30. dubna—12. května 2014
30. dubna
Dva vysloužilci a jedna hvězda Pro příznivce a štamgasty chystá Semafor řadu DVD, jež bude mapovat půlstoletí jeho existence. První „dévédéčko“ z připravované série, které právě vyšlo, nenabízí kupodivu první semaforskou inscenaci Člověk z půdy, nýbrž ani ne rok staré představení Oliver a Laura. Filmoví fanoušci okamžitě rozpoznají, že jeho název inspirovala jména komiků Stana Laurela a Olivera Hardyho.
Skromná show dvou kabaretních vysloužilců (Jiří Suchý a Jitka Molavcová), jež pop-hvězda Xandra Dix (Karolina Gudasová) vytrhne ze zapomnění a na okamžik je vrátí do „světel ramp“, má tradiční semaforské kvality: jemný humor, nakažlivou bezprostřednost obou protagonistů a „old fashion“ songy – od starých šlitrovek po novou písňovou tvorbu Jiřího Suchého. Především jejich zásluhou (chatrný děj této revue raději pomiňme) stojí záznam za zhlédnutí. Jitka Molavcová v dlouhé písni – baladě Pes Máslo (střídajíc lyriku s patosem a hněv na těžký osud s odevzdáním) – je možná působivější než původní interpretka Eva Olmerová a Jiří Suchý s bendžem jako by se – nejen v přebásnění svého idolu Formbyho – vracel do dob legendárních text-appealů v pražské Redutě. A ještě něco pro kostyméry: kostýmy tří herců kombinují romantiku s technikou. Klobouky a róby jsou doplňovány kovovými předměty, od banální naběračky po výbavu letců a kosmonautů. Prý je to v současné světové scénografii aktuální trend, říká Suchý v bonusu přidanému k záznamu představení.Jan Kolář
Operní pěvkyně Soňa Červená převzala z rukou prezidenta Bohemian Herritage Fund Pavla Smutného Granátovou hvězdu za unikátní přínos českému kulturnímu dědictví. Cenu obdržela v reprezentativních prostorách České spořitelny jako teprve historicky druhá oceněná osobnost, první byla cembalistka Zuzana Růžičková. Ocenění sestává z diplomu a originálního šperku ve tvaru medaile zdobené strukturou vytvářející hvězdu s českými granáty v jejím středu. Současně s ní převzal medaili Artis Bohemiae Amicis udělovanou ministerstvem kultury i americký režisér Robert Wilson.
1. května
Opera NDM v Ostravě oslavila stodesáté výročí narození Antonína Dvořáka šestihodinovým Dvořákovským písňovým maratonem v Divadle Antonína Dvořáka. Ve čtyřech hodinových blocích se třemi půlhodinovými přestávkami zazpívali Pavla Vykopalová, Jana Kurucová, Jaroslav Březina, Jan Martiník a Tomáš Král za klavírního doprovodu Martina Kasíka, Róberta Pechance a Alexandra Starého všech čtyřiadevadesát Dvořákových jednohlasých písní. Všechny zazněly v originální jazykové verzi, několik z nich tedy v němčině. Koncert přenášel v přímém přenosu Český rozhlas.HER
2. května
Pro Lucinku Sám fárám do prázdna / pod černou oblohou… Brněnský písničkář Jakub Čermák vydal se svou skupinou Cirkus Cermaque již své šesté řadové CD nazvané Rodinné album. Dřívější běsné obrazy zjemnil a zintimnil, což zřejmě souvisí s jeho novou rolí manžela a otce. Už není žádná volba zbabělá / rozfoukám uhlík luny do běla / ať tě chrání – do svítání / ať nejsi nikdy zcela dospělá… Svým vysoce zaujatým, apelativním přístupem k písním, jež jsou vždy malými dramaty plnými křehké, byť často jak střepy skla ostré poezie, ale nadále dokazuje, že je jednou z nejvýraznějších osobností navazujících na tradice autorů písničkářského sdružení Šafrán.hul
3. května
Teror na hřišti Jestliže loňský projekt 121 režisérky Lucie Repašské pod hlavičkou brněnské „laboratorní“ skupiny Divadlo D’Epog řízně rozehrával provokativní, ale především postmoderní téma o absenci dramaturgické a ideové koncepce a byl strukturován jako série neustále překvapujících a transformujících se „scénických atrakcí“, pouští se nový společný počin, v názvu označený nekonečnou Ležatou osmičkou, jiným, sevřenějším směrem. A to bez ztráty artaudovské krutosti ostrých střihů. Užší tým nejvěrnějších a fyzicky hrdinsky odolných herců-performerů, posílený tentokrát o dramaturga Matyáše Dlaba, se se svou hodinovou drezurou těl a koncentrace (herecké i divácké) ukryl do podélného vyběleného ramena brněnské tovární Richard Adam Gallery. Ve stísněné scénografické instalaci Matěje Sýkory takřka beze slov hyperbolizoval nelítostný koloběh rodičovského terorismu. (více na i-DN)Matěj Nytra
5. května
Ministerstvo kultury vydalo další z řady svých propagačních publikací. Titul Nové české drama (2000–2013), realizovaný česko-anglicko-německy, uvádějí studie teatrologů Jany Machalické a Jana Kerbra, následuje padesátka medailonů vybraných autorů. Publikaci sestavil Radim Kopáč a doprovázejí ji černobílé fotografie Jaroslava Prokopa. Je určena zejména zahraničnímu publiku: bohemistům, nakladatelům, kteří se orientují na novou českou literaturu, univerzitním pracovištím nebo knihovnám, ale i laickým zájemcům z řad návštěvníků knižních veletrhů, literárních festivalů a podobných akcí. Všude tam bude titul v nadcházejících měsících distribuován.
Bible improvizace NAMU – Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze – vydalo základní knihu o jevištní improvizaci IMPRO: Improvizace a divadlo. Její autor Keith Johnstone se díky ní stal počátkem osmdesátých let minulého století (a dodnes je) jedním z nejvýznamnějších světových osobností tohoto směru divadla. Zasvěcený překlad Julia Neumanna je doplněn jeho osobním vyznáním tomuto dílu a rozhovorem s autorem. Kniha, poprvé publikovaná v roce 1979, popisuje Johnstonovy metody a jeho herecké techniky, nabízí mnohá cvičení a podává především výklad jeho – v zásadě antropologické – teorie o divadle jako sebezpytném a sebepoznávacím rituálu a teprve poté dialogu mezi herci a s diváky. Díky mnoha biografickým vsuvkám a doslovným přepisům akcí, vzpomínkám na herce, studenty a účastníky kurzů působí kniha jako Johnstonovo životní a tvůrčí vyznání. Jeho postupy a myšlenky korespondují i s českými divadelníky, například s ranými metodami Jana Schmida ve Studiu Ypsilon, s pohledy na divadlo a jeho smysl profesora Ivana Vyskočila nebo s postupy a tvorbou Jaroslava Duška.hul
Ve Velkém sále Novoměstské radnice v Praze zahájil 4. ročník Novoměstského letního festivalu – Česká hudba a jazzové inspirace. První koncert s podtitulem Bravo maestro II představil nové sólové CD houslistky Jany Vonáškové Novákové za klavírního doprovodu Petra Nováka, v programu zazněla díla J. Brahmse, E. Schulhoffa a J. Nováka.HER
6. května
DiCaprio v Počernicích V Galerii a Kočárovně Chvalského zámku v Horních Počernicích v Praze byla otevřena výstava fotografií Tváře ze světa filmu a literatury objektivem Miloše Fikejze. Její podtitul zní Jak jsem potkal na lavičce DiCapria s babičkou a dědou. Černobílá kolekce přibližuje tváře stovky zahraničních umělců spjatých nejen s filmem a literaturou, ale i divadlem, které publicista, filmový historik a fotograf Miloš Fikejz zachytil v posledních třiceti letech při jejich návštěvách různých akcí a setkáních (na snímku dramatik Harold Pinter s Karlem Steigerwaldem v Praze v r. 1990). Všechny snímky jsou fotografovány na černobílý kinofilmový negativ a zásadně bez blesku, pouze v přirozených světelných podmínkách. Fikejz se snaží zachycovat lidi bez aranžování a domlouvání pozic, ponechává jejich gestům a pohybům volnost. Výstava potrvá do 1. června. (více na i-DN)hul
7. května
TV Hypersoučasnost Česká televize záslužně uvádí české filmy z posledního desetiletí. Díky ní jsem mohl opožděně zhlédnout televizní film ostravského studia z roku 2007 Hypermarket, který redakce magazínu MfD ocejchovala jednou hvězdičkou čili nejníž. „Komediální drama“ podle TV magazínu jsem viděl v české premiéře na půdě Boudy Národního divadla v režii Michala Dočekala a už tehdy mi hra Viliama Klimáčka připadala jako umně vystavěný portrét polistopadové doby, v níž se estébácká minulost střetává s neradostným žitím sociálně ohrožených. Divadelní režisér Janusz Klimsza sice párkrát podlehl okouzlení z možností kroužící kamery či makrodetailů, jinak ale odvedl znamenitou práci. Ačkoli stále nechápu strategii ostravské televize dovážet si pražské herce do hlavních rolí, jakkoli byli David Švehlík a Miroslav Krobot skvělí, nutno ocenit, že zůstal prostor i pro Annu Cónovou, Terezu Vilišovou či Alenu Sasínovou-Polarczykovou. Zatímco na Kavčích horách odmítali poslední scénář Alexandry Berkové, v Ostravě Nespavost natočili a vznikl Elsou vyznamenaný snímek roku. Hypermarket porotcům televizní soutěže asi unikl.der
8. května
Lety 1942 Evropské centrum romské hudby v Praze uvedlo ve spolupráci s mladou slovenskou režisérkou Danou Račkovou v pražském Divadle Ponec hudebně-literární pásmo Lety 1942. Inscenace pojednává o osudech obětí českého koncentračního tábora v Letech u Písku, jenž byl nazýván „cikánským táborem“. Byl určen pro „cikány, cikánské míšence a cikánským způsobem kočující osoby“. Autorka vycházela z obsáhlého díla Američana Paula Polanského Tíživé mlčení, jež zachycuje autentické vzpomínky přeživších vězňů a jejich rodin. Hlavní roli svěřila liberecké herečce Barboře Kubátové, hudební část připravil a na klavír hrál romský hudebník Jiří Korman. Projekt si neklade za cíl vytvořit ryze dokumentární pásmo, ale rád by byl pietní vzpomínkou, „tichým položením pomyslného věnce“ Romům, kteří v táboře zemřeli. Spojením divadla, smutečního obřadu, romské hudby, sborového zpěvu, výtvarné zkratky a výpovědí lidí, již tábor přežili, chce projevit úctu k tíživé historii Romů a jejich tragických osudů.hul
Opera Národního divadla v Brně provedla Dvořákovu Rusalku v režii Vladimíra Morávka a pod taktovkou Jakuba Kleckera v The Royal Opera House v Ománu (druhé představení 10. května). Zhruba stoosmdesátičlenná výprava cestovala do rozpáleného Ománu v několika skupinách už od 4. května, scéna putovala lodí šest týdnů. Inscenace v kompletním brněnském obsazení opery měla velký úspěch, přestože bylo nutné přizpůsobit provedení opery islámským zvyklostem – účinkující museli mít na jevišti zakryté nohy a ramena a musel být vypuštěn polibek Prince s Rusalkou. Rusalka se v arabském státě hrála vůbec poprvé, také pro brněnskou operu šlo o první zkušenost s islámským světem. O hostování přineseme reportáž z pera Vladimíra Morávka.HER
12. května
Česká filharmonie řízená svým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem zahájila ve Smetanově síni Obecního domu 69. ročník festivalu Pražské jaro. Poprvé se cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast hrál bez přestávky, poprvé po dlouhých letech na koncert nepřišel prezident republiky, poprvé se koncert bude pro velký zájem opakovat třikrát. Technicky a stylově vytříbenému provedení chybělo větší zaujetí a patos, jaký těmto skladbám dokázal vtisknout Rafael Kubelík, zakladatel Pražského jara, jehož stému výročí narození byl koncert věnován. Následující den vyvrcholila prestižní Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara v oboru fagot a hoboj. K nejočekávanějším koncertům bohaté nabídky patří pěvecký recitál Adama Plachetky, vystoupení čínského klavíristy Langa Langa s Vídeňskými filharmoniky či monteverdiovský program souboru Les Arts Florissants.HER
Komentáře k článku: 30. dubna—12. května 2014
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
