenským folkloristou, béčkovým fotbalistou, talentovaným číšníkem, atletem duše a členem hereckého souboru Husy na provázku.
Flora novosvětská (No. 6)
I v neděli 15. května se na Floře přihlásila o slovo nerůstová koncepce HaDivadla, a sice formou scénického čtení krátké prózy Nikola 2030, 2045, 2080. Večer patřil rakouskému performerovi a aktivistovi v oblasti inkluze Michaelu Turinskému.
Malé divadlo v Liberci se zateplovat nebude
Projekt za 157 milionů korun radní odmítli. Je to druhá nejméně úsporná budova ve vlastnictví Liberce, řekla náměstkyně novinářům.
Neoficiální drama z komunistické totality
V úterý 17. května 2022 od 16 hodin Akademie věd srdečně zve na setkání nad antologií Neoficiální drama z komunistické totality. Těšit se můžete i na úryvek z audioinscenace Mefistův monolog v režii a hereckém podání Miloslava Königa.
Odpočiňte si v Knižních lázních
Pro zvýšený zájem veřejnosti letos organizátoři rozšiřují o jeden den program Knižních lázní, 3. ročník tak proběhne v Mariánských Lázních od pátku 29. do neděle 31. července.
Kufry plné války
Loutkář Husam Abed (nar. 1980) je v Česku žijící Palestinec. Narodil se v uprchlickém táboře v Jordánsku, odtud složitě putoval arabským světem a Evropou, až se nakonec oženil a usadil v Praze, kde vystudoval KALD DAMU.
Kdo má s dejvickým Pirandellem pravdu?
Ve formativních letech jsem miloval Amarcord; opakovaně jsem navštěvoval jeho projekce ve filmovém klubu. Na „vypouklé“ postavy Felliniho díla jsem si vzpomněl při sledování nejnovější inscenace Dejvického divadla.