Zápisy ze zlínských setkávání 2019 (No. 6)
Dianiška potkává Bezruče!
Tvůrčí symbiózu Tomáše Dianišky a Divadla Petra Bezruče provázela z mé strany nemalá očekávání. Autorská tvorba jedné z nejvýraznějších tváří aktuálního divadelního kvasu se totiž zdá být svou bujarou živelností a originálním přístupem k mixování pestré palety témat, žánrů i poetik pro duševně nejmladší z ostravských divadel přímo exemplárně vhodná. Výsledek společného řádění je bohužel v podobě, v jaké byl v pátek prezentován na festivalu Setkání Stretnutie, projektem značně rozporuplným.
Zásadní devizou inscenace je strhující, totálně koncentrované sólo Jakuba Burýška v hlavní roli pohlavně tápající bytosti. Foto Lukáš Horký
Inscenace Transky, body, vteřiny, jejíž dramatická předloha se v hrubých rysech inspirovala komplikovanou životní odyseou sportovce Zdeňka Koubka, má z předchozích Dianiškových projektů poeticky nejblíže k totalitnímu hororu o nástrahách skautingu Mlčení bobříků, na rozdíl od něj však postrádá Fričovu režijní brilanci i komplexně fungující, a ďábelským nápadům zběsilého imperátora pozorně naslouchající, herecký kolektiv. Její nespornou zásadní devizou je strhující umělecké sólo Jakuba Burýška v hlavní roli. Jeho totálně koncentrovaná interpretace pohlavně tápající bytosti je naštěstí zcela prosta karikaturních rysů, vykazuje vynikající smysl pro temporytmus, dokonalou fyzickou připravenost i soustředěné střídání expresivních pasáží s niternými.
K Burýškovým jevištním partnerkám a partnerům již ale Dianiškova eruptivní kreativita zdaleka tak štědrá nebyla. Mimořádně rozstřelené jevištní balábile totiž další plnokrevné postavy postrádá. Letmo autorsky načrtnuté figury jsou jen uštěpačnou personifikací (povětšinou vadných) charakterových rysů, navíc nepříliš herecky tvořivě oživených. Z nich se částečně vymyká pouze Závodnice v podání Pavly Gajdošíkové, která i na malé ploše dokázala pomocí několika střihů přesvědčivě ztvárnit ambivalentní přitažlivost morálně problematické mladé ženy, jako jednoho z neklamných symbolů neblahé doby.
Mimořádně rozstřelené jevištní balábile však další plnokrevné postavy postrádá. Foto Lukáš Horký
Dianiška si netropí šprýmy z nešťastného sportovce, ale z nepřející společnosti. Ústřední charakter inscenace je vhozen do expresivního kabaretního víru divoce křepčících kreatur, potměšilá fragmentární groteska se často vymyká ze svých hypermobilních kloubů a výborně vypointované vtipy střídá dramaturgicky nekorigovaná pokleslá šmíra. Některé nápady navíc zbytečně retardují přebujelý děj (viz např. několikanásobné vyvaření legendární post-rockové hymny Creep) a nafukují stopáž sportovně-hermafroditního opusu až na hraniční žánrovou mez. S přibývajícími minutami navíc neklesá jen divákova pozornost, ale i energie postupně uvadajícího souboru, jenž v úvodu nasazené vysoké tempo do závěru není schopen udržet.
Ačkoli jsem jinak velkým příznivcem umělecké tvorby Tomáše Dianišky a některé dílčí okamžiky ostravských Transek (spanilý let Holubice míru, dobývání treter, americké panoptikum) shledávám skvostnými, s výsledným skóre jeho exhibičního zápasu v dresu DPB být zcela spokojen nemohu. V domácích barvách se mu totiž obvykle daří podstatně lépe. Hodně štěstí v dalších bojích!
Pouze Pavla Gajdošíková dokázala pomocí několika střihů přesvědčivě ztvárnit ambivalentní přitažlivost morálně problematické mladé ženy. Foto Lukáš Horký
Divadlo Petra Bezruče, Ostrava – Tomáš Dianiška: Transky, body, vteřiny. Režie: Tomáš Dianiška, dramaturgie: Kateřina Menclerová a David Košťák, výprava: Lenka Odvárková, hudba: Matej Štesko a výběr. Hrají: Jakub Burýšek, Pavla Gajdošíková, Markéta Matulová, Vojtěch Říha, Milan Cimerák a Vojtěch Johaník. Premiéra 25. 1. 2019. Na festivalu Setkání Stretnutie 17. 5. 2019.
///
Více o festivalu na i-DN:
…
Komentáře k článku: Zápisy ze zlínských setkávání 2019 (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
