25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 4)

Das Fräulein (Kompanie) – Tristesses / Smutek

S diváky komunikuje divadelní magie… FOTO PHILE DEPREZ

Setkání s tímto mystériem, z něhož hlasitě promlouvají velká témata (více tušená než propíraná) platná napříč celoevropským prostorem, přineslo fascinující zážitek. Nedostatek autorit, vzepětí machistů či prostupování nákazou prázdnoty a neživosti posloužily jako námět na horor více než výmluvný. Malá komunita je deklasovaná sama sebou a infiltrovanou zvůlí, za níž hledejme taktiku těch, co třímají politickou moc. Inscenace je sugestivní jak ve svém celku, tak detailu. Sporné se na první pohled zdálo nadužívání technologií, „oči kamery“ se však zde staly součástí promyšlené formy, která zprostředkovává niternost, místy i humor těžící z rozporu mezi tragičností a nadsazenou ironií. Ostatně režisérka staví na hranu řadu dalších momentů: ať je to hrana mýtu a reality nebo detektivky a skutečného dramatu. Místo odpovědí, co z toho brát vážně, s diváky komunikuje divadelní magie. Režie obdivuhodně pracuje s detailem (a herecky je to úplně jiný vesmír, promiňte mi to přirovnání), zaujme rozdělený scénografický plán inscenace na prostor venkovní a v domečcích, další magnetizující složkou byla hudba, která by obstála i jako samostatný koncert.

///

Down

Slovácké divadlo Uherské Hradiště – Měsíc nad řekou

Viděl jsem pouze přepjatost, herce svázané brutální stylizací… FOTO archiv SD UH

Nečekané „down“ mi připravil tradiční a vždy očekávaný účastník MFD, Slovácké divadlo, které se prezentovalo inscenací Šrámkova Měsíce nad řekou v režii Anny Petrželkové. Inscenaci provází kontroverzní pověst, nic takového na ní samozřejmě neshledávám. Viděl jsem pouze přepjatost, herce svázané brutální stylizací. Obhajobu takového stylu mi dramaturgie nenabídla. Manýristická smršť první části postrádá vtip, je těžkopádná a vlastně zoufale nudná. Jaký to rozdíl proti podobné zběsilosti, se kterou Petrželková přistoupila k Brechtově Svatbě (2014) a jež se potkala s virtuozitou herců. Změna inscenačního stylu po přestávce je částečným vysvobozením, tu a tam začne být i zřetelný impresionista Šrámek a téma deziluze se vyloupne jak měsíc nad řekou a konečně se začne hrát o konfliktech „starého a nového světa“. Pojetí postavy Slávky Hlubinové (Petra Staňková) je sice neskutečně živelné, ale její vnitřní svět je poodhalován bez patřičné razance. Rozumím pokusu „nějakým způsobem“ navázat dialog moderního divadla s textem bezmála sto let starým, tento mne nepřesvědčil. Má-li však plzeňský festival prezentovat smělejší a troufalejší počiny českého divadla, byla tato inscenace jistě správnou dramaturgickou volbou.

Michal Novák, šéfredaktor portálu i-divadlo.cz

///

Ostatní odpovědi ankety Up and Down 24. Mezinárodního festivalu Divadlo Plzeň 2017:

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 1)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 2)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 3)

…

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 5)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 6)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 7)

///

Festivalová zpravodajství z 24. Mezinárodního festivalu Divadlo Plzeň 2017: