Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    31. října—11. listopadu

    31. října

    Werich – nekonečný seriál Magistrát Prahy 1 vyhlásil nové výběrové řízení na využití Werichovy vily na Kampě. Jedním z požadavků je, aby ve vile vzniklo muzeum Wericha a Voskovce. Ve stejný den – v den 33. výročí Werichovy smrti – vydalo nakladatelství Radioservis CD Babí léto Jana Wericha, jež přináší premiéru několika dosud na CD nezveřejněných zvukových dokumentů. 75minutové album obsahuje Dopis Shakespearovi nahraný v roce 1964 (tiskem vyšel v roce 1969 jako předmluva Werichovy úpravy Shakespearova Jindřicha IV. Falstaffovo babí léto), vzpomínku na uvedení Shakespearovy Bouře na Broadwayi v roce 1945, již pro Československý rozhlas zachytil herec Karel Pech ve Werichově vile na Kampě na konci čtyřicátých let, krátké rozhovory ze šedesátých let z brněnského studia Československého rozhlasu a dosud neznámé zvukové fragmenty, které se dochovaly na kazetě diktafonu novináře Jiřího Janouška z jejich prvního setkání (opět na Kampě) ke knize Rozhovory s Janem Werichem z konce sedmdesátých let. Pro Werichovy příznivce jde jistě o vzácné nahrávky, nicméně současným překotným vydáváním různých rarit vnášejí editoři do archivního publikování nahrávěk Jana Wericha chaos a zneužívají jeho dlouhotrvající obliby. Komplexní, časově chronologické, kriticky zhodnocené úplné vydání Werichových nahrávek by pro poznání jeho osobnosti (i české divadelní historie) posloužilo daleko lépe.hul

    werich-babí léto-obal_fmt

    Staré divadlo a cenzura Aneb účinný návod, jak poznat vlastní minulost. Přednášku Adolfa Scherla o Nejstarších dějinách divadelní cenzury v Čechách 1770–1848 vyslechlo v rámci cyklu Teatrologické společnosti v Malém sále Institutu umění – Divadelního ústavu mnohem víc posluchačů než obvykle. Divadelní cenzurou doby předbřeznové se totiž zatím nikdo soustavně nezabýval, neboť není snadné v archivech najít a z rukopisů psaných německy kurentem vyčíst potřebné informace. Scherl za více než rok bádání přečetl v pěti fondech 25 archivních kartonů spisů, aby mohl přehledně a poutavě vyložit proměny organizační struktury a právního zakotvení divadelní cenzury v Čechách v závislosti na historických událostech a také na osobních státotvorných náhledech střídajících se panovníků. Identifikoval osobnosti, které cenzuru vykonávaly, a popsal používané úřední nástroje (od předkládání textu i s divadelní cedulí dva týdny před provedením hry v době nejstarší přes katalogy zakázaných a povolených textů v době josefínského uvolnění až po zásadní zvrat a postupné utužování cenzury za Františka II., který cenzuru svěřil policejní správě). Zmínil řadu rozmanitých osudů divadelních her v soukolí cenzurního procesu, včetně případů z osmdesátých let 18. století, kdy se pražská cenzura očividně nepodřizovala dvorským dekretům důsledně. Své poznatky Scherl zpracuje do souhrnné studie. Alena Jakubcová

    1. listopadu

    Novým ředitelem Národního divadla Brno se stal Martin Glaser. Zatím jsem nastoupil na částečný úvazek. Od března budu v Brně naplno, sdělil Glaser. Má totiž ještě povinnosti v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde působil. Glaser chce napravit zejména špatnou pověst brněnské činohry. Je nutné přivést nové kvalitní herce a přesně si ujasnit, o čem chceme hrát, uvedl nový ředitel. Spolu s ním v Brně nastoupil i nový šéf baletu Mário Radačovský. Novým vedoucím Mahenovy činohry se stane uznávaný divadelní režisér Martin Františák, nastoupí v září příštího roku.

    3. listopadu

    Mezzosopranistka Magdalena Kožená zvedla ze sedadel posluchače zaplněné Dvořákovy síně v pražském Rudolfinu provedením komorních skladeb méně známých italských autorů z přelomu renesance a baroka. Stominutový program nazvaný Lettere amorose, doplněný třemi přídavky, opět na jevišti zpívala bosa. Doprovodil ji mezinárodní soubor instrumentalistů Private Musicke vedený Piererem Pitzlem, s nímž Kožená v roce 2010 nahrála stejnojmenné a velmi úspěšné album pro Deutsche Grammophon. Kožená projekt zopakuje na šesti koncertech v Číně, Japonsku a Jižní Koreji.HER

    4. listopadu

    Tímto dnem si začalo Studio Ypsilon připomínat své padesátiny (vznik 1963, první inscenace 1964). Uspořádalo promítání své kultovní inscenace Michelangelo Buonarroti (1974, 1976 natočené ČT) s malým sympoziem, které řídil J. Schmid, za účasti herců hry a teoretiků Z. Hořínka a J. Etlíka. Předmětem hovorů byly mj. také klíčové pojmy a principy spjaté od počátku s poetikou divadla: metaforické myšlení, sebehra, pohyblivost, nedokončenost, otevřenost, náhoda a improvizace jako smíšený modus řízenosti a neřízenosti. Podobné akce budou pravidelně pořádány během této a příští sezony.

    5. listopadu

    Na Novoměstské radnici v Praze byla otevřena multimediální výstava věnovaná české operní hvězdě Emě Destinnové. Nevšední soukromý i profesionální život pěvkyně představuje stovka velkoformátových fotografií a videa.

    6. listopadu

    Festival Struny podzimu zakončil ve Velkém sále pražské Lucerny saxofonista a skladatel, devítinásobný držitel cen Grammy, Wayn Shorter. Dvaaosmdesátiletý umělec vystoupil se svým kvartetem (spolupracují Danilo Pérez, John Patitucci a Brian Blade), publikum okouzlil staršími i novými skladbami (z posledního alba Without a Net) a improvizacemi. Shorter rád překračuje hranice stylů a žánrů, s Pražskou komorní filharmonií řízenou Martinem Kumžákem představil též své aranže pro symfonický orchestr. Vyprodaný sál se mu odměnil bouřlivými ovacemi. V Praze Shorter vystoupil potřetí, připomeňme, že ve slavném uskupení Weather Report spolupracoval též s Miroslavem Vitoušem.HER

    kronika_wayne_shorter__fmt

    7. listopadu

    Byly mi tři roky V kavárně pražského Švandova divadla se konalo slavnostní „uvedení v život“ nejnovější knížky Petra Nikla Foukací povídky, jež je věnována nafukovacím figurkám z dílny jeho maminky Libuše. Byly mi tři roky a černý kocour se svým narozením přesně trefil do mých sápacích snů. To jsem ještě netušil, že jsem zkušební králík jeho tisících budoucích dlábitelů. Byl jsem zvyklý, že se doma zjevovala čerstvě vyvržená zvířata, která přiváděla na svět maminka. Mluvím o nich schválně jako o živoucích tvorech, protože pro mě dávno tito společníci překročili pouhou roli předmětu. Přeskočili z hračky do hry o život. Stali se sami sebou, nezávislí na svých živých vzorech, prožili se ke mně jako sourozenci, jejichž blízkost cítím s plynoucím časem víc a víc, osvětluje téma knihy Petr Nikl. Foukací povídky jsem někdy musel napsat a letos ke mně konečně přivály. Výtvarně poutavou knihu vydalo nakladatelství Meander a více než dětem je určena dospělému čtenáři, který ocení jak půvabné – dnes již kultovní – hračky, tak i Niklovy – tentokrát nezvykle osobní – obrazivé úvahy a zamyšlení.hul

    nikl-foukací povídky-o_fmt

    Pařížský starosta Bertrand Delanoë a česká velvyslankyně Marie Chatardová slavnostně otevřeli ve francouzském hlavním městě Knihovnu Václava Havla. Mám velkou radost z toho, že nejhezčí knihovna v Paříži, nejmodernější a nejvelkorysejší, nese jméno muže, který byl tak velkorysý a pro lidstvo udělal tolik dobrého, řekl Delanoë.

    8. listopadu

    Krátkou vzpomínkou, několika citáty, skladbami Jaroslava Ježka, kyticemi a sklenkou červeného vína si hrstka Plzeňanů připomněla výročí narození slavného rodáka Miroslava Horníčka. Herec, prozaik, dramatik, režisér a výtvarník Horníček se narodil v plzeňské Karlově ulici 10. listopadu 1918 a ve městě žil až do odchodu do Prahy po druhé světové válce.

    9. listopadu

    Festival divadel Moravy a Slezska, který se v Českém Těšíně konal už potřinácté, vyhlásil při slavnostním zakončení své letošní laureáty. Hlavní cenu za nejlepší inscenaci festivalu (Těšíňanku) i Studentskou cenu získala Ruská zavařenina autorky Ludmily Ulické, již režisér Ivan Rajmont připravil v ostravské Komorní scéně Aréna. Porota ocenila dramaturgickou objevnost kvalitního textu a celkový přesvědčivý umělecký tvar opřený o velmi dobré herecké výkony. Letos se na festivalu představilo celkem 12 divadelních souborů z šesti měst nejen regionu Moravy a Slezska (Ostrava, Opava, Český Těšín, Sosnowiec), ale navíc i z Čech (Divadlo Komedie Praha) a Slovenska (Komorné divadlo Martin). (Více na i-DN)

    10. listopadu

    Herečka Taťjana Medvecká, která oslavila šedesáté narozeniny, získala od Herecké asociace nově vyhlašovanou Cenu Thálie za výkon v rozhlasové hře. Stalo se tak 7. listopadu na 30. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, který se letos konal poprvé v Praze.

    V kostele Povýšení sv. Kříže v Praze-Vinoři zorganizovali Robert a Magdalena Rytinovi další neobvyklý koncert – průřez u nás málo známou operou Giuseppe Verdiho Jana z Arku (českou premiéru měla v roce 2001 v Ostravě). Každoroční podzimní akci pořádá výbor pro kulturu, prezentaci a archivaci zastupitelstva místní části Praha–Vinoř ve spolupráci s římskokatolickou farností. Vybrané pasáže opery zazpívali sólisté pražského Národního divadla Jana a Václav Siberovi, dále Petr Matuszek a Markéta Dvořáková, sbor Camerata Praha vedený Veronikou Žofákovou Dvořáčkovou. Klavírní doprovod obstaral Pavel Voráček, příběhem provedla coby Vypravěčka Barbora Marysková. Výtěžek z dobrovolného vstupného byl určen na opravu kostelních varhan. V dnešní době vzácná „sousedská“ kulturní aktivita.HER

    10. listopadu

    TV Česká kulka Píárové materiály občas prokáží medvědí službu. Prohlížel jsem si fotografie z natáčení cyklu České století a dospěl k mylnému dojmu, že se bez této nechtěné parodie dokážu obejít. Pustil jsem si až třetí pokračování Kulka pro Heydricha a nevycházel z překvapení nad strhujícím historickým paradokumentem autorské dvojice Pavla Kosatíka a Roberta Sedláčka. Plukovník František Moravec patrně nebyl až takový excentrik, jak jej předvádí Ivan Trojan, ale proč politickému zákulisnímu dění scenáristicky nenapomoci nějakou atrakcí. Bez buldočí vytrvalosti a vznětlivosti by zpravodajec Moravec v ochromené komunitě českého exilu v Británii neuspěl. Také Martin Finger v úloze Edvarda Beneše přidal svým pojetím zápletce na atraktivitě. Pokerový hráč, natlakovaný touhou po odvetě, hraje vabank, aby zvrátil historický vývoj vymazání Československa z mapy Evropy. Chladnokrevná kalkulace, že čím více bude lidských obětí po atentátu na Heydricha, tím větší šance na odvolání Mnichova a znovuuznání původních hranic státu, to jsou zásadní lekce pro pochopení mocenských šachových partií. Trojan i Finger sice hrají prim, avšak režisér Sedláček se věnoval i dalším hereckým aktérům, takže o nechtěné legraci nemůže být řeči, dokonce i Winston Churchill se dal vydržet. Kdyby aspoň polovina televizních tvůrců odváděla tak inspirativně kvalitní práci jako Kosatík a Sedláček s vybranými herci, s radostí si nechám zvýšit koncesionářské poplatky za veřejnoprávní televizi.der

    ceske-stoleti-kulka-pr_fmt

    Haškovi nadosah Letošní léto odvysílal ČRo dvacet dílů rozhlasové četby Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v podání herce Oldřicha Kaisera. Všech dvacet rozhlasových zastavení, jež jsou z prvního dílu tohoto románu, vydal nyní Radioservis v plné délce na mp3. Četbu, jež v celku trvá 9 a půl hodiny, nastudovala režisérka Markéta Jahodová a doprovodila ji hudbou „posledního pražského autentického hospodského harmonikáře“ Josefa Čečila. Po Karlu Högerovi, Janu Pivcovi a Janu Werichovi je Kaiser dalším českým hercem, který se se Švejkem osobitým způsobem „popasoval“. A možná je ze všech – i díky heligonce a fragmentům vojenských a lidových písní v podání Pepíčka Čečila (a občas i svým) – Haškovi a jeho hospodou křtěnému humoru nejblíž.hul

    11. listopadu

    Na festivalu staré hudby Baroko 2013 v Olomouci, který pořádá agilní Ensemble Damian, se poprvé hrál nový překlad opery Bastien a Bastienka W. A. Mozarta z pera Jaromíra Nohavici (zpívané pasáže) a Marka Golata (mluvené pasáže). V nedivadelním prostoru kaple v Konviktu nastudoval jednoduchou, ale půvabnou inscenaci režisér a iniciátor projektu (a vůbec Nohavicova působení v opeře) Luděk Golat s Martinem Ptáčkem a Markétou Israel Večeřovou v titulních rolích, třetí roli Colase musel zvládnout sám – snad si ji někdy vyzkouší sám Nohavica, jak bylo domluveno. Záleží to na dalších osudech vlastně bezprizorné „nízkorozpočtové“ produkce, za níž spolu s Luďkem Golatem stojí také dirigent Václav Návrat a jeho Antiquarius quartet Praga, hrající na dobové nástroje. Hravý překlad ctí původní libreto, současnost do něho pronikla jen drobnými reáliemi a jazykovými obraty, které půvabně ozvláštnily jednání postav v dobových rokokových kostýmech.HER

    • Autor:
    • Publikováno: 25. listopadu 2013

    Komentáře k článku: 31. října—11. listopadu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,