Česko-slovenské mosty 2019 (No. 7)
Masaryk a Štefánik v dramatu ideí
Vzhledem k historii a orientaci česko-slovenského divadelního festivalu Setkání Stretnutie nepřekvapí, že jednou z linek jeho 24. ročníku bylo sté výročí vzniku Československa, jež se stalo leitmotivem tvorby značného počtu divadel v obou zemích, tvořících ještě před čtvrtstoletím společný stát. Z tohoto důvodu je spíš překvapující, že se jedná o linku docela nenápadnou, nezdůrazňovanou a také nepočetnou. Řadit k ní můžeme filmový dokument Válek, a zůstaneme–li na půdě divadla, pak inscenace 1993, Zem pamätá, Transky, body, vteřiny a v jistém ohledu též Saturnin. Nejjednoznačnějším reprezentantem této kategorie je pak Masaryk/Štefánik, a to nejenom proto, že vznikl v koprodukci českého a slovenského divadla.
Společný projekt Městského divadla Zlín a bratislavské Arény obrátil pozornost k bezprostřednímu prologu Československa a k zásadním osobnostem, jež stály u zrodu nového státu, Tomáši Garriguovi Masarykovi a Milanu Rastislavu Štefánikovi. Obě divadla mají k látce dramaturgicky blízko: Aréna věnuje výrazným postavám našich novodobých dějin (Tiso, Husák, Dubček) soustavný zájem svým Občianskym cyklem, zlínské divadlo pracuje na poli česko-slovenských kulturních styků nejvýrazněji právě přehlídkou Setkání Stretnutie.
Příznačné rovněž je, že inscenaci Masaryk/Štefánik režíruje Patrik Lančarič, již třetí Slovák na pozici uměleckého šéfa ve Zlíně od roku 2000, tvůrce, který má blízko k historickým tématům, jak se o tom festivaloví návštěvníci přesvědčili z projekce jeho filmu Válek. Spolupracoval na něm s dramatikem Peterem Pavlacem, který je rovněž podepsán pod dvojportrét Masaryka a Štefánika, stavěný jako „drama hodnot“, jež se vyznačuje respektem k vzájemné úctě, kterou k sobě zakladatelé státu chovali, i respektem k nim samotným.
Hrozbě uctivosti a literárnosti inscenace uniká zejména díky hereckému uchopení Luďka Randára (TGM) a Juraje Bači (MRŠ). První z nich civilně a úsporně vyjadřuje Masarykovu věcnost i klidnou neústupnost, jak se jim naučil v celoživotním zápase o pravdu v sobě samém i s jinými. Ve vztahu se Štefánikem, který připomíná vztah otce a syna, dochází občas k paradoxnímu převrácení rolí, kdy mladý generál, voják, projevuje více spontaneity než humanitní vzdělanec, ovšemže již starý. Uniforma urostlého J. Bači dobře odůvodňuje hrdinsky kurážný výraz, který posouvá k bezprostřednosti s příměsí cílevědomosti a fatálně tragickým podtónem. Kontrastní podání obou herců činí živě přitažlivými dialogy tohoto dramatu idejí, třebaže jeho myšlenkovou hutnost by možná více ocenil vnímavý čtenář než divák.
Městské divadlo Zlín – Peter Pavlac: Masaryk/Štefánik. Režie: Patrik Lančarič, dramaturgie: Vladimír Fekar, Katarína Kašpárková Koišová, Saša Sarvašová, scéna: Pavel Borák, kostýmy: Markéta Sládečková, hudba: Daniel Salontay. Hrají: Luděk Randár, Marta Bačíková, Juraj Bača, Dominika Richterová, Michal Borovský a Jakub Malovaný. Premiéra 27. 10. 2018 ve Studiu Z. Na festivalu Setkání Stretnutie 17. 5. 2019.
///
Více o inscenaci na i-DN:
Masaryk a Štefánik za souhvězdím republiky
Zaráz: Zlínsko-bratislavský Masaryk/Štefánik
…
Více o festivalu na i-DN:
…
Komentáře k článku: Česko-slovenské mosty 2019 (No. 7)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)