Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 5)

    V době, kdy se rušil a ruší jeden festival za druhým, je třeba ten plzeňský hodnotit velmi vysoko. Už jen pro ten pouhý fakt, že se uskutečnil. Perfektně zorganizován, skvěle tlumočen.

    Foto Zdeněk Vaiz

    Bezprostřednost a setkávání se rouškám a viru navzdory bylo samo o sobě uvolňující a obohacující. Organizátoři nerezignovali. Přivezli pestrou škálu oceňovaných inscenací v Hlavním programu a atraktivní nechyběly ani v Epilogu. Ožily plzeňské ulice. A vedení festivalu dokázalo zajistit i zahraniční účast. Navzdory změnám na poslední chvíli a rušení některých představní byla tato mimořádná akce plnohodnotným svědectvím o divadle, jeho aktuálním stavu, jeho hledání a nalézání.

    Up

    L´Amour vainqueur / Triumf lásky Oliviera Py. Foto archiv festivalu

    Triumf lásky Oliviera Py byl pro mě rozhodně nejvýznamnějším festivalovým počinem, vskutku triumfálním. Nadčasový příběh o lásce, válce a nepohodlné pravdě byl mistrně uchopen, famózně proveden. Čtyři všestranní herci vytvořili formou kabaretu hluboce sdělné, strhující představení, které lze hrát prakticky kdekoliv a pro jakékoliv publikum.

    Vysoce kvalitní byla ale i mnohá další festivalová představení – z mého pohledu především Bezruký Frantík a Zahradníček / Vše mé je tvé. Působivé bylo i provedení Havlovy Žebrácké opery v podání Městského divadla Brno. Svou vysokou scénickou úrovní a nadčasovým a současně dnes tak aktuálním poselstvím o manipulaci nevědoucími bylo inspirativním zakončením Hlavního programu.

    Down

    Díky celkovému kontextu jsem nakonec poměrně rychle vytěsnila zážitek ze zcela opačné škály emocí – zahajovací představení Stát jsem já pražského Národního divadla, které bylo náhradou za původně plánovanou inscenaci 887 Roberta Lepage. Zřejmě nebylo narychlo po ruce nic jiného, ale z představení jsem odešla půl hodiny po jeho zahájení. Nechtělo se mi marnit čas čekáním, zda tato hektická, nelogická, rádoby filozofická, vulgární a hlučná skládačka na aktuální téma, odkazující názvem na Ludvíka XIV., bude mít nějaké vyústění a pointu.

    Ale jak jsem psala v úvodu, konec dobrý, všechno dobré. Závěrečné brněnské představení bylo skvělé. A originální festivalové open air rozloučení pod temným plzeňským nebem, kde se dalo volně dýchat, přineslo kouzlo časů nedávno minulých.


    Komentáře k článku: 28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,