Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 8)

    Jubilejní 15. ročník festivalu Tvůrčí Afrika začal panafrickou slavností Benso na náměstí Václava Havla a po týdnu byl završen opět oslavou.

    Byl 25. květen, a to se po celém světě slaví Den Afriky na počest kontinentu, který my, Evropané, často přehlížíme, podceňujeme či zneužíváme. Slaví se od roku 1963, kdy byly podepsané listiny Organizací za sjednocení Afriky (OUA). A je to právě deset let, co se Evropská komise rozhodla změnit politický kurs a přijmout odpovědnost za problémy, které africké země dlouhodobě sužují a na nichž v mnoha případech Evropa nese svůj podíl.

    Vchod do Kampusu v Hybernské v Praze 1 v sobotu 25. května (Den Afriky). Foto Irena Vodáková

    Na českých oslavách ve studentském Kampusu v Hybernské se podíleli FF UK, Česká zemědělská univerzita, Humanitas Afrika, odbor subsaharské Afriky MZV a také festival Tvůrčí Afrika. Na jeden den se dvě nádvoří, učebny a sály přilehlých budov proměnily v mraveniště, kde zvídavým a Afriky milovným návštěvníkům nabídli organizátoři několik programových bloků nejrůznějších přednášek a debat včetně filmových projekcí a divadelních představení.

    V rámci odpoledního zahájení Dne Afriky došlo i k historické události. Byl položen symbolický stavební kámen obnovené afrikanistiky na FF UK v podobě centra afrických studií. Je nadějeplné a novátorské, že do jeho vínku přispěli jak afrikanisté, politologové, ekonomové, experti na zemědělství, humanitární a rozvojovou pomoc, tak i aktivní umělci, specialisté na literaturu, divadlo, hudbu. Kultura je totiž při pohledu na Afriku často opomíjená, opředená mnohými předsudky a klišé. A to i v hlavách jinak osvícených intelektuálů.

    Na Dni Afriky jsem vystoupila s prezentací dvou významných divadelních festivalů. Foto Irena Vodáková

    Je důležité vědět, že současným africkým literaturám a divadlu se v Čechách dlouhodobě a seriózně věnuje několik odborníků. Na katedře romanistiky FF UK je to například Vojtěch Šarše, duchovní otec Dne Afriky, nebo Petr Vurm, který vede podobně zaměřený afro-literární program v Ústavu románských jazyků a literatur MUNI v Brně. O karibských literaturách přednáší na Pedagogické fakultě v Praze Milena Fučíková. Já pak na katedře divadelní vědy povedu v příštím letním semestru cyklus o současných afrických dramaticích. Na Dni Afriky jsem vystoupila s prezentací dvou významných divadelních festivalů: MASA v Abidjanu (více v DN 10/2018: Akwaba! aneb Afrika tě bude ve všem překvapovat) a Les Récréâtrâles v Ouagadougou (více v DN 9/2019: Země odvážných divadelníků).

    Hostem Dne Afriky byl i beninský dramatik Sédjro Giovanni Houansou. Foto Irena Vodáková

    Hostem Dne Afriky byl mimo jiných beninský dramatik Sédjro Giovanni Houansou. Kromě divadla a literatury byla řeč také o elektronické taneční hudbě v Jižní Africe, o níž mluvil Vít Zdrálek z Ústavu hudební vědy FF UK. Petr Buchtyar přednášel o bezpečnosti na Sahaře a o předsudcích se Sahelem spojených, Anna Maňourová společně s Vladimírem Vernerem představili projekty České zemědělské univerzity v Africe, Jakub Mazanec rozkryl vodní problematiku Nilu, František Kalenda přiblížil latinsko-americké náboženství v Africe a Josef Kučera přivedl na pravou míru falešné informace a omyly v politických mapách Afriky.

    Diváky rozatncovávala tanečnice Ruhia z Ghana Dance Company. Foto Irena Vodáková

    Konalo se také několik workshopů. S Miluší Janišovou jste si mohli sestavit či vybarvit arabské mozaiky, Kofi Nkrumah vyprávěl „chocolate stories“, Josef Ženka zájemce uvedl do základů arabské kaligrafie a přítomné diváky rozatncovávala tanečnice RuhiaGhana Dance Company. jež je hostem letošního Tance Praha.

    Podvečer patřil Teritoriálnímu tyjátru a jejich inscenaci Togo. Foto Irena Vodáková

    Podvečer patřil Teritoriálnímu tyjátru, tedy divadlu bývalých studentů Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK. Ve své inscenaci Togo vtipně a poučně zúročili cimrmanovskou mystifikační poetiku. Zahráli příběh o tom, kterak Češi ihned poté, co se otřepali z rakousko-uherského jha, nelenili a zatoužili si „urvat“ trochu z afrického koláče. Ke kolonizaci, která se však nakonec nekonala, se jim totiž po rozpadu Rakouska-Uherka nabízelo právě Togo.

    Ačkoli hra o české koloniální výpravě působí jako čirá fantasmagorie, její základ vychází ze skutečnosti. Foto Irena Vodáková

    Ačkoli původní hra o české koloniální výpravě na palubě s obchodní zástupkyní T&A Baťa, Jarmilkou, britským koloniálním poradcem Lordem Runcimanem, sibiřským hrdinou Radolou Gajdou a ženou Ivana Olbrachta Helenkou působí jako čirá fantasmagorie – vždyť přece Češi nikdy nikoho nekolonizovali, sami byli přece velkou část své historie obětí vyšších správních celků – její základ vychází ze skutečnosti. Dle dostupných dokumentů představitelé naší republiky chtěli. Právě ve chvíli, kdy se Československo stalo svobodnou republikou! Vaněk by řekl: Jsou to paradoxy!

    Do pozdních hodin se linuly z Kampusu africké rytmy (Ruhia z Ghana Dance Compan)y. Foto Irena Vodáková

    Do pozdních hodin se linuly z Kampusu africké rytmy, ať už šlo o již zmiňované taneční rytmy Ruhia z Ghana Dance Company či o bubenické vystoupení skupin Njachas a Emongo nebo o večerní afterparty DJů Paula Beevanse a Buramy.

    Zažíváme pozitivní česko-africkou renesanci. Foto Irena Vodáková

    Mobilizace česko-afrických kulturně-akademických sil v rámci Dne Afriky dává naději, že navzdory myšlenkové uzavřenosti mnoha lidí a institucí a celkově nedobrému současnému vztahu české veřejnosti vůči všem, kdo přicházejí z Afriky, zažíváme cosi jako pozitivní česko-africkou renesanci. Staňme se i my, divadelníci, její součástí!

    ///

    Více o festivalu na i-DN:

    Tvůrčí Afrika


    Komentáře k článku: Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 8)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,