3MIS3
Je stahování uměleckých děl z internetu pro osobní potřebu krádež? Jsou tzv. piráti, kteří to technicky umožňují, novodobí komunisté?
David Drábek
Je to celé tak trochu „V jako Vopruz“. No jasně že bych taky nechtěl, aby na letišti nějaká paní s drdolem a rty zašpičatělými do kyselého bodce kádrovala soubory v mém notebooku… Aby bylo veřejně známo, kolikrát jsem se motal na youporn nebo pornhub…
„VB jako Veřejná Bezpečnost nebo jako Velký Bratr“ se mi taky samozřejmě zajídá a půjde to dál, už se zabíhají první čtečky myšlenek, takže když při vstupu do Národního divadla projdu bezpečnostním rámem a ten ukáže, na co myslím, tak si všichni abonenti poodstoupí a naběhnou uvaděčky a flusat na mě budou… A já si pak taky možná vystřihnu z ABC mladých techniků a přírodovědců tu vypečenou masku z komiksu Alana Moora a budu Anonymous a požádám kolegu hackera, co se naboural na stránky Divadla ABC a změnil jméno jejich dramaturgyně na Naďu Urbánkovou, aby mi stáhnul krycí myšlenkový software, a poté už projdu každou čtečkou myšlenek jako fádní a bezelstný Davídek Pú…
Ale pokud vím, tak je na zúčastněných státech a voličích v nich, jak na ACTA budou reagovat, jak je zapracují do své legislativy. Totalitarismu se meze kladou.
Co se týče pirátů, kteří lohnou moje divadelní hry a budou mé soukromé duševní vlastnictví distribuovat do celého světa, takže se mé kusy začnou hrát od Chile po Kambodžu, tak ty lotry si najdu, sundám jim masku, odhrnu jim dredy z čela a políbím je, protože se stanou mými agenty… Budu hrán po celém světě a nedostanu ani Ň tantiém, zatímco takhle člověk ve světě hrán není, ale má svá procenta jistá…že. No. Tak jo. Jasně že jsou novodobí piráti zhůvěřilá směska všemožných týpků, co vydávají kradení za ctnost. A když říkají, že autoři by z kradeného dostali stejně jen zlomeček, neboť většinu zhltnou imperialističtí distributoři, tak to je dojemné zdůvodnění. Mohu-li si jako divadelní pisálek vybrati mezi pár procenty a naprostým hovnem, hádejte, co při pohledu na svého domácího a cenovky v Intersparu zvolím?
Pavel Kohout
Kdo nevěří, ať si změří: dodržuji tu vždy předepsaných 1 900 znaků, ale teď je nevyčerpám, jasná otázka nutí k jasné odpovědi: Můj důchod se lehce přehoupl přes Kč 10 000, nejsem penzista v jiné zemi, nic jsem nerestituoval, žiju z honorářů a tantiém, které závisí na počtu čtenářů a diváků. Když si každý zdarma stáhne, co chce, budu brzo na konci. V mém případě to nemusí dlouho trvat, ale mladé kumštýře to může ničit celý život. Takže: kdo si naše práce obstará jinak než tím, že si koupí vstupenku nebo knihu, musí vědět, že je ukradl. Nevinnost stahování pro osobní potřebu vynikne, když v té otázce zaměníte internet za pekařství a umělecké dílo za rohlík.
Karel Steigerwald
Ta otázka snad ani na delší odpověď nevystačí. Stahování uměleckých děl a přisvojování si cizího duchovního vlatnictví je krádež jako každá jiná, jen technické okolnosti jsou odlišné. Nemusíte rozbíjet výlohu, bít stařenku kladivem do hlavy, sepisovat podvodné smlouvy. Mnoho lidí si ale myslí, že duchovní vlastnictví není nic a nedá se to ukrást, protože když okopírujete něčí knihu, autor o nic nepřijde, knihu dál má.
Že vás napadlo srovnání pirátů s komunisty je přirozené. Komunisti se snažili zrušit vlastnictví všeho, krom snad šatů, co měl jeden na sobě. I nositelství Nobelovy ceny patřilo všemu lidu a zestátnit chtěli i počasí. Říkali, že vlastnictví je škodlivé, že užitek lidem přináší užívání, které preferovali před vlastnictví. Všechno má být lidu, všech a všichni to po zásluze, jak někdo rozhodne, užívají. Jak zpíval Jan Werich: když všichni všechněm všechno dáme, budeme mít dohromady moc. To se neprokázalo. Když všichni všechněm všechno dali, přineslo to úpadek. Nic nikomu nepatřilo, nenastalo proto bohatnutí, nýbrž chudnutí. Ale to všichni známe. Užitek přináší vlastnictví, jeho zrušení lidem škodí. To se prokázalo už milionkrát v dějinách. Svoboda vždycky šla společně s vlastnictvím, rušení vlastnictví vždycky odskákala svoboda. Skutečnost, že z internetu se krade lehce, na tom nic změnit nemůže. I když někteří myslitelé říkají, že chabá možnost chránit vlastnictví na internetu dokazuje zastaralost pojmu vlastnictví a potřebu jeho domyšlení jinam a jinak. Rušit, ignorovat a omezovat vlastnictví je cesta ne snad do komunismu, ten už nebude, ale do něčeho třeba ještě horšího. Když selhali husiti, nikdo nečekal, že se ty obludné kádě znovu vrátí v mnohem krutější a obrovitější podobě. Ani selhání komunismu a celá ta hrůza jeho panství neznamená, že se lidi už poučili, nýbrž jen to, že v touze po věčném ráji zvýší v oboru krutosti a v oboru lží a demagogie vynalézavost, aby zas lidi zavedli s ušlechtilými záminkami do utrpení. Například: jak je krásné, když jsou si lidi rovni, všechno patří všem a plody ducha a rozumu jednoho člověka mají právo bez omezení užívat svobodně všichni.
Tak jsem se od maličkostí, jako je boj o svobodu krást na internetu výsledky cizí práce, dostal daleko – od temnot, které tu byly, k temnotám, které na lidstvo číhají. A jako vždy, příchod temnot první ohlašuje jazyk: krást na internetu se jmenuje právo na informaci a ochrana před tím kradením je ohrožování svobody na internetu. Poučení si z toho beru, že o svobodu je třeba bojovat pořád a i v maličkostech ji chránit a rozvíjet. Není to nic samozřejmého a trvalého. A všimněte si, jazyk tu hrozbu hlásí vždy první, dřív než kanárci umělci: bere slovům obsah, nebo jim dává jiný. Dvojice se zaměňují: svoboda znamená otroctví… právo znamená krádež, atd… Známe to dobře. Nevím, jestli si to pamatujeme.
Komentáře k článku: 3MIS3
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
