Bylo & bude 4/2015
Bylo
ČINOHERNÍ KLUB SLAVÍ PADESÁTINY Výstava v Křížové chodbě Staroměstské radnice v Praze připomíná mnohé ze 132 inscenací, které měly premiéru na scéně Činoherního klubu v ulici Ve Smečkách od roku 1965 dodnes. Za zhruba jedenáct tisíc večerů je zhlédly téměř tři miliony diváků. Vystavené dokumenty a fotografie doplňují audiovizuální záznamy. O poetice legendární scény svědčí citát dramaturga, překladatele a herce Leoše Suchařípy: Když začalo divadlo Činoherní klub, bylo to divadlo herců, které inspirovali režiséři. To je jádro všeho, co Činoherní klub je, byl, a pokud pánbůh dopustí, bude. Jinak to není možné formulovat.
Na slavnostním večeru 27. února bude v divadle pokřtěna publikace, která přibližuje posledních deset let známé pražské scény. Následovat bude scénické čtení hry Ladislava Smočka Piknik, jejíž premiéra provoz Činoherního klubu přesně před padesáti lety zahajovala.
Výročí se bude po celý rok věnovat stanice ČT art České televize, která odvysílá záznamy divadelních inscenací včetně legendárního Revizora s Pavlem Landovským. Už tento měsíc uvedeme premiéru, bohužel, nedokončené výpovědi Jiřího Krejčíka o Vladimíru Pucholtovi. Na podzim je připravený nový dokumentární cyklus Magický Činoherní klub režiséra Josefa Abrháma mladšího, uvedl šéf stanice Tomáš Motl. Oslavy Činoherního klubu se 1. září spojí s dvouletým výročím existence stanice ČT art: v přímém přenosu se ten den bude vysílat kultovní inscenace hry Ladislava Smočka Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho.RES
CIRKUS JEDNOHO MUŽE David Dimitri – osamělý provazochodec nad plzeňským náměstím – mi jako jediný z opulentního zahajovacího programu evropského města kultury utkvěl v paměti. Jeho balancování mezi nebem a zemí v mrazivém lednovém podvečeru jsem vnímala jako výmluvný obraz lidské existence: samota na dohled hlučícího davu a co krok, to možný pád…
Ve stanu na stejném náměstí pak Dimitri odehrál desítku představení svého L’Homme Cirque. Jedenapadesátiletý klaun a artista s širokým úsměvem připomínal dítě, které krok za krokem objevuje svět cirkusových gagů, akrobatických a hudebních čísel. Jako by se nás – diváků – před každým z nich ptal: Mám? Opravdu to mám udělat?
A pak se nechal strhnout rozkoší z pohybu. „Nešikovný“ ekvilibrista na pohyblivém pásu, na cirkusové houpačce či na laně napjatém přes manéž velikosti většího pískoviště. Dospělý, který si před i po vystoupení rovná trepky, jak ho doma naučili, lpí na dětských rituálech a hlavně si nezapomněl hrát: pod jeho rukama se tělocvičný kůň mění v živoucí bytost trousící kobližky a on sám v barona Prášila, který se vystřelí dělem třeba na Měsíc…
Vystoupení švýcarského provazochodce a akrobata Davida Dimitriho otevřelo v Plzni sezonu nového cirkusu tím nejpříjemnějším možným způsobem: neohromovalo technikou, ale vtahovalo do hry. Jako by nebylo nic jednoduššího než vyjít po laně do kopule stanu, otevřít plachtu a projít se ve výšce nad náměstím.MARIE RESLOVÁ
JAK SE DAŘÍ OPEŘE NA SLOVENSKU Jedna z doprovodných akcí festivalu OPERA 2015 přivedla 7. února k diskusnímu stolu ředitele a šéfy tří operních divadel u našich sousedů nad jediným tématem: Jak se daří slovenské opeře? Příznačné je, že čeští operní kapitáni byli jistě vytíženi důležitějšími úkoly než se zamyslet se slovenskými kolegy nad možnostmi existence a rozvoje operního divadla. Přijel i ředitel odboru umění slovenského ministerstva kultury Jozef Švolík a podstatně se zapojil do debaty – Nataša Zichová za české ministerstvo kultury dorazila také.
Začalo se, jak jinak, penězi: slovenská operní divadla jsou příspěvkovými organizacemi státu prostřednictvím ministerstva kultury. Bylo tedy přirozené zvážit, nakolik je to výhodné. Nejvíc o státním dotování zapochyboval šéf opery Státního divadla v Košicích Karol Kevický, který dříve vedl ostravskou zpěvohru a potvrdil, že město Ostrava je vůči svému divadlu vstřícnější a štědřejší než slovenský stát vůči divadlu v Košicích. Ředitel ministerského odboru Švolík mimo jiné potvrdil, že stát neznamená automaticky jistotu, i jeho rozpočet přirozeně kolísá – pokud u nás někteří volají po státních jistotách, museli by se vrátit do předlistopadových poměrů se všemi důsledky. Ředitel Státní opery v Banské Bystrici Rudolf Hromada správně dodal, že systémy v Česku a na Slovensku se nyní liší především stanovením a určením daní – slovenská města prostě operní divadla ze svých rozpočtů zřizovat nemohou.
Podstatnější byly úvahy o uměleckém směřování slovenských operních domů. Od našich ředitelů a šéfů jsem málokdy slyšel tak jasné a promyšlené představy o propojení dramaturgie a inscenační poetiky s prací obchodních a marketingových oddělení (Kevický). Nebo obranu kvalitně provozovaného „tradičního“ operního divadla v Banské Bystrici, v malém městě vzdáleném od větších kulturních center a v zimě často odříznutém od světa sněhovými kalamitami, jak ji spolu s ředitelem Hromadou podal šéf opery Šimon Svitok. Do jejich pojetí tradice se ovšem vejdou i opery typu Krútňava Eugena Suchoně! Uvádějí i operety a muzikály a vymýšlejí netradiční operní projekty, vše s cílem neztratit původní publikum a nabídnout vhodné inscenace a projekty i pro tradicí nezatížené diváky. Jedna i druhá krajnost by křehkou existenční rovnováhu banskobystrické opery snadno narušily.
Za Slovenské národní divadlo v Bratislavě promluvil hudební ředitel Friedrich Haider (generální ředitel Marián Chudovský s šéfdramaturgem opery Slavomírem Jakubkem bohužel uvízli v řetězové havárii na D1 u Jihlavy), moudře vysvětlil smysl rozumné modernizace repertoáru i inscenační poetiky – jinak operní divadlo ztratí konkurenceschopnost v globalizované mediální nabídce nejrůznějších internetových a HD záznamů a přenosů.
Podnětné a věcné rokování se obešlo bez stížností na umanuté publikum, bez výmluv na nedostatek peněz. Předběžně jsme se dohodli, že bychom v debatě rádi pokračovali za rok na Slovensku. Jen jestli to pro zdejší operní manažery nebude daleko.JOSEF HERMAN
Bude
Třináctý ročník festivalu MALÁ INVENTURA uvede ve dnech 19.–25. února přes třicet akcí. Návštěvníkům a hostům přehlídky bude sloužit festivalové centrum Hnízdo ve Veletržním paláci, které nabídne bohatý doprovodný program pro děti i dospělé. Organizátoři Malé inventury ve spolupráci se Studiem ALTA připravili také slavnostní otevření nového nezávislého prostoru pro současné živé umění v Praze – proběhne v sobotu 21. února. Pozornosti diváků by rozhodně nemělo uniknout slavnostní zahájení festivalu v Divadle Archa, kde se představí audiovizuálně fascinující mezinárodní projekt Trumpets in the Sky. Letos jsme se zaměřili i na tzv. novou krev na scéně s cílem konfrontace s již zavedenými umělci či projekty, které tradičně bodují na domácích a zahraničních scénách, prozradila ředitelka festivalu Adriana Světlíková. Na pražskou přehlídku navazuje Malá inventura Jičín a Opava a dále Ozvěny festivalu v rámci celorepublikové sítě regionálních partnerů.LDS
VEČER TŘÍKRÁLOVÝ S VELVYSLANKYNÍ Britská velvyslankyně Jan Thompson si zahraje s Prague Shakespeare Company – jedinou profesionální anglickojazyčnou divadelní společností v Česku. Zkouší jednu z hlavních rolí ve Večeru tříkrálovém (Twelfth Night), kterou v Divadle Kolowrat inscenuje umělecká ředitelka Main Street Theater Houston Rebecca Greene Udden. Premiéru bude mít 7. března.
Zakladatel a umělecký ředitel Prague Shakespeare Company Guy Roberts získal v Americe prestižní ocenění. Zvítězil v kategorii Nejlepší režie v anketě internetového divadelního zpravodaje BroadwayWorld, který se zaměřuje na divadelní scénu v Houstonu. Guy Roberts cenu dostal za zpracování Shakespearovy hry Macbeth, kterou diváci už druhý rok mohou vídat v podání Prague Shakespeare Company také na scéně pražského Divadla Kolowrat. Cena za nejlepší režii mne velmi těší. O to víc, že náš Macbeth patří mezi představení, která jsou téměř stále vyprodaná, řekl Guy Roberts.RES
DIVADLO S NT LIVE Nápad Nicholase Hytnera představit prostřednictvím přímých přenosů do celého světa nejlepší inscenace londýnského Národního divadla patří ke geniálním strategickým tahům odcházejícího ředitele NT. Od roku 2009 se síť zájemců o přenosy velmi rozrostla a – zaplaťpámbu – jsou mezi nimi i česká a moravská kina (například v Praze kino Aero, případně Světozor, v Brně La Scala). Nabídka titulů od klasiky po současné hry je velmi rozsáhlá, v kvalitně nasnímaných inscenacích se na plátnech kin představily nejen mnohé hvězdy známé z filmového plátna, ale také výborní britští divadelní herci, o nichž se jinak příliš neví. Vedle přenosů z londýnského Národního zařazuje dramaturgie i zajímavé tituly z dalších britských divadel a sem tam i z newyorské Broadwaye. V této sezoně čeká fanoušky britského divadla ještě pět titulů: 12. března to je nová hra Davida Harea Krásné zítřky, příběh z indického slumu zpracovaný podle námětu americké novinářky Katherine Boo v režii nového uměleckého šéfa NT Rufuse Norrise; 26. března se představí klasika Johna Steinbecka O myších a lidech z broadwayského The Longacre Theatre v režii Anny D. Shapiro; 29. dubna to bude Pohled z mostu Arthura Millera z produkce Young Vic Theatre v režii Iva van Hove a 16. dubna se můžeme těšit na nejnovější hru Toma Stopparda The Hard Problem, filosoficky řešící otázky hmoty a vědomí, kterou uvedlo londýnské Národní divadlo ve světové premiéře teprve před pár týdny. Sezonu uzavře další klasika v novém, Shawův Člověk a nadčlověk v režii Nicholase Hytnera s Ralphem Fiennesem v hlavní roli.JAS
BEZ RADOKA Anonymní dramatickou soutěž o nejlepší původní divadelní hru vyhlašuje Divadelní a literární agentura Aura-Pont. Navazuje tak přímo na 22 ročníků soutěže o Cenu Alfréda Radoka, kterou spolupořádala, ale tentokrát dramatické klání už jméno slavného českého režiséra neponese.
Soutěže se může zúčastnit kterýkoliv autor píšící česky nebo slovensky s původní divadelní hrou (nikoli adaptací jiné hry, či dramatizací jiného autorského díla), která dosud nebyla, a ani nebude, uvedena či zveřejněna do vyhlášení výsledků ročníku soutěže 31. května 2015. Pětičlennou porotu jmenuje agentura Aura-Pont. Uzávěrka soutěže je 31. března.
Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla je nově vyhlášena kategorie Skeč neboli krátké divadelní představení (resp. dramatický výstup), které zpravidla využívá překvapivou humornou nebo satirickou pointu. Tato kategorie je určena pouze pro středoškolské studenty a studentky a její vyhlášení v rámci dramatické soutěže bylo inspirováno prvotinou Václava Havla Ela, Hela a stop.RES
Komentáře k článku: Bylo & bude 4/2015
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
