Čelákovické glosy (No. 47)
Pod názvem Mozart a ti druzí uvedla Opera Národního divadla ve Stavovském divadle aktovku Dopisy, hádanky a příkazy (Letters, Riddles and Writs) od Michala Nymana a delší kompozici Klasika (The Classical Style), kterou napsal Steven Stucky. Obě skladby provokují k úvaze o důvodu jejich uvedení: Jde o nějakou reciprocitu nebo si týmy, provozující skutečného Mozarta, musejí odpočinout?
Nymanovo dílko Letters, Riddles and Writs zachycuje Mozarta v halucinacích na smrtelném loži: skladateli se vybavují úryvky z korespondence s otcem, „diriguje“ vlastní díla a navštěvují ho jejich postavy. Foto Národní divadlo
Nymanovo dílko Letters, Riddles and Writs (libreto Jeremy Newson) zachycuje Mozarta v halucinacích na smrtelném loži. Skladateli se vybavují úryvky z korespondence s otcem, „diriguje“ vlastní díla a navštěvují ho jejich postavy. Pokud jde o hudební stránku, je Nyman inzerován jako minimalista – na střídání, přiřazování tvrdošíjně opakovaných modelů (jako třeba u Terryho Rileyho) ale nedojde, zní spotřební hudba středního proudu s libými melodiemi i harmoniemi a také úryvky z Mozartových oper. Turisté tedy hudbu autora, za nímž do slavné budovy přišli, dostanou-nedostanou, dovědí se ovšem něco o jeho životě a konci (chybí už jen zloduch Salieri).
Mozart je také jednou z postav velmi zalidněné druhé opery večera (v níž vystupují kromě Haydna a Beethovena i Tristanovský akord, Tonika, Dominanta, Subdominanta a také opravdový pes). Tento hodně „zábavný“ kousek může fungovat i jako didaktická pomůcka, jež americkým studentům přiblíží hlavní harmonické funkce (T, S, D) i jejich proměny v dějinách hudby a také názory Charlese Rosena na klasický styl – jeho kniha The Classical Style je čímsi jako inspirací nebo syžetem (libreto napsal Jeremy Denk). Hudební podoba opery je nasnadě: po apartně modernistickém úvodu znějí citáty z děl tří klasiků, střídané současnými obecnými floskulemi.
Mozart je také jednou z postav velmi zalidněné druhé opery večera, která přiblíží názory Charlese Rosena na klasický styl – jeho kniha The Classical Style je čímsi jako inspirací nebo syžetem. Foto Národní divadlo
Provedení bylo na dobré profesionální úrovni (zvláště je třeba zmínit Alžbětu Poláčkovou v roli Mozarta), pěvci správně plnili herecké úkoly, jež jim připadly ve spíše klipové televizní, než divadelní režii Alice Nellis. Obecenstvo spokojeně konzumovalo všestranně vstřícná díla a bavilo se (také parodováním muzikologie). Rýpavý glosátor (a možná ještě několik dalších) by ale raději viděl tvůrčí i finanční prostředky investovány do uvedení některé z důležitějších současných anglických či amerických oper.
Národní divadlo – Michael Nyman, Steven Stucky: Mozart a ti druzí. Režie a video: Alice Nellis, hudební nastudování a dirigent: David Švec, scéna: Matěj Cibulka, kostýmy: Kateřina Štefková, pohybová spolupráce: Klára Lidová, dramaturgie: Ondřej Hučín. Účinkují: Alžběta Poláčková, Michaela Zajmi, Pavel Švingr a Ivo Hrachovec. Psáno z premiéry 4. 4. 2019 ve Stavovském divadle.
Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 47)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
