28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 9)
Up
Prostá skutečnost, že se Mezinárodní festival Divadlo Plzeň vůbec uskutečnil, že to organizátoři nevzdali a dovezli, co se dalo.
Z inscenací loutkárny, které jsem stihl vidět, tedy Vítězné svině a O hodině navíc aneb Potlach v hustníku. Loutkařině se u nás dlouhodobě daří, loukáři vědí, komu, co a jak hrát, mají nápady a umějí, co umět mají. To jest na jevišti prakticky všechno, včetně muzicírování.
Pak jsem ocenil provázkovského Dona Quijota za snahu vydolovat ze Cervantesova románu aktuální a podstatnou kvalitu, a sice porovnání úspěšnosti mediálních manipulativních povrchností s outsidery, co vidí podstatné nepohodlné věci našich životů a nemohou na ně ani ukázat. Cením si i promyšleného a precizně provedeného jevištního tvaru a samozřejmě obdivuhodného herectví Dušana Hřebíčka.
Pak ještě Bezruký Frantík a Transky, body vteřiny za vyprávění inspirativních životních příběhů. Přidal bych k nim slovenského Nepolepšeného svätce. s výhradou vůči poněkud úmorné poetice inscenace.
///
Down
Dvě inscenace, které považuji za ošklivé, a hlavně nevím, k čemu jsou dobré.
Stát jsem já je podle mého jevištní blábol o konci světa, výkřiky o samozřejmostech jsou naivní a neinspirativní. A pak Middletown, nudné povídání hereckých postav mezi sebou za neprostupnou čtvrtou stěnou v prostoru Malé scény, neobratné doslovné herectví i režie. V obou případech velká nuda.
Komentáře k článku: 28. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 9)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)