4 + 4 články v pohybu (No. 8)
Osmý, páteční den festivalu 4 +4 dny v pohybu uvedl předposlední komentovanou procházku Knihy na koberci. Životní styl doby avantgard Jana Rouse, proběhlo vyhlášení laureáta pro rok 2011 Umělec má cenu a večer dvě představení: v Divadle Archa projekt Zanahoria belgických výtvarníků a performerů Hanse Bryssincka a Diederika Peeterse a ve Studiu ALT@-Hala 30 česká premiéra představení Wariot Ideal – Heavy Metal Soap Opera autorské čtveřice Jan Kalivoda, Tomáš Procházka, Vojta Švejda a Jan Beneš.
Absurdní střet reality s fikcí
Jestliže jsem o představení Sonii Gómez mluvil jako o možné mystifikaci, u inscenace Zanahoria (Mrkev) je tato nejistota ještě silnější. Na scéně jsou dva autoři/performeři, kteří formou přednášky začínají vysvětlovat svůj projekt. Objasní koncept, v rámci něhož mají cestovat po světě a dopředu připravenou složitou procedurou si objasnit, kam se bude jejich další tvorba ubírat. Po načrtnutí plánu začnou popisovat jeho průběh. V tuto chvíli již není jasné skoro nic. Zdá se, že se jedná spíše o pouhé vyprávění, na druhou stranu jsou v programu jako spolupracující organizace uvedeny instituce a kulturní centra ze zemí, o kterých performeři mluví a konečně: proč by vlastně v dnešním multikulturním provázaném světě svou cestu nemohli uskutečnit?
Určitý absurdní duch prostupuje celou inscenací. Účinkující na začátku upozorní obecenstvo, že autoři vlastně mají být tři; popíší třetí autorku, a požádají publikum, aby si ji mezi nimi představili. Dále by bylo dobré, aby se v představách pozměnil i prostor, ve kterém účinkují. Místo černých zdí Divadla Archy žádají o bílou krychli s podlahou natřenou na zeleno, v pozadí se má nacházet oslík a na něm sedící chlapec, který pohupuje mrkví zavěšenou na klacku před oslím čumákem a tím ho nutí do chůze; uprostřed krychle má stát obrovitá sladkost – červenobíle pruhovaná nahoře ohnutá hůlka. Jako její připomínku zapíchnout do moduritu alespoň její malou, standardní verzi.
Podobným způsobem probíhá celé představení. Herci si střídají role, jeden vypráví a druhý mu do toho vstupuje s upřesňující komentáři, které danou situaci postaví do absurdního světla, otočí její význam, nebo ji zcela znemožní. Nejvíce se blíží suchému anglickému humoru skupiny Monty Python. Místy svůj příběh dokládají dokumentačními materiály, obrazovými, zvukovými i filmovými, jindy se převlékají do kostýmů připomínajících jejich cestu. Střet reality s fikcí vyvrcholí v závěru, kdy vzduchem nafouklá monstrózní sladká hůlka padá a vyhodí pojistky. I přes to je jeviště neznatelně nasvíceno, představení může pokračovat a přesně po jeho ukončení se vše spraví.
Čí je která pizza?
S předchozí inscenací má Wariot Ideal – Heavy Metal Soap Opera společný osobitý smysl pro humor. Sledujeme příběh tří snaživců, kteří chtějí prorazit na metalové scéně. Nemají to lehké, někteří musí chodit do práce, jiní mají ve skutečnosti rádi lehčí druh muziky a k tomu nepotřebují mnoho, aby se zhádali do krve. A to nemluvíme o kvalitě jejich hudební produkce.
Dominantním komediálním prvkem je jazyk, kterým se mezi sebou baví: mix neartikulovaných zvuků, z kterého vyskakují francouzská slova (zpočátku zábavný, po delší době už spíše nudí). Společný život hudebníků je představován jako série skečů, oddělených klasickou seriálovou znělkou. Zobrazují drobné starosti i radosti společného života. „Děj“ se táhne se odnikud do nikam a skončí odchodem do kina. Vlastně se nic nestane, jako v správné mýdlové opeře.
Bryssinck & Peeters: Zanahoria. Koncepce Anesiadou, Bryssinck & Peeters. Uvedeno 22. října 2010 v Divadle Archa
Kalivoda – Procházka – Švejda – Beneš: Wariot Ideal – Heavy Metal Soap Opera. Koncepce Jan Kalivoda, Tomáš Procházka, Vojta Švejda, světelný design Jan Beneš. Česká premiéra 22. října 2010 ve Studiu ALT@-Hala 30.
O 4+4 dnech v pohybu čtěte též v Rozrazilu online – Co vypovídá současné divadlo o (české) společnosti?
Komentáře k článku: 4 + 4 články v pohybu (No. 8)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
