Divadelní noviny > Festivaly Názory – Glosy
31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 3)
Up
Do Plzně se jezdí ze Smíchova autem pětačtyřicet minut, a čtyři stovky za benzín, proto už několik let vynechávám na festivalu noclehy. V sobotu 16. září ale silničáři na druhém kilometru D5 stáhli provoz do jednoho pruhu a zrušili únikový výjezd na Rudnou, takže za 50 minut u Loděnice bylo jasné, že Děti Boženy Slančíkové-Timravy v režii Michala Vajdičky v provedení Slovenského národního divadla už nestihnu. V neděli jsem se pak od kolegů dovídal, že jsem přišel o vrcholné číslo letošního festivalu…
Z toho, co se mi za pět dnů stihnout podařilo, považuji za hodné nálepky „up“ kousky dva. Tolstého Vzkříšení Jana Mikuláška a Divadla Na zábradlí. Tak trochu i proto, jak se této pražské scéně vyčítává, že díky zastoupení v dramaturgické radě mají účast na přehlídce každoročně zajištěnou. Hlavně ale proto, že vnuk velkého básníka zase jednou ukázal, že vážit si ruské kultury na rozdíl od politiky stojí stále za pokusy vypořádávat se i s klasickými díly literatury toho „cáry“ na věčné časy pokaženého národa. Vzkříšení metaforikou i naléhavostí, ale i pojetím všech komponent uměleckého tvaru nebo brilantním vedením hereckého týmu zřetelně navázalo na režisérova Doktora Živaga podle klasika jiné éry Borise Pasternaka. Jen díky neošetřeným autorským právům ocitla se inscenace hned po premiéře v nespravedlivém autu.
Na špičku festivalové pyramidy kladu ovšem Vykouření Jiřího Havelky v Huse na provázku. Memento z úsvitu pokusů o fašizaci českého sametového prostoru, v němž nejkonzervativnější církevní kruhy z okolí kardinála Duky v sekulárním Česku vytrvale ponoukají k napodobení polského modelu řízení státu. V roce 2018 po vystoupeních brněnských nácků proti inscenacím bosenského Chorvata Olivera Frljiće ve slovinském a polském souboru na festivalu Divadelní svět Brno pokoušeli se z Dukova podnětu jeho právníci přimět soudy k výroku, že obě provokativní Frljićovy výpovědi jsou – zkráceně – „zvrhlým uměním“. Tyto snahy ani po jejich „konečném“ odmítnutí Ústavním soudem (po pěti letech tahanic SIC!) nekončí. Mají mít pokračování u evropského soudního dvora a Česko si tak šije v tolerantní Evropě další z ostudy kabát. Vykouření přesně pojmenovává příbuzenství části katolického kléru s východními totalitami a přispívá k aktuální a ze strany kupř. lidovců a části ODS zavilé diskusi o občanském zrovnoprávňování LGBT menšin. Lacinými výroky o nové totalitě, namířenými prý proti církvi ve shodě s dědictvím nacistického nebo komunistického útlaku, torpéduje emeritní arcibiskup vytrvale demokratický systém Česka. Havelkovo Vykouření prokazuje, že inscenace je dnes naléhavější než v roce premiéry (2022).
Down
Také Jsme krajina – Příběh lidí, přehrady a času Petry Tejnorové a Marty Ljubkové ve zvolenském Divadle Jozefa Gregora Tajovského měla být angažovanou politickou výpovědí: o vztahu mladého tvůrčího kolektivu k reziduím totalitní minulosti, ve které mocní dokázali nenapravitelně ničit charaktery krajiny a lidí v ní, aniž se současnost dokáže s takovým dědictvím adekvátně vypořádávat. Ostatně slovenské volby koncem září prokážou nejspíš i možné recidivy… Měla to být asi alarmující rekonstrukce jednoho politického nátlaku na obyvatele středoslovenské vísky v říčním údolí, které mělo být – jak se ukáže, zcela nesmyslně – obětováno stavbě bezvýznamného a nepotřebného vodního díla socialismu. Ale také vizitka „nové doby“ po sametu. V ní se nových příležitostí chopily staré tváře. Již způsob, jakým tvůrčí tým téma prezentuje v tiskových materiálech (jen nikoho nepranýřovat přímo) činí z doku-dramatu jalovinu. Místo divadelního tvaru se pak na scéně odvíjí úmorný záznam schůze: rozvleklý, roztěkaný, s nezřetelnými akcemi, navíc technicky zcela beze smyslu na točně. Místo alarmující výpovědi o zemích, v nichž vektor k demokracii proměnili jen v její karikaturu a kupříkladu už ve třech čtvrtinách zemí V4 je to neoddiskutovatelná realita, jen mátožný povzdech nad nenaplněným cílem. Výsledek: unudění diváci vytrhávaní ze spánku jen občasným rejem kvarteta herců přímo v hledišti.
///
Více o letošním Mezinárodním festivalu DIVADLO v Plzni na iDN:
31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 1)
31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 2)
…
Komentáře k článku: 31. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
