3SES3
Nedávno jste psaly, jak by podle vás měl působit nový ministr kultury. Jak jste dnes spokojeny s lidoveckým kandidátem Danielem Hermanem? A není na prezidentově názoru, že by Martin Stropnický měl spíše bránit kulturu či naše zájmy v zahraničí než vést ministerstvo obrany, tentokrát i něco oprávněného?
Eva Kantůrková
Nechci oba zmíněné pány nijak posuzovat předem, počkala bych s názorem, až jak obstojí ve funkci ministrů.
Pokud jde o možné námitky prezidenta k vládním kandidátům, když teď odpovídám na vaši otázku, ještě je neuplatnil, jsou to všechno úvahy a informace z tisku. Taky bych počkala, až jak se zachová a jaké eventuálně uvede argumenty.
Můj osobní názor je, že ve volbách byly voleny strany, dosáhly nějakých výsledků, jimž odpovídá dohodnutý počet ministrů; a pokud jde o obsazení resortů, asi bychom vedení stran měli důvěřovat. Je to přece jen širší a vlivnější orgán než samojediný prezident. Tak jen doufám, že po svátcích nepropukne další mocenská krize.
Iva Klestilová
Slova pana prezidenta na téma, že kulturu by měl bránit člověk spojený s prací v divadle, nebudu komentovat. Martin Stropnický má vyšší ambice a je na vyjednávacích týmech a prezidentovi, na které ministerské křeslo nakonec usedne. Stejně tak nebudu komentovat, zda „případně“ bude dobrým ministrem obrany. Nemyslím si, že když byl jednou někdo na vojně, může být ministrem obrany. Ale to je pouze můj, zcela laický názor a rozhodně se tím nechci žádného kandidáta na post ministra obrany dotknout. Nějak jsem pochopila, že nejdůležitější jsou na ministerstvech náměstci, protože ti vlastně ministerstva řídí. Možná jsem neposlouchala všechny debaty pozorně, ale až teď jsem zaznamenala termín silová ministerstva. To jsou patrně všechna, kromě ministerstva kultury. Není divu, že se vítězné strany o taková ministerstva rvou jak psi o kost. Ministerstvo kultury za takovou rvačku nestojí a KDU ČSL to dalo poměrně zřetelně najevo. Ostatně už z debat o předběžném obsazení ministerstev se dalo vyčíst, že o toto ministerstvo nemá žádná strana příliš velký zájem. Bylo to poměrně frustrující, ale takový je dlouhodobý vztah ke kultuře. Zda na tom pan Herman něco změní, si můžeme jen toužebně přát. Jeho kolegové mu nástup na ministerstvo rozhodně neulehčili. Pokud mne paměť nešálí, tak pan Jurečka komentoval ministerstvo kultury jako zbytkový resort. Popravdě mne to velmi urazilo. Nevím, kdo je pan Jurečka, až do té doby, kdy se stal vyjednavačem za KDU ČSL, jsem o něm nic neslyšela. Nicméně zřejmě ozvučil to, jak se o tomto ministerstvu ve vládních stranách mluví.
Lucie Málková
Vzpomenu-li si na minulý článek, má vize byla spíše fantaskní a vzdálená politické realitě. Tímto bych ráda splatila dluh a v krátkosti si vysnila ideálního ministra kultury. Především by to neměl být umělec ani nikdo s uměním spjatý. Považuji to za kardinální nesmysl, jmenovat do funkce ministra kultury nějakého vysloužilého umělce (vzpomeňme na Jandáka) nebo někoho, kdo svou osobností tento resort zaštítí (viz několikadenní angažmá Třeštíkové). Právě z tohoto důvodu bych nebyla spokojená ani v případě, pokud by se na postu ministra kultury objevil Martin Stropnický. Dlouho byl uvnitř uměleckého dění, nebyl by nestranný, s každým krokem by hrozil střet zájmů. Koneckonců to v jednom z rozhovorů sám přiznal. Tím ale nezastírám, že mě jeho plánované angažmá na ministertvu obrany nepřekvapilo. Asi jako každého. A upřímně, vůbec nevím, co ho k tomu vede, a divím se, že na to má po těch všech skandálech a korupčních kauzách na onom ministertvu vůbec chuť. Zda je v tom naivita, opojení z náhlého výstupu na politické výslunní a s tím spojená ztráta soudnosti nebo něco víc, to ukáže čas. Pokud tedy bude jmenován, neboť ano, ač nerada, dávám v tomto prezidentovi za pravdu a jeho pochybnosti sdílím.
Tak jako ministr kultury by neměl být umělec, neměl by být ani šéf obrany voják – v obou případech by se mělo jednat především o vynikajícího manažera, pro kterého je výzvou převzít daný resort a postavit jej zpátky na nohy. Měl by jej vnímat jako firmu, jež se ocitla na prahu bankrotu a jeho úkolem je dostat ji zpátky k prosperitě – přeloženo do jazyka státní správy – získat pro resort kultury zpět respekt a ono pověstné 1 % a v obraně pak především zamezit nesmyslným nákupům za miliardy a zavést ukázněné hospodaření. Nemyslím si, že by toto mohl Martin Stropnický na obraně dokázat. Na druhou stranu, u Daniela Hermana jistou naději zatím mám.
Komentáře k článku: 3SES3
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
