23. MF DIVADLO: Up & Down Jana Grulicha
Letos nejsem moc objektivní, protože asi jednu třetinu inscenací jsem už dříve viděl /(A)polonia, Mistr a Markétka, Netopýr, Laskavé bohyně, Bouře/, takže je nechci uvádět a uvedu jen ta představení, která jsem opravdu v Plzni viděl.
Takže moje hodnocení:
Jako Up plzeňského festivalu považuji představení Nepřítele lidu v podání berlínské Schaubühne am Lehniner Platz v režii Thomase Ostermeiera. Starý dobrý Ibsen byl maximálně aktualizován, takže vzniklo moderní politické drama par excelence. Divadlo z krve a masa, s kongeniálními hereckými výkony hlavních představitelů.
Jako Down je pro mne představení islandského souboru Vlnolam. Pěkná scéna a naturalistické herecké výkony připomínaly raný Činoherní klub. Ale bez dramatického napětí situace. Šlo jen o popisný folklórní obrázek islandského života, a to je málo.
Jinak – by the way – jsem rozčarovaný reagováním kritiky. Česká kritika reaguje na zahraniční soubory podle svých kritérií, bez schopnosti přijmout jiný styl a kontext. Naproti tomu zahraniční kritika zase nemá pochopení pro česká představení. Nemají pro ni přesah a jsou inscenačně sekundární.
Komentáře k článku: 23. MF DIVADLO: Up & Down Jana Grulicha
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)