3LO3
Jak se pozná dobré divadlo?
Martin Falář
Skutečně dobré divadlo se pozná tak, že je dobré a že se to navíc i všeobecně ví, takže na ně chodí lidi, protože je chtějí vidět. Jsou špatná divadla, na něž chodí davy, a povedené inscenace, které zejí prázdnotou. Ale pokud je to tak dobré, proč to nikdo nechce vidět? Dobré divadlo, které si nebylo schopno zajistit dobrou pověst, prostě není dobré divadlo. Když není komu hrát, tak ani není proč hrát.
Pochopit diváka je vlastně stejně náročný úkol jako pochopit Shakespeara. Přesto se mnoho umělců raději snaží pochopit staletí mrtvého génia, než aby se zabývali tím aktuálním živým průměrem, který by rád šel třeba na Hamleta. Aby bylo divadlo skutečně dobré, musí se umělci zbavit očekávání, že na ně přijde někdo výjimečný a jejich snahu ocení. Pokud už vůbec někdo výjimečný přijde a zůstane až do konce, tak stejně většinou nic nepozná.
Nejlépe se dobré divadlo pozná na starých osvědčených kusech, které každý notoricky zná. Třeba Romeo a Julie. Letos to budou hrát na Hradě. Těžko říct, jestli hře inscenátoři vtisknou nějakou osobitou interpretaci, ale lépe je čekat, že ne. Divák to vesměs ani neočekává a davy proudí na purkrabské nádvoří především za společenským zážitkem. Přesto se v placené inzerci dočteme, že to je dobré divadlo, protože slavného klasika hrají nejlepší (tzn. slavní) herci na Pražském hradě. Takže tak se pozná dobré divadlo. Ale tento postup raději nechejme stranou jako placené moudro z placené inzerce.
Ovšem inscenovat známou hru tak, aby diváci při jejím sledování zapomněli, že na konci budou hlavní aktéři mrtví, a přesto budou držet palce, „aby jim to vyšlo“, to je velké umění. Dobré divadlo je asi o těch vůbec nejprostších věcech. Kolik toho obětovat pro lásku? A je to vůbec láska, když vede člověka do záhuby? Pokud je to opravdu hodně dobré divadlo, tak to musí být chvíli nepříjemná podívaná.
Drž se věci, a slova přijdou, řekl římský řečník Cato starší. Platí to univerzálně. Jsou představení krásná, protože scénograf byl šikovný a herci se ladně hýbou. Jsou představení chytrá, protože divák, když na vteřinku zaváhá a uteče mu jedna větička, celá konstrukce se rozpadne a on nic nepochopí. A pak jsou představení, která jsou chytrá a citlivá, a člověk má pocit, že takhle to na světě chodí. Je rád, že zločiny jsou potrestány a dobro zvítězilo (vlastně i antické drama je svým způsobem jen pohádka). Pěkně se na to kouká a není to nuda. A člověk nesedí v hledišti sám.
To je a tak se pozná dobré divadlo.
Petr Váša
Zkouším to stejně u všech druhů umění. Když se mi něco líbí, ptám se nakolik. (Líbí se mi to… ale málo, říká můj šibalský kamarád.) Je to dobré? Skvělé? Mimořádné? (Dobré je nepřítelem lepšího, říká Nietzsche.) Je to opravdu dobré, nejenom pro mě, nejenom teď a tady? Chtěl bych to vidět, slyšet, zažít znova? Je to dobré celé? Pokud ne, vadí to? (Nesnáším dokonalost, říká Miró.)
Když se mi něco nelíbí, dávám si pozor, nebo se rovnou raduju, že můžu použít oblíbené kouzlo: Co bych si myslel, kdybych dal stranou své předsudky? Jací jsou lidé, kterým se tohle líbí? Proč? Co tenhle artefakt znamená vzhledem ke svému žánru, který je mně třeba cizí? (Což samozřejmě vůbec nemusí být důležité ani zajímavé.)
Než se rozhodnu, co si o kvalitě zážitku myslet, snažím se na všechny kontrolní otázky odpovědět. Často se stává, že se během hledání přesné formulace původní pocity změní a přestanou ovlivňovat výsledný názor. Když mám důvod, čas a energii, zkouším to tak i s událostmi běžného života.
Proč? Protože je to zábavnější než fungovat jako rádoby sebevědomý automat. Mnohem zábavnější. Jsem požitkář. Prostě se nadchnout nebo naštvat se mi taky líbí… ale málo.
Hubert Krejčí
Jak se pozná dobré divadlo? Od paleolitu stejná otázka. Dobré divadlo hoří rychle! – V jiném významu slova poradí Mistr Sun o umění básnickém od Jiřího Koláře; herci tuto knížku jistě znají.
Ohlas čtenáře: Tož tyhle rafinovanostě ať si autor strčí za klobók! V našem ansámbelu Zlatá štika hrajem od 1931 tu samó komedyju, furt vyprodáno, ždycky při masopustu skrz Šejxpejra vopravenó hru Tytus Handronykus. Nejlepší divadlo je to naše ve Psí Lhotě, stóji vedle hasičárny, dyž hraje, ždycky máme nabito.
Komentáře k článku: 3LO3
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
