29. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 8)
Up
Palec nahoru ode mě dostává jednoznačně Markéta Matulová za ztvárnění Špinarky: díky jejímu pěveckému výkonu, ze kterého naskakují „zimomriavky“, jsem nějakou dobu žila v domnění, že inscenace vznikla z potřeby Bezručů jej nějak uplatnit. A on se tam ten velký hlas jen nenápadně schovával. Tak jako v samotné Špinarce.
Hereckým výkonem mě uchvátil i Jan Popela v roli zlé sudičky v loutkové adaptaci Šípkové Růženky z Draku. Skvělý byl samozřejmě už nápad Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka podívat se na pohádku jejíma očima, ale co by z něj zbylo nebýt obratnosti, pohotovosti, vtipu a roztomilého „truhlíkovství“ Popely, s nimiž jeho sudička třetinu představení marně dobývá hrad?
Down
Palec dolů dávám naopak Percevalovým 3sestrám: jestli měla být skutečnost, že herci hrají na zrcadlo zády k divákům, symbolem zkázy umění v jeho sebezhlíživosti, tak tomuhle konci přítomná být nemusím. Vzhledem k absenci jakéhokoli kontaktu herců s publikem jsem po chvíli vzdala snahu identifikovat dobře známé postavy v jednolité mase těl a slepě k nim přiřazovat hlasy.
Zklamáním pro mě byla i slovenská D1 (pracovní název): ne že by tahle politická inscenace mluvila o problémech, které bychom v Čechách neměli, ale její zpočátku vtipný jazyk se poměrně brzy zacyklil. Vytváření sádrových odlitků písmen a skládání nápisu jejich postupným zavěšováním nad scénou bylo navíc natolik ilustrativní a nudné, že bych si byla raději poslechla audiohru.
Komentáře k článku: 29. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 8)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
