4 + 4 články v pohybu (No. 7)
Čtvrteční, sedmý den festivalu 4 +4 dny v pohybu přinesl další část komentovaných procházek: Posametovou Národní Mileny Sršňové. Dále přednášku My v Máji architektů Miroslava Masáka, Johna Eislera a Marina Rajniče o původních variantách návrhu, urbanistických východiscích a historii výstavby obchodního domu Máj a večerní představení izraelských choreografů Guye Weizmana a Roniho Havera Alpha Boys v podání nizozemského souboru Club Guy & Roni.
Norské a nizozemské taneční divadlo
Představením Alpha Boys se festival vrátil k svému prvnímu večeru, kdy uvedl Taneční poctu fotbalovému umění. Obě inscenace se vyznačují perfektní technickou připraveností tanečníků-performerů, obě mají za hlavní složku současný tanec a obě jsou divácky velmi vděčné. Mají propracovanou dynamiku, pracují s vrstvením obrazů v různých tempech a vytvářejí tak vyváženou kompozici. Klidnější části střídají zběsilou akci. Obě inscenace jsou obsazeny výhradně muži a snaží se diváka nejen fascinovat fyzickými výkony, ale také ho pobavit. To se více podařilo Jo Strømgren Kompani. A zde také začínají rozdíly..
Humor Club Guy & Roni také využíval nejrůznější mužské sexuální narážky, ale byl mnohem více hraný, předstíraný, neupřímný. Vedle muže, oblečeného v ženských šatech a na vysokých podpatcích, se objevila i scénka, vlastně klauniáda na téma opilý chlap se snaží dopotácet k flašce tvrdého a stále padá. Norský soubor naproti tomu vycházel z propracovanějších situací, které měly základ v propracovaných charakterech a fyzických i pohybových dispozicích jednotlivých tanečníků. Značný rozdíl byl i ve scéně. Taneční pocta fotbalovému umění se odehrávala v prázdném prostoru modelovaném a proměňovaném jen světlem a těly interpretů, kdežto Nizozemci pojali scénu jako velký pokoj (v programu avizovaný bar), který zaplnili všelijakými předměty. Některé využili, jiné jen dokreslovaly atmosféru mužského světa.
Mužská energie v rytmu bicích
Kladem Alpha Boys byl živý hudební doprovod (převážně) bubeníka Jense Boutteryho. Kromě standardního kompletu bicích hrál na kuchyňské potřeby, barovou skříň, elektrickou kytaru a pomocí smyčce i na pilu. A to tak, že výborně. I obecněji však lze napsat, že určitá multižánrovost představení obohacovala: vedle dominujícího tance probíhala drobná pantomimická vystoupení a herecké etudy a došlo i na živý zpěv.
Značné nasazení jednotlivých performerů a tanečníků se dařilo udržet po celou dobu i díky plynulosti a „otevřenosti“ základní choreografie. Ta plynula, s drobnými přerušeními, po celou dobu představení a jednotliví tanečníci do ní vstupovali a opět vystupovali v nepravidelných intervalech. Momentálně netančící nenápadně hráli, pozorovali dění na jevišti či se povalovali na gauči a popíjeli nebo listovali v časopisech. Všichni stále aktivní, ale každý měl svůj čas na načerpání nových sil. Zajímavá byla i měnící se skladba aktuálně tančících. Každý měl svou osobitou techniku a kvalitu pohybu a tak se měnila i interpretace choreografie. I díky tomu se z představení nestal taneční stereotyp, stále bylo co nového pozorovat.
Club Guy & Roni: Alpha Boys. Koncepce, choreografie: Guy Weizman, Roni Haver. Performeři: Jonathan Ber, Jens Bouttery (bicí), Camilo Chapela, Edan Gorlicki, Jorge Morro, Igor Podsialdy, Ruben Albelda.
O 4+4 dnech v pohybu čtěte též v Rozrazilu online – Co vypovídá současné divadlo o (české) společnosti?
Komentáře k článku: 4 + 4 články v pohybu (No. 7)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
RR
Přečtěte si o Alpha Boys také v článku Lukáše Kubiny na stránkách RozRazilu online: http://www.rozrazilonline.cz/clanky/484-Soucasni-alfa-samci
05.11.2010 (17.49), , Trvalý odkaz komentáře,