Kategorie článků:
Alfred Jarry: Král Ubu
(režie Jan Grossman, premiéra 16. května 1964, Divadlo Na zábradlí, Praha)
Zahrad-ničení
Nedobrovolný přiznání či vyznání (?) staršího už zahradníka.
Eliška Navrátilová
Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času.
Poslední komentáře
- on Zemřel Pavel Krejčí Je škoda každého dobrého člověka. Upřímnou soustra…
- on Zemřel Pavel Krejčí Budu vzpomínat na Pavla jako svého vedoucího, když…
- on Zemřela Karla Diváková Pokoj Vaší duši, paní Karlo, a čestné místo v nebi…
- on Zemřel Pavel Krejčí Odešel veliký profesionál, milovník češtiny, nádhe…
- on Zemřel Jan Kadlec Zemřel Honza, můj nejlepší kamarád na ZDŠ Grafická…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Poslední rozloučení se uskuteční při mši svaté ve…
- on Zemřela Marie Poesová Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 26. lis…
Madama Butterfly před 100 lety
Divadelní fotografie z fondů Národního muzea (VII)
Ukrajinská odysea Dmytra Kosťumynského
Příběh o cestě hrdiny, mladého progresivního ukrajinského divadelního režiséra, scénografa a v současnosti obránce Ukrajiny Dmytra Kosťumynského. Narodil se v Kyjevě, ale vždy zdůrazňuje, že za své rodiště považuje Krym, protože od dětství trávil vždy alespoň půl roku...
Pip Utton: Jako Hitler jsem dostal od divačky pěstí
Budu-li s nadsázkou parafrázovat Churchillův slavný výrok, pak zřídkakdy vděčí tolik „hrstek“ diváků za tak mnoho jedinému herci. Legendu edinburského Fringe, herce a dramatika Pipa Uttona (*1952), jsem poprvé viděla na Prague Fringe právě v roli ministerského předsedy.
A o tom to prostě je…
Proč slovník nestačí je jakoby žertovný, provokující název pro seriozní knihu o hudební teorii, kterou sestavila Iva Oplištilová, hudební teoretička specializující se na teorii kompozice a soudobou hudbu, vedoucí Oddělení soudobé hudby na HAMU a redaktorka časopisu pro studium...
Ztráty a (ne)nálezy kontextu
Pozorujeme dnes obecně, v divadle, ve filmu i v historiografii, snahy o „objektivní“ hodnocení komunismu, konkrétně padesátých i normalizačních let, až k „nepředpojatému“ hodnocení jinak vcelku pozitivní minulosti dnešního masového vraha Putina, který se nám prý pouze...
Paní Soňa Červená byla velká dáma
Dostavovala se vždy přesně a měla zapnuté knoflíčky u krku. Uměla člověka povzbudit a uměla ho i zatraceně elegantně pověřit úkolem. Spojil nás Hradec Králové. Její tatínek tam svého času v jednom domě na náměstí usiloval o přesahy.
Setkávání s Ivanem Vyskočilem (1929-2023)
Jak mi do života vstoupil Ivan Vyskočil a co pro mě znamenal Jiří Suchý Na Spořilově je kostel svaté Anežky České, který patřil řádu františkánů, a v suterénu kostela se nachází sál, v němž se občas konaly přednášky. Ale hrálo se tam i divadlo. A tady začnu své...
Lenka Schreiberová: Dnes už vím, že zvládnu všechno
Osmkrát získala Lenka Schreiberová cenu za nejpopulárnější herečku Horáckého divadla. Lidé možná víc oceňují energii, kterou do každé reprízy dávám. Nikdy jsem se nepovažovala za extra talentovanou, říká skromně, a přitom je rovněž držitelkou ceny Smolné horákyně za...
Nerovnoprávnost ve východní Evropě
Od 11. do 18. dubna 2023 proběhl v pražském divadle Komedie druhý ročník mezinárodního festivalu mladých tvůrců Nová komedie.
Bílá nemoc není mrtvá
S Karlem Čapkem je problém. Existuje nepsaná povinnost, že by se měl hrát, protože česká klasika by měla být v repertoáru divadel zastoupena, takříkajíc to patří ke vzdělání.
Hora v jazyce gaga
Na začátku byl problém. Z plánovaného uvedení tanečního zpracování Peera Gynta Johanem Ingerem sešlo a narychlo se hledala pro ostravský balet náhrada.
Křídla pod popelem nezmizela
Jako poslední premiéru sezony uvedlo Horácké divadlo v Jihlavě scénický portrét francouzské básnířky Suzanne Renaud, ženy básníka a grafika Bohuslava Reynka, jež prožila podstatnou část svého života na Vysočině, konkrétně v Petrkově u Havlíčkova Brodu.
Hazard, nebo veřejná služba? (No. 14)
Všechno to bořitelství a profesní sočení nechápu, vždyť DN už jsou skoro poslední kulturní list zprostředkovávající dialog mezi odbornou a laickou veřejností.
Tannhäuser On The Road
Romantickou operu o pěvci Tannhäuserovi otevřel Richard Wagner při drážďanské premiéře v roce 1845 velkou předehrou, vlastně symfonickou básní předjímající svár mezi smyslností a duchovnem, mezi bohem a peklem, o němž je operní příběh Tannhäusera.