Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    4.—17. května

    4. května

    V mnohostranné reflexi
    Do redakce přišlo první číslo letošní Divadelní revue. Z bohatého dvousetstránkového obsahu je nutné upozornit na blok, věnovaný česko-rakouským divadelním kontaktům (připravili domácí i vídeňští teatrologové, především Jitka LudvováKurt Ilfkovits). Tvůrčímu tandemu Hana Burešová – Štěpán Otčenášek je věnována studie Zdeňka Hořínka, David Drozd analyzuje inscenaci Calderónova Lékaře své cti na jejich domovské scéně v Divadle v Dlouhé. Další pokračování vzrušujícího mapování dějin českého poválečného divadla zaměřil Jindřich Černý na rok 1959. Historičku scénografie Helenu Albertovou zpovídá v tomto inspirativním periodiku Barbora Topolová. br

    Mušketýři po pěti letech
    Právě skončený 13. ročník festivalu Dítě v Dlouhé oznámil nositele festivalových cen. Vítězem ankety dětských diváků o Cenu Vojty Šálka se stala inscenace O pračlovíčkovi olomouckého Divadla Tramtarie, Cenu rady festivalu získali Tři mušketýři plzeňského Divadla Alfa. Nastala tak kuriózní situace, protože Tři mušketýři z roku 2006 byli na festivalu uvedeni jako náhrada za Démonův pramen, který Divadlo Alfa nemohlo odehrát z důvodu nemoci v souboru. Festival mimopražských profesionálních divadel hrajících pro děti a mládež nabídl letos dvanáct představení sedmi souborů a víkendový doprovodný program. Přišlo 3 288 platících diváků, návštěvnost dosáhla 97,2 %. hul

    5. května

    Jsem zajíc Výtvarník a performer Petr Nikl uvedl v pražském Divadle Archa po delší době nový autorský projekt. Černobílý melodram – jak jej charakterizoval – nazval Já jsem tvůj zajíc. Černobílý proto, že si vybavuji 60. léta černobíle. Nebyla barevná fotografie, nebyl barevný film, takže si vše vybavuji stříbřitě. A tohle byl pokus přenést tu stříbřitost do divadla, vysvětlil Nikl. Performanci věnoval své mamince, výtvarnici a designérce Libuši Niklové (1934–1981), jež v 60. a 70. letech vytvořila legendární dětské figurky z umělé hmoty, především různobarevné „harmonikové“ pejsky a kočičky a červeného nafukovacího buvola. Ten byl také jedním z hlavních artefaktů celé akce. Nafouknut coby bezbarvý, průhledný stál po celý čas po straně jeviště a na konci se „proměnil“ v klasického červeného. Jak je Niklovým zvykem, celé představení se skládalo z různých výtvarně a zvukově poetických zázraků, tentokrát létajících balónků, nafukovacích polštářů a podobně. Oblečen do dětských oděvů vyvolával Nikl své dětské sny a vzpomínky. Vem si pláštěnku, bude pršet…, cituje v úvodu slova své maminky.. hul

    6. května

    Organizace Opera Europa pro letošní Evropské operní dny (6. – 8. května) zvolila téma Mladé uši (Young Ears). Však cílem akce je získat nové diváky. Opera Národního divadla v Praze uspořádala besedy mimo jiné s Alicí Nellis a Evou Urbanovou, přednášku o Parsifalovi a nabídla možnost zakoupit zlevněné vstupenky na představení do konce sezony. Členové sboru Janáčkovy opery v Brně a Brněnského akademického sboru zazpívali návštěvníkům nákupního a zábavního centra Olympie sbor Židů z Verdiho opery Nabucco a Dětský sbor Brno přidal popěvek Běží liška k Táboru z opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě nabídli návštěvníkům úvody k operním představením a pozvali diváky, zvláště dětské, do zákulisí, kde například mohli malovat kulisy, po představení Prodané nevěsty se zase mohli setkat a vyfotografovat se zpěváky – třeba i s medvědem. her

    7. května

    Divadlo v pasáži Městská divadla pražská oslavila celodenní akcí v pasáži Divadla ABC, v zákulisí i na jevišti divadel ABC a Rokoko šedesát let existence. Už po deváté hodině ranní se před pokladnou Divadla ABC sešli první zájemci o prohlídku zákulisí v doprovodu herců MDP. Panely instalované v pasáži ukazovaly proměny MDP, které mívaly v průběhu času dvě až tři scény. Patřilo k nim i Komorní divadlo, které v roce 1976 bez náhrady zaniklo (obnovit se je nepodařilo ani po listopadu 1989), a Divadlo Komedie. Výstava připomínala také historii scény U Nováků, kde za první republiky působilo Osvobozené divadlo Voskovce, Wericha a Ježka. Werich se na toto jeviště vrátil ve druhé polovině 50. let s novým hereckým partnerem Miroslavem Horníčkem. Jeden z panelů byl věnován dramaturgovi, režisérovi, herci a překladateli Otovi Ornestovi, který byl v letech 1950–1972 ředitelem MDP. Nechyběly ani informace o historii Rokoka, jež se otevřelo v roce 1912; do poloviny 30. let bylo kabaretní scénou a k tomuto zaměření se vrátilo v letech 1958–1974. Do roku 1990 pak bylo druhou scénou MDP a s Divadlem ABC se propojilo před pěti lety. Před polednem začal v pasáži koncert Orchestru Karla Vlacha. Po znělce – motivu Carmichaelovy skladby Hvězdný prach – zazněla řada jazzových standardů a na „sentimentální cestu“ se vydala i Yvetta Simonová. Oslavy zakončila podvečerní představení inscenací Prolomit vlny a Pan Kaplan má třídu rád. Druhá z nich byla živě přenášena do pasáže U Nováků, kde ji zdarma sledovalo na 150 sedících diváků. hul

    8. května

    Blonďatá bestie přechází do protiútoku Sídliště Novodvorská v Praze. Na jevišti typického „panelákového“ kulturáku se koná čtvrté uvedení kabaretu A studia Rubín Kristýnka aneb Blonďatá bestie (viz DN 9/2011). Je téměř plno, asi 300 diváků. Představení trvá hodinu, vstupné je 300 Kč. Po skončení vstává v první řadě sedící poslankyně Kristýna Kočí, o níž a jejích odposleších je inscenace především, a přímo do kamery ČT vzrušeně hovoří. Pak přichází do místní kavárny a s režisérem Tomášem Svobodou a hercem Ondřejem Pavelkou, který ztvárnil jejího milence, jenž ji nahrál a odposlechy zveřejnil, si sedají ke stolku. Je to morální, když váš nejbližší přítel si vás nahraje a nahrávky zveřejní?, ptá se Kočí divadelníků. A je od vás morální tu nahrávku použít k divadelnímu představení, a ještě za to brát peníze?, pokračuje. Já vás chápu, jste krásná a nezkušená. Připomínáte mi mého syna, který je ve stejném věku jako vy, smutně klopí zrak Pavelka. Copak je pro tak významného politika, jakým jste, morální takto jednat a mluvit? Jak se mám jako umělec bránit těmto politickým hrátkám jinak než výsměchem, přechází do protiútoku Svoboda. Debata trvá asi půl hodiny. Pak se Kočí se svou kolegyní, která byla po celý čas po jejím boku, zvedne a odcházejí. Televize, která vše stále natáčí, je doprovází až k autu. Jak vyšla ven, rozbrečela se, dramaticky dí navrátivší se člen TV štábu. O pár dnů později vydává ČTK zprávu: Poslankyně Kristýna Kočí podává trestní oznámení na tvůrce divadelního kabaretu Blonďatá bestie, který zhlédla 8. května v KC Novodvorská a byla hluboce uražena. Řekla, že na text vycházející z nahrávky jejího kavárenského rozhovoru s Lukášem Víchem, má autorská práva, o něž se hodlá soudit.

    10. května

    Z lesku salónů / z prachu antikvariátů je trefný kontrastní název pro výstavu dvou umělců, jejichž tvorba je obsahově neméně kontrastní, přestože forma jejich tvorby je stejná – koláž. Díla zatím méně známých umělců – Jana Placáka a Světly Kořánové – jsou k vidění od 11. května do 18. června v prostorách vlastníka nejrozsáhlejší sbírky právě české koláže – v Galerii Smečky Pražské plynárenské.

    Existenciálně laděné a symbolistní kompozice Světly Kořánové propojují protiklady přírody a civilizace, modernosti s tradicí, ženy a muže, masky a živé bytosti, světa dospělých s dětským, realitu se snem. Jako materiál jí posloužily nejčastěji lifestylové magazíny a reprodukce známých děl. Koláž „z prachu antikvariátů“ Jana Placáka vznikla naopak ze starých spisů, knih, novin i vzácných náboženských tiskovin a s její atmosférou náležitě pracují například v cyklech Karikatury, Ilustrace, Satiry, Parodie, Alegorie atd. Jsou vtipné, ale přesto naléhavé, poskytující divákům prostor pro vlastní interpretaci, protože …úkolem umění, najmě moderního, není poučovat a vysvětlovat, ale kultivovat myšlení, vést k vyrovnávání se s neočekávanými podněty, uvedl vernisáž kurátor Petr Fleischer, který s přítomnými autory uspořádal také experimentální hudební představení. Příjemným překvapením pro dva vylosované návštěvníky byla možnost odnést si domů originální dílo autora. Hana Merková

    12. května

    Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze a pod dohledem televizních kamer zahájil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast provedl Symfonický orchestr pražské konzervatoře pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, tedy poprvé v historii festivalu studenti. Výjimečnosti letošního programu pokračovaly 18. května provedením Symfonie č. 8 „tisíců“ Gustava Mahlera v O2 Aréně, Českou filharmonii a hamburský Sinfonieorchester spolu se šesti českými i zahraničními sbory řídil Christoph Eschenbach, sólové party zpívali Erin Wall, Michaela Kaune, Simona Houda-Šaturová, Petra Lang, Mihoko Fujimura, Nicolai Schukoff, Michael Nagy a John Relyea. Nejmohutnější a nejdražší koncert v historii Pražského jara. her

    13. května

    Společnost Plzeň 2015 o.p.s. uspořádala v pátek 13. května v zaplněném klubu Anděl v Plzni veřejnou diskusi na téma Role profesionálního divadla v evropském kontextu. Podobnými diskusemi hodlá společnost definovat základní cíle projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 v souvislostech plzeňské kultury a politiky. Tentokrát se debatovalo o podobě městského divadla, které by mělo být konkurenceschopné v evropském kontextu. Jednání předurčil úmysl města vybudovat novou divadelní budovu a také skutečnost, že konkursní komise nedoporučila žádného z kandidátů na post ředitele Divadla J. K. Tyla. Diskusi moderovala Marta Ljubková. Závěrečná zpráva konstatuje, že Plzni chybí komplexní analýza stavu a potřeb pro zajištění rozmanitosti kulturní nabídky, že převážná část financování kultury ve městě plyne do divadelní oblasti a ostatní umělecké žánry jsou tím fakticky znevýhodněny. her

    Městské divadlo Brno uspořádalo na Hudební scéně slavnostní koncert Mertoviny k šedesátinám skladatele a klavíristy Zdenka Merty. Zazněly ukázky z muzikálů, z hudby pro představení Laterny magiky „Casanova“ a části skladeb Via Lucis a Saint Peterburg vytvořených na objednávku pro město Petrohrad. Spoluúčinkoval Ars Brunensis Chorus a hosté. her

    14. května

    Paraple nad Havlem Zdeněk Svěrák představil v rámci veletrhu Svět knihy na pražském Výstavišti CD s historickými nahrávkami rozhlasových her Václava Havla, jež vydalo poradenské a rehabilitační Centrum Paraple ve spolupráci s nakladatelstvím ČRo Radioservis. Obsahuje nahrávky z archivu ČRo her Anděl strážný z roku 1968 v režii Josefa Melče s Jaromírem Hanzlíkem a Jiřím Sovákem a Vernisáž z roku 1992 v režii Lídy Engelové s Tomášem Töpferem, Helenou Friedrichovou a Janem Hartlem. Absurdní příběh Anděla strážného je dramatickou impresí, v níž rozeznáme reálný příběh o fízlovi a jeho oběti. Je to i reálný příběh občana Václava Havla, jenž mnohokrát později prožil v bezútěšné atmosféře normalizace 70. let. V této atmosféře bezčasí spočívá i Havlova původně divadelní aktovka z roku 1978 Vernisáž, napsal o nich do bookletu vedoucí literárně-dramatické redakce Českého rozhlasu 3 Hynek Pekárek. hul

    15. května

    30 let Kolotoče Na pražské Dobešce proběhl po 30 letech od založení Výtvarného divadla Kolotoč večer, věnovaný tomuto souboru na pomezí divadla, výtvarného a vizuálního umění, který působil po celou dekádu 80. let – také jako součást již legendárního sdružení Pražská pětka. Na jevišti se sešla celá zakládající garnitura: Čestmír Suška (komentoval a s Olgou Michálkovou nabídl ukázky akcí), Michal Baumbruck (promítal zrekonstruované a nově ozvučené unikátní filmové dokumenty o neoficiální výtvarné akci Malechov a záznam první inscenace Paňáci a vycpaňáci), Pavel Richter (hrál – již společně se svým synem – i minimalistickou hudbu, která provázela projekty Kolotoče), David Vávra zrekonstruoval animaci vlastní osoby na křehkých špagetách, které vesměs končily na jeho hlavě, apod. D. Vávra společně s Č. Suškou také také v závěru pokřtili novou knihu o divadle Kolotoč, kterou nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna uzavřelo pětisvazkovou základní řadu svého edičního cyklu Pražská pětka. (JD)

    17. května

    Institut umění – Divadelní ústav vstoupil do mezinárodního projektu Evropské unie Linked Heritage. Cílem projektu zaměřujícího se na kulturní dědictví je obohatit stávající digitální projekt Europeana o nový obsah z veřejného soukromého sektoru. Europeana je mezinárodní portál zpřístupňující digitalizované zdroje evropských muzeí, knihoven, archivů a sbírek. IDU se stal národním agregátorem za Českou republiku.

    Slavnostním koncertem v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě zahájil Festival Hudba tisíců Mahler Jihlava 2011. Adagio z Desáté symfonie Gustava Mahlera a Verdiho Requiem provedli Anda-Louise Bogza, Barbora Polášková, Valentin Prolat a Roman Vocel, Český filharmonický sbor se sbormistrem Petrem Fialou a Filharmonie Brno, dirigoval Petr Altrichter. Přítomni byli ministr kultury Jiří Besser, hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, primátor statutárního města Jihlava Jaroslav Vymazal a další hosté. her

    • Autor:
    • Publikováno: 30. května 2011

    Komentáře k článku: 4.—17. května

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,