24. MF DIVADLO: Up & Down Jana Grulicha

Vzhledem k tomu, že jsem většinu na festivalu prezentovaných inscenací už viděl, zhlédl jsem z celého festivalu tentokrát jen pět představení. Z těch budu vycházet při hodnocení.

Jako Up

J. M. Coetzee: Hanebnost (r. Kornél Mundruczó, Proton Theatre Budapešť, prem. 15. 6. 2012). FOTO CHRISTOPHE RAYNAUD DE LAGE

bych uvedl maďarskou inscenaci Divadla Proton v režii Kornela Mundruczó Hanebnost podle románu laureáta Nobelovy ceny J. M. Cootzeeho. Pro speciální a charakteristický naturalisticko-divadelní styl tvůrce, který spolu s kongeniální scénografií Mártona Agha vystihl dokonale téma románu.

///

Jako Down

Sláva Daubnerová: Solo lamentoso (prem. 10. 12. 2012, Divadlo SĽUK, Bratislava). FOTO JAKUB GULYÁS

bych uvedl inscenaci-monodrama Slávy Daubnerové Solo lamentoso, kterou bych nazval – jak říkají Poláci – „blahostkou“, tedy hříčkou, která nemá žádný přesah.

///

Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa (r. Ivan Buraj, HaDivadlo, Brno, prem. 6. 4. 2016). FOTO archiv ČT

Zaujala mne rovněž inscenace Hadivadla Strýček Váňa , pro skvělé herecké uchopení textu, i ruské představení Mayenburgova (M)učedníka pro transformaci do aktuální ruské situace s fanatickou religiozitou, antisemitismem a homofobií. A v neposlední řadě krakovský experimentální Hamlet, který svojí intertextualitou byl pro mne vysoce zajímavý a především srozumitelný. Chápu, že pro většinu diváků či kritické obce mohl být bez znalostí reálií a souvislostí zavádějící.