26. MF DIVADLO: Up & Down (No. 1)
Uplynuly více než tři dny od 26. ročníku festivalu Divadlo Plzeň. Jeho tradiční návštěvníci i noví diváci si již jistě utřídili myšlenky a pocity z něj a současně je nezapomněli. Otevíráme – jako tomu bylo v posledních letech tradicí – krátké komentáře k uplynulému ročníku z per našich autorů a dalších teatrologů a divadelníků od nás i ze zahraničí, kteří se festivalu (nebo aspoň jeho podstatné části) účastnili. Je na nich, jakou zvolí formu i délku (výčtovou, zobecňující, zda poukážou na některé produkce či se nad festivalem zamyslí, zda napíší pár slov, či nabídnou delší text) svého příspěvku. Věříme, že vznikne inspirující mozaika náhledů na letošní program i celkovou dramaturgii festivalu.
red.
Jan Grulich:
Nenavštívil jsem řadu inscenací, které jsem už znal z minulosti, z jiných festivalů či návštěv českých a moravských divadel. Viděl jsem tedy pouze šest představení, z kterých při svém hodnocení vycházím.
Up
Za vrcholnou produkci festivalu pokládám lotyšskou inscenaci Čechovova Racka. Pro věrnost textu i pro výrazně komediálně-groteskní pojetí, které by se asi samotnému autorovi líbilo, protože vycházelo z jeho přání, jak jeho hry inscenovat. Pro psychologické domyšlení /Máša, Medvěděnko/ vztahů některých postav. Pro brilantní herecké výkony.
Down
Za zklamání pokládám inscenaci bratislavské Stoky Postfaktótum. Představení vycházelo údajně z ničeho. A nic z toho také nepovstalo. Jen formálně estetizované vnitřní prázdno. Nepomohli ani mladí herci, kteří dle definice Sergeje Machonina jsou sami o sobě už estetickou kategorií.
///
Více na i-DN:
Festival Divadlo očekává aktivního diváka
…
Komentáře k článku: 26. MF DIVADLO: Up & Down (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
