Divadelní noviny > Festivaly

28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 10)

Up

V tom kurvavirově (spisovatel Pavel Kohout říká noblesněji Kosten-kurvavirově) pokaženém ročníku Divadla Plzeň nebojácně a jednoznačně zářili hlavně loutkáři. A mezi nimi především trio Vít Peřina, Tomáš Dvořák a Ivan Nesveda. Představili na festivalu Pozor, Zorro! domácího Divadla Alfa a O hodině navíc aneb Potlach v hustníku z libereckého Naivního divadla.

A právě ten druhý příběh oslavující trampy, čundráky, vandráky a skauty je pro mě přehlídkovým Up. Už pro krásný nápad, že koncem října, kdy má den o hodinu navíc, se u chaty Amerika kdesi na palouku hustého smrkového lesa mohou dít tajemné, kouzelné, čaromocné věci. Skoro jako ve staré Anglii za noci svatojánské… A všechno je to pospolité, vtipné, poučné, přírodě a lidem v ní fandící, proti čecháčkovským, tupě nevzdělaným, avšak o to sebestřednějším zbohatlíkům oligarchovského typu namířené… Kdo jste ještě neviděli, neváhejte, a pod Ještěd zajeďte, nebo Naivní divadlo pozvěte do vašeho kulturáku…

…

Down

Možná bych Stát jsem já Vincenta Macaigneho snesl, kdyby s ním na festival přivandroval nějaký pokušitel múz, který se v pominutí smyslů rozhodl nandat to milovníkům divadla, svým pedagogům i sobě natruc, že nevystudoval něco smysluplnějšího. Ale protože tvorbu Jana Mikuláška, kterého vychovávali hned dva velcí čeští básníci (dědeček Oldřich a Jan Skácel), znám už od jeho polárkovských začátků a od skvostů v Národním divadle moravskoslezském nebo v Divadle Petra Bezruče (Evžena Oněgina u Bezručů dodnes považuji za inscenaci prvního desetiletí nového tisíciletí), hrůzu – doslova, protože v noblesním Stavovském divadle – se souborem Národního divadla mu neodpustím. Down!!!

Ve Stát jsem já možná autor textu přivedl na jedno místo a v jednu chvíli báji, mýtus i současnou politiku. Režisér z toho všeho ale uvařil guláš přímo nestravitelný. A kdo tvrdí, že si na něm pochutnal, láká jen ostatní nebohé a nic zlého netušící spoluobčany na cosi v hrnci, v němž všechny ingredience přebíjejí pelyněk s tuřínovou marmeládou.

20. září 2020

• Autor: Jiří P. Kříž
• Publikováno: 20. září 2020

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: 28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 10)

1. Josef Herman

   

   Stát jsem já
   bylo i pro mě nestravitelné sousto, ale chutě jsou přece různé a každý má právo na tu svou, proč tedy jiné gurmány podezírat z poťouchlosti, když tu dobrotu doporučují.

   20.09.2020 (13.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Vladimír Hulec

   

   No,
   zrovna v tomto případě je asi dobré, pokud o inscenaci Stát jsem já někdo veřejně píše – ať už se mu líbí či ne, případně ji respektuje či ne -, upozornit, že jde v kontextu Stavovského divadla o hodně vyhraněné sousto, a upozornit tak diváky, aby s tím počítali. Pomůže to myslím i samotnému přijetí představení: Jen pro otrlé! Nebude docházet k nedorozuměním.

   20.09.2020 (14.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Josef Herman

   

   Vladimíre,
   odpovídáš na něco jiného, než bylo napsáno…

   21.09.2020 (10.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

4. Vladimír Hulec

   

   Já vůl,
   děkuju za upozornění.
   Já ale neodpovídal na žádnou otázku, nýbrž komentoval téma, jak psát o daném představení, resp. inscenaci. Rubrika se přece jmenuje Komentáře, nikoli Odpovědi…

   21.09.2020 (12.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)