5.—17. září 2013
5. ZÁŘÍ
GIOVANNI 5000× Národní divadlo marionet / Centrum českých loutkářů oslavily ve svém pražském divadle v Říši loutek 5000. představení mozartovské inscenace Karla Brožka Don Giovanni, jež se hraje od roku 1991. Během večera se v představení vystřídalo 26 loutkářů, kteří v něm za léta uvádění hráli.jdv
7. ZÁŘÍ
VYSTŘELTE SI V Třebovli nedaleko Kouřimi se konal 0. ročník bejbypunkového festivalu pro rodiče a děti Kefír, živá kultura, který pořádalo sdružení umělců spojených s divadelně-hudebním projektem Kašpárek v rohlíku. Festival byl tzv. zážitkový, současně však tvůrčí, čímž se lišil od řady podobných akcí pro děti. Vedle nepřeberného množství atrakcí a hudebních koncertů na něm vystoupily i spřízněné divadelní a taneční skupiny Studio Light s inscenací Krabat/Čarodějův učeň, VerTeDance s Boxteskou a Vosto5 se Stand’artním kabaretem. A kdo chtěl, mohl si během dne míčkem sestřelit své dítě či rodiče.ohul
Skončily Letní shakespearovské slavnosti. Pravidelnou akci zakončila velmi úspěšná a často vyprodaná hra Sen noci svatojánské, která je na repertoáru již pátým rokem. Celkově slavnosti přilákaly přes 86 tisíc diváků, jen v Praze jich bylo téměř 46 tisíc.
9. ZÁŘÍ
Na autogramiádě spojené s besedou představila herečka Nina Divíšková Brňanům knihu o svém životě nazvanou Nina – životní příběh herečky Niny Divíškové. Brněnskou rodačku v knize zpovídala spisovatelka Petra Braunová.
VYŠEHRÁTKY Festival VyšeHrátky s mottem Vyčůrat a hrát! proběhl na Vyšehradě ve dnech 3.–9. září. Noví organizátoři, nedávní absolventi DAMU, dali letos větší prostor loutkovému divadlu. Nechyběly však ani interaktivní akce. Hlavním tématem bylo národní obrození – slavní čeští buditelé a jejich snaha o probouzení češství se prolínali šestidenní přehlídkou. Kluci a tatínci postavili divadlo Bouda, děvčata si vyzkoušela vaření ve venkovní kuchyni Magdaleny Dobromily Rettigové. V rámci festivalu oslavil své desáté výročí i portál i-divadlo.cz.
ROZHLASOVÝ OBJEV ROKU Herečka Dagmar Havlová převzala z rukou generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana historický záznam hlasů Václava Havla a Jana Třísky komentujících dramatické události srpna 1968. Unikátní nahrávku, právem označovanou jako rozhlasový objev roku, předal ředitel Českého rozhlasu v sídle Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Pozoruhodný, více než šestatřicetihodinový záznam vysílání libereckého studia Československého rozhlasu ze srpna 1968 s účastí herce Jana Třísky a dramatika Václava Havla, léta považovaný za ztracený, nabídl rozhlasu po 45 letech syn libereckého posluchače Vladimíra Berana. Tento objev potvrzuje, co všichni víme, na co oba aktéři mnohokrát vzpomínali, ale co nikdo od roku 1968 neslyšel, přibližuje nahrávky redaktor Českého rozhlasu Tomáš Černý. Najednou víme přesně, co vlastně Jan Tříska v Liberci hlásil, a zjišťujeme, že to nebyly výhradně texty Václava Havla, jak se vždycky tradovalo…, podotýká. Český rozhlas vedle digitalizace nahrávky zařadil část záznamu i do dokumentu Jsme s vámi, buďte s námi! k 45. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. (více na i-DN)hul
Ve foyeru Mahenova divadla v Brně odhalili busty dvou světoznámých pěvců, tenoristy Leo Slezaka, který v brněnském divadle debutoval rolí Lohengrina, a dramatické sopranistky Marie Jeritzy, která se v Brně jako Marie Jedličková narodila a začínala ve zdejším sboru. Oba se v první polovině 20. století proslavili v nejlepších evropských operních domech a také v newyorské MET. Busty zhotovil sochař Roman Boreček. Busty se později přesunou do síně slávy.HER
11. ZÁŘÍ
Ministr obrany v demisi Vlastimil Picek mimořádně povýšil Pavla Landovského u příležitosti jeho 77. narozenin do hodnosti majora. Vše se odehrálo na hercově chalupě v Kytíně u Prahy, velikost uniformy se odhadla podle nenápadně vypůjčených částí oslavencova oblečení. Povýšením z vojína na majora herec přeskočil třináct hodností. Pan Landovský si hodnost zaslouží i za činnost v třetím odboji. Film, ve kterém ztvárnil Terazkyho, je nezapomenutelný, uvedl Picek.
12. ZÁŘÍ
ANDĚLÉ U ANDĚLA Herečky a herci Švandova divadla v Praze se vydali do Obchodního centra Nový Smíchov a zahráli v něm nakupujícím krátké divadelní etudy. Zahájili tak výstavu velkoformátových snímků od šesti fotografů Zaostřeno na divadlo, která zachycuje nejvypjatější okamžiky z inscenací, které má smíchovská scéna na repertoáru. V obchodním centru u Anděla se tak procházeli andělé Kristýna Frejová, Marek Pospíchal a Patrik Děrgel, skrýval se Tomáš Kobr jako Netvor z Frankensteina, v parfumerii se poplašeně líčila Marilyn Monroe ze hry Parchant Marilyn v podání Zuzany Onufrákové a Robert Jašków z komedie Řemeslníci se coby fušerský opravář pustil do opravy požárního hydrantu. Filip Čapka společně s Davidem Punčochářem z inscenace Vladimirova děvka návštěvníkům přiblížili syrovou atmosféru hry a lákali návštěvníky do fiktivní divadelní hospody. Mramorovými chodbami se ve svatebních šatech protančila Martina Krátká jako Nevěsta z inscenace Crash u Potoka, kolemjdoucí překvapoval i obezřetně se pohybujícíTomáš Pavelka v indiánském kostýmu a na eskalátorech se tiše vozila Paní Smrt v podání Petry Hřebíčkové. Výstava třiadvaceti fotografií je umístěna v prvním patře až do 26. října, autory jsou Patrik Borecký, Michal Hančovský, Alena Hrbková, Alžběta Jungrová, Kateřina Zahradníčková a Robert Vlk. Vstup je zdarma.bič
Vernisáží fotografií k stému výročí narození Oty Ornesta odstartovala sezona Městských divadel pražských. Byl snad největším mužem českého divadla, který kladl dlouhodobý vysoce efektivní odpor komunistické zvůli v téhle zemi. Na české jeviště dokázal přivést světové autory, uvedl po jeho smrti v roce 2002 herec Václav Postránecký.
16. ZÁŘÍ
V Plzni začal Týden kulturních fabrik, pořádaný o. p. s. Plzeň 2015 ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT a Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI, jako součást Industriálních stop 2013. Jednalo se o sérii seminářů, workshopů a výstav se zaměřením na prostory pro kulturu, umění a rozvíjení komunitního života v bývalých průmyslových objektech. Do Plzně přijeli zahraniční odborníci se zkušenostmi s provozováním kulturních center podobných budoucí Kulturní továrně na Světovaru, která je jedním z hlavních projektů Evropského hlavního města kultury 2015. Program vyvrcholil mezinárodní konferencí Kulturní fabriky a město. Na závěr jednodenního jednání byla ve Smetanových sadech v Plzni otevřena výstava, která představila vybrané příklady konverzí průmyslového dědictví pro kulturní, umělecké a komunitní využití z řady evropských měst.
KDO VÍ? V kavárně pražského Švandova divadla byla slavnostně uvedena v život dětská knížka pro zhruba 1. stupeň ZŠ režiséra a kavárenského povaleče Radovana Lipuse O smutné továrně, již v exkluzivní výtvarné podobě vydalo nakladatelství Meander. Výtvarnou podobu jí vtiskla výtvarnice Veronika Podzimková, jež spolupracuje s řadou nezávislých divadelních uskupení včetně bratří Formanů, spolu s hercem Divadla Sklep Davidem Vávrou, který z jejích obrazů vytvořil koláže. Graficky pak knihu upravila Zuzana Lednická. A téma? Typicky lipusovským vnitřním rýmem zpracovaný osud tkalcovského rodu Jakuba Steinera od založení malé továrničky v Jizerských horách za Rakouska-Uherska, přes její rozkvět za první republiky, zabrání Němci v době války a pokus o její znovuobnovení až po opětovné zabrání (znárodnění) po roce 1948 a možná definitivní zničení dnes. Malé řešení však, upozorňuje v závěru knihy Lipus, ještě je – přetvořit budovy v byty a kreativní centra umění. Ten příběh je dlouhý, klikatý a prudký jako řeka. Někdy jiskřivě radostný, jindy zas kalně smutný. A na přečtení čeká…hul
DUJ, VĚTŘE! Divokým večírkem (po premiéře s novým obsazením Korespondence V+W) Vyplouváme! na vltavské lodi (A)Voiding Floating Gallery, který se protáhl až do rána, vyplulo do pražského divadelního života nové vedení Divadla Na zábradlí s novým logem a novým inscenačním týmem vstříc nejisté budoucnosti. Přejeme jim, ať jim vítr duje do plachet.Redakce DN
V ostravském Divadle Antonína Dvořáka koncertovala zpěvačka, skladatelka a houslistka Iva Bittová s dětmi z Operního studia Národního divadla moravskoslezského vedeného Lenkou Živockou. Zazněly skladby pro děti, které Bittová mj. prezentovala v Belgii a které koncipuje jako skici dotvářené s dětmi na zkouškách. Sama pak přednesla několik sólových výstupů. Vystoupila též violoncellistka Ilona Kučerová. Koncert oslavil 20. výročí založení Operního studia, které se podílelo na řadě vynikajících inscenací NDM.HER
17. ZÁŘÍ
Moravské divadlo v Olomouci povede od října dosavadní ředitel olomouckého studia Českého rozhlasu Pavel Hekela. Jméno nového šéfa největší kulturní instituce ve městě schválilo vedení magistrátu, který je zřizovatelem divadla. ČTK to řekl Michal Folta z odboru kanceláře primátora. Obě instituce si přitom své ředitele vymění. Dosavadní ředitel divadla Josef Podstata se totiž od října ujme vedení ostravského a olomouckého studia Českého rozhlasu.
Plzeň dál hledá nového ředitele Divadla J. K. Tyla, komise zatím žádného z pěti zájemců o toto místo nevybrala. Třináct jejích členů naopak doporučilo vyhlásit nové, tentokrát uzavřené výběrové řízení. Oslovovat vhodné kandidáty by měla nová komise, která za tímto účelem vznikne, zasednou v ní ale stejní lidé. Posune se také nástup nového ředitele do funkce, a to na 1. září 2014. ČTK o tom informovala mluvčí magistrátu Zdeňka Kubalová.
SIDONOVY BOŽÍ OSTNY Nakladatelství Akropolis vydalo výbor šesti u nás dosud knižně nepublikovaných próz Karola Sidona nazvaný Brány mrazu a jiné prózy. Úvodní povídkový soubor Hluší a slepí pocházející z let 1968–1970 obsahující prózy Trnavský hřbitov, Nevyhnutelný příběh a Ti, kteří přežijí. K němu je přidán Dodatek z r. 2013 autorem komentující tyto silně autobiografické příběhy. Povídka Kdo chceš psa bít vyšla v samizdatu v roce 1978 a na popisu spolupráce židovské obce s nacistickými orgány se dotýká vztahu mezi takzvanou „rozumností“ a „bláznovstvím“. Povídka Maminka zpívá druhý hlas byla otištěna v Listech 3–4/1980. Je konfrontací autorových dětských představ s dospělou realitou. Vrcholem knihy je novela Brány mrazu, jež byla napsaná v r. 1977 a v samizdatu vyšla v pěti edicích. Později byla zařazená do románu Boží osten, který vyšel v Čs. spisovateli v r. 1991. Prózy jsou dokladem autorova autentického tázání se po smyslu života a vlastního konání, jež ho zavádějí nejen do světa reality, ale i fantazie a snu. Škoda, že se (asi) dnes krásné literatuře nevěnuje.hul
Komentáře k článku: 5.—17. září 2013
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
