24. března – 3. dubna
24. března
Redakce obdržela kolekci nových snímků z produkce agentury ArcoDiva, která v posledních letech výrazně obohacuje zdejší trh. Requiem Antonína Dvořáka v původní nové interpretaci vychází po čtvrtstoletí (!) jako live záznam provedení v Janáčkově divadle v Brně se sólisty Simonou Houda Šaturovou, Janou Sýkorovou, Tomášem Černým a Peterem Mikulášem, Český filharmonický sbor Brno a Filharmonii Brno dirigoval Petr Fiala. Také světová premiéra pražské verze opery Christopha Wilibalda Glucka Ezio je live záznamem koncertu, Komorní orchestr Pražských filharmoniků a sólisty Janu Levicovou, Evu Müllerovou, Yukiko Šrejmovou Kinjo, Michaelu Šrůmovou, Martina Šrejmu a Ondřeje Sochu dirigoval Jiří Petrdlík za odborného dohledu Jiřího Kotouče. Pozoruhodný je i snímek Symfonie č. 1 Gustava Mahlera a písní Almy Marie Mahlerové, záznam koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK s mezzosopranistkou Barborou Poláškovou a dirigentem Zdeňkem Mácalem. her
Kydni nebo nekydni Nakladatelství Galén vydalo – poprvé jako oficiální sbírku – politické a erotické, (jak sám autor říká) testosteronem ovlivněné a na normalizační pachuť reagující básně Jiřího Dědečka (nar. 1953) z let 1971–1978. Sbírka nazvaná Slizské písně a doplněná o obdobné texty z let 2000–2007 (není jasné, které to jsou) je složená ze studentsky razantních, necenzurovaných, groteskně jízlivých, první erotiku a pornografii objevujících, provokativně oplzlých dvou až čtyřverší. Ve své době „žila“ vlastním životem. Kolovala v opisech a na koncertech dvojice Burian/Dědeček z ní autor občas citoval. Ač je její historie zdánlivě kultovní, možná se měl autor zamyslet a nechat si některé texty pro sebe. Anebo jim zachovat (potřebnou) anonymitu pánských záchodků. Testosteron občas surově prorval i jinak silné (a vtipné) Dědečkovo básnické střevo. Krev mi v žilách stydne, / když mi ho tam kydne. / Kydni nebo nekydni, / já jsem stejně frigidní… hul
25. března
Sopranistka Naděžda Kniplová odmítla Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v opeře, protože ji v současné době považuje za milodar. Po takových letech mne návrh na ocenění překvapil. Myslím si, že jsem je měla dostat mezi prvními…Nikdy jsem ve svém životě nepřijala milodary a nebudu je přijímat ani teď, vysvětlila osmasedmdesátiletá umělkyně. Rozhodnutí paní Kniplové bereme na vědomí. Ale prezidium asociace a členové odborné operní komise jsou přesvědčeni, že jí tato cena právem patří, oponuje prezident Herecké asociace Václav Postránecký.
Nejoblíbenější herce, tanečníky i operní sólisty Národního divadla Brno za rok 2010 zvolili diváci v anketě Cena Diva. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v brněnském Janáčkově divadle a absolutním vítězem s největším počtem hlasů se stal sólista Jan Fousek. V kategorii inscenace byly oceněny Král Richard III., Korespondence V+W, Carmen a Netopýr.
Knihovna Václava Havla bude mít nového ředitele, stane se jím někdejší diplomat a chartista Martin Palouš. Na pozici vystřídá 1. června dosavadního šéfa, literárního kritika Martina C. Putnu.
26. března
Cirkus bardo V pražské Galerii Smečky poblíž Činoherního klubu probíhá (do 30. dubna) výstava Circus minimus „teatrálních“ obrazů a groteskních grafik, kreseb a koláží jednoho z nejvýraznějších současných českých výtvarníků (a také esejistů a autora surrealistických divadelních textů) Michala Singera (nar. 1959). Jeho obrazy jsou vesměs sytě exoticky barevné, živelně dramatické, démonicky tajemné. Uvádějí diváky – jak napsala kurátorka Vilma Hubáčková – do světa fantomů, neznámých bytostí, démonů, bohů, kosmických těles a „jemněhmotného“ dění. Na této výstavě nabízí Singer hladší, lazurnější malby, než je u něj obvyklé a jaké prezentoval na své výstavě v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově na přelomu roku 2009/2010. Symbolizují autorovu cestu do krajních a neprobádaných míst lidské mysli. Vesmír se prolíná s fragmenty pozemské reality, známý svět a každodenní život s mystickou krajinou existenciálního „mezistavu“, jemuž tibetští buddhisté – jejichž estetikou a mystikou je autor zřetelně ovlivněn – říkají bardo. hul
V brněnském HaDivadle pokračoval dalším dílem cyklus LiStOVáNí. Knihu polského novináře Mariusze Szczygiela nazvanou Gottland v podobě scénického čtení představila divákům trojice herců Lenka Janíková, Alan Novotný a Lukáš Hejlík.
Mladí podruhé a navždy
Na třech scénách a přilehlých prostorách Městského divadla v Mostě a v Divadle Rozmanitostí se (po loňském dvoudenním nultém) konal čtyřdenní 1. ročník divadelního festivalu Young For Young, který byl současně součástí letošních oslav 100. výročí otevření historické budovy Městského divadla. Přichystáno bylo celkem dvanáct divadelních titulů (včetně premiéry Divadla Rozmanitostí), pět koncertů, výstava, workshopy, taneční program a divácká anketa o „nejlepší inscenaci přehlídky“. Tu získal projekt La Putyka Rosti Nováka. Současně porota složená ze sedmi studentů středních škol Mostecka určila svého „vítěze“. Staly se jimi tři tituly současně: Tele brněnského Divadla Šavgoč a studentů JAMU, Zpověď masochisty pražského souboru Letí a Havran pražského tanečního divadla Veselé skoky. Porota se proto bude muset sejít ještě jednou a vybrat konečného vítěze. Podruhé udělovalo divadlo hereckou cenu Forever Young. Po loňském ocenění Luby Skořepové ji získal Lubomír Lipský. hul
27. března
Hospodin na baru
Potkala jsem Hospodina. Na baru v pražském Divadle Na Prádle. Hrál na harmoniku a lamentoval, že si my, lidé, nežijeme špatně, ale že se mu na nás špatně kouká. Měl s sebou přátele, tak jsem se na baru zdržela, zpívali jsme naše i africké písně a zažili Africkou noc…
Pražskou premiérou rozverné biblické aktovky Hospodin aneb Kdopak by se Boha bar zahájila v sobotu 19. 3. trojčlenná sekce Divadla DNO desátý ročník festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani. Devítidenní festival, který se konal ještě Praze, Hradci Králové, Brně, Liberci, Plzni a Českých Budějovicích a vedle divadelních představení nabídl filmové projekce, veřejné diskuse a setkání s alžírským dramatikem Slimanem Banaissou, jemuž při té příležitosti Divadelní ústav vydal český překlad (Michala a Matyldy Lázňovských) jeho hry Zpověď nepovedeného muslima, na stejném místě skončil představením senegalského herce Djibrila Goudiaby Osud ilegála a následnou ochutnávkou afrických jídel a limonády ze zázvorového syrupu. dbt / hul
Více si přečtěte na i-DN
Rumunsko-americká sopranistka Laura Tatulescu, sólistka Bavorské státní opery, vystoupila v pražském Rudolfinu na mimořádném operním koncertě s názvem Nápoj lásky. Sólistku doprovodila Pražská komorní filharmonie.
28. března
Pražské kino Světozor promítalo přímý přenos klasického francouzského baletu Coppélie v podání Baletu Pařížské opery, v hlavních rolích Dorothée Gilbertová a Mathias Heymann.
V Divadle Na Jezerce se křtila kniha o jeho zákulisí nazvaná Divadlo s rodokmenem. Kmotry knihy byli herci Barbora Hrzánová, Jiří Macháček, Jiřina Bohdalová, ředitel divadla Jan Hrušínský a bývalý premiér Jan Fischer.
29. března
Jak lépe do světa Divadelní ústav (IDU) uspořádal při příležitosti Světového dne divadla dva semináře. Na prvním se setkal okruh pracovníků, kteří se pomocí nabídkového katalogu domácích inscenací i organizováním „české showcase“ pro zahraniční teatrology pokoušejí o propagaci našeho divadla ve světě, se zástupci divadel, jimž se daří vyjíždět za hranice a dobré jméno naší kultury ve světě s úspěchem prezentovat (např. plzeňská Alfa, královéhradecký Drak). Rokování o tom, jak české divadelníky v zahraničí lépe prosazovat, se zúčastnil i zástupce oddělení zahraniční spolupráce Ministerstva kultury ČR Petr Hnízdo. Na toto setkání navázal odpolední seminář o dobrovolnické službě v divadlech. br
30. března
Tanec, oheň, akrobacie, rituály a fyzické divadlo. To vše bylo k vidění na náměstí Republiky v Praze v rámci představení Exodus baskické skupiny pouličního divadla En La Lona. Od 21 hodin zde totiž začal již třetí ročník festivalu IberoAmerických kultur Trans – teatral, situovaný převážně do Divadla v Celetné.
První mezi rovnými Výroční cenu města Hradec Králové Primus Inter Pares obdržel jeden z nejvýraznějších manažerů českého divadla, šéf Klicperovců Ladislav Zeman. Získal ji rovnocenně s profesorem kardiovaskulární patologie MUDr. Ivo Šteinerem. Kdybychom se mezi nimi měli rozhodnout, sedíme v zastupitelstvu ještě nyní, proto jsme zvolili tuto variantu, vysvětlil primátor Zdeněk Fink. Město ovšem na slavnostním večeru v hotelu Aldis předávalo i další ocenění, Hradeckou múzu převzal Marek Zákostelecký za originální výtvarnou kompozici interiéru Labyrintu Divadla Drak. Oběma sympatickým divadelníkům blahopřejeme. br
31. března
Liberecké Naivní divadlo odletělo na mezinárodní loutkářský festival do Hongkongu, kde představilo svou inscenaci pohádky Alibaba a čtyřicet loupežníků autorky Ivy Peřinové. Loutky a dekorace pro představení se do Číny dopravily po moři.
1. dubna
Levhartky Nejsyrovější a nejznámější z hudebně nenadaných kapel v Brně, tak samy sebe charakterizují raperky Adéla a Zuzana vystupující pod názvem Čokovoko. Hudební vydavatelství X production jim na svém Mamka labelu v žánru „mluvené slovo – umění“ (!) po jejich doma vyrobeném (a obměňovaném) prvním CD Best of, zachycujícím tvorbu z let 2006–2008, vydalo první oficiální album nazvané Hudba. Způsob, jakým Čokovoko podávají zprávu nejen o svém světě (Brno a okolí), ale i o vlastní ženskosti, připomene sebeshazující pódiovou šarži šansoniérky Ester Kočičkové. Jenomže zatímco Kočičková i ve chvíli, kdy hovoří o menstruaci, stále působí jako tajemná femme fatale, Čokovoko semelou obecné a intimní postřehy obdobně dryáčnickým způsobem, jímž obrázkové deníky prezentují své „příběhy psané životem“. Adéla a Zuzana (příjmení ani na svém prvním „fyzickém“ hudebním nosiči neuvádějí) si drží roli životních outsiderek, mísí vysokou a nízkou kulturu a žádné nenadržují. Feministický diskurz prošpikují chlapáckým „frkem“ od hospodského výčepu: „Nevidíš si ani na ministra pro místní rozvoj.“ I v tom na desce drží Čokovoko své dosavadní pozice. Je prostořeké, jak to vyhovuje klubovému publiku, a je konfliktní pro většinového posluchače. Dvojici introvertek se povedlo, o co se rocková hudba poslední léta marně snaží: Probudit v posluchači jeho vnitřního měšťáka, strážce veřejného dobra a konfrontovat se s ním, napsal o skupině redaktor ČT Petr Vizina. S novým studiovým počinem vyráží kapela na koncertní šňůru nazvanou Co Češka, to muzikantka tour, během níž objede sedmnáct měst v České republice i na Slovensku. První koncert a křest se konal v Brně 12. dubna v klubu
Fléda. hul
3. dubna
Dokument nizozemského režiséra a producenta Hanse van Seventera Jaroslav Malina: Master of Imaginery Space zvítězil v kategorii International Short Document na Garden State Film Festival v New Jersey. Dokumentarista představil Malinu jako proslulého výtvarníka, který prožil dva totalitní režimy – nacistický a komunistický, a získal světové renomé nejen jako scénograf, ale také svou volnou, především malířskou tvorbou. her
Česká filharmonie uspořádala ve Španělském sále Pražského Hradu benefiční koncert ve prospěch obětí zemětřesení a vlny tsunami v Japonsku, který live přenášela Česká televize. Pod taktovkou Iona Marina zahrál koncertní mistr Berlínské filharmonie, japonský houslista Daišin Kašimoto, Houslový koncert g moll Maxe Brucha a poté zazněla Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka. Vstupné přineslo 400 tisíc korun, milion korun pak poslali dárci v průběhu televizního přenosu prostřednictvím humanitární organizace ADRA, telefonáty přijímali houslista Václav Hudeček, japanolog Martin Vačkář a olympijská vítězka Věra Čáslavská. Záznam koncertu vyjde také na DVD.
Komentáře k článku: 24. března – 3. dubna
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
