28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 14)
15 vět o viděném a prémie.
1. Především upřímné poděkování všem, kteří navzdory tíživé kovidové atmosféře festival uskutečnili.
2. 10. 9. 16 h. – Ptákovina – Morávkovo překomplikované formální kouzlení znejasnilo Kunderův text a přiškrtilo herce.
3. 10. 9. 19.30 h. – Stát jsem já – odvážný provokativní tvar, nápaditá režijní kompozice, výteční herci, těsně po premiéře nutno usadit v rytmu a významových akcentech v poslední třetině inscenace.
4. 11. 9. 10.30 h. – Prezidentky – zážitek – hladové festivalové publikum podnítilo herce k ještě lepšímu výkonu než na brněnské premiéře.
5. 11. 9. 13 h. – Middeltown – předpokládám, že zařazeno hlavně z provozních a organizačních důvodů, věřím, že hostitelé by byli schopni nabídnout inscenace jak dramaturgicky a režijně, tak i po stránce hereckých výkonů na vyšší úrovni.
6. 11. 9. 16.30 h. – Transky – a 12.9. 13h. – Bezruký Frantík – přesná a nápaditá Dianiškova režie, inspirativní vedení herců, především v hlavních rolích, pevný tvar inscenací částečně narušován ne zcela proporčními ,,odskoky“ od děje ve společných situacích.
7. 11. 9. 20 h. – Nepolepšený svätec – Slováci – záskok se všemi problémy, především: sice závažné téma, ale dramaturgicky i režijně nezvládnuté, inscenace ztrácela brzy napětí a nepomohl ani působivý závěr.
8. 12. 9. 10.30 h. – Nejmenší ze Sámů – milé, nápadité, bezprostřední v detailní práci s loutkami i materiálem, v závěru však už příliš zaumné, potvrdil to svými reakcemi i syn Dory Viceníkové a Petra Štědroně.
9. 12. 9. 11.15 h. – Potlach v hustníku – tradičně jeden z vrcholů festivalu, nápaditá, poetická a vtipná inscenace, dle reakcí dětí i dospěláků opravdu se širokým záběrem.
10. 12. 9. 16.30 h. – Don Quijote – Moji milí Provázci, všechno to tam bylo, ano, všechno, navzdory záskoku, a výbornému, žel vše jaksi odpoledně, poobědově, bez patřčného nasazení.
11. 12. 9. 20 h. – Triumf lásky – velkolepá reklama na ,,zahraniční zboží“, očekávání nesplněno, jasný omyl ve výběru titulu.
12. 13. 9. 11 h. – Zahradníček – pro mě jednoznačný vrchol festivalu, po všech stránkách skvělá inscenace, především příklad, jak bez patosu, ale s hlubokou empatií, přitom s fantazií, citlivě a i bravurně technicky ohledávat závažná témata.
13. 13. 9. 19 h. – Žebrácká opera – překombinováno, přebrechtováno, nadbytečnými formálními prostředky ,,převálcován“ skvělý Havlův text, ani Štěpánův výkon rozporuplnou inscenaci nezachránil.
14. Prémie – Útěkářka Eva Salzmannová mi sice s Janou Machalickou nenabídly ve své knize pokřtěné na festivalu žádné originální recepty ani skvělé bylinky, ale otevřený, upřímný, nesebeadorující vhled do komplikovaných padesáti let českého divadla.
15. Poděkování nejen těm, co festival připravili, ale i těm, co účinkovali – na scéně i jako diváci, je potřeba o sobě, zvlášť v této době, vědět!
Komentáře k článku: 28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 14)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
